Sborník 2006
Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století. Úředník a podnikatel, Praha, KLP–Konias Latin Press 2007, 384 stran, čb. a bar. vyobrazení, jmenný rejstřík, resumé. ISBN 80-86791-43-2 (978-80-86791-43-2) Publikace byla vydána s podporou grantového projektu 408/06/1675 Grantové agentury České republiky. K vydání připravily Taťána Petrasová a Helena Lorenzová.

seznam vyobrazení

**Pavel Sedláček, Rakouské úřednické stejnokroje v 19. století**
I. Představitelé českých stavů v červených fracích se stříbrnými epoletami a vyšíváním (a dvorský hodnostář v zeleném, zlatě vyšívaném fraku) při korunovaci českého krále Ferdinanda V. roku 1836. Detail obrazu Leopolda Buchera, Korunovace Ferdinanda V., 1847, Správa Pražského hradu, © foto: Fototéka Pražského hradu
s. 109 1. Hodnostní výšivky na přední díly fraku státních úředníků 1. až 4. třídy, 1814. Národní archiv (dále NA) Praha, Cirkuláře a vyhlášky (dále CV), inv. č. 2733. Snímek: KLP, Praha
s. 110 2. Hodnostní výšivky na výložky státních úředníků 1. až 4. třídy, 1814. NA Praha, CV, inv. č. 2733. Snímek: KLP, Praha
s. 111 3. Hodnostní výšivky na výložky státních úředníků 5. až 8. třídy, 1814. NA Praha, CV, inv. č. 2733. Snímek: KLP, Praha
s. 112 4. Hodnostní výšivky na výložky státních úředníků 9. až 12. třídy a stejnokrojové knoflíky, 1814. NA Praha, CV, inv. č. 2733. Snímek: KLP, Praha
s. 115 5. Hodnostní výšivky a součásti stejnokroje českých stavovských úředníků, 1817 Reprodukce: *Vorschrift für die von seiner Majestät Franz I. ... den böhmischen–ständischen Beamten bewilligte Uniform*, 1817.
s. 116 6. Pavel Alois Klar (1801–1860) ve stejnokroji státního úředníka 9. hodnostní třídy, před rokem 1849. Reprodukce: Sto roku Klárova ústavu slepců v Praze, Praha 1932.
s. 117 7. Rudolf Maria rytíř Klar (1845–1898) ve slavnostním stejnokroji státního úředníka 7. hodnostní třídy, po 1889. Reprodukce: Sto roků Klárova ústavu slepců v Praze, Praha 1932
s. 119 8. Distinkce a součásti stejnokroje státních úředníků podle nařízení z roku 1889. Reprodukce: Reichgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, Wien 1889, s. 451.
s. 120 9. Šavle a opasek státní úředníků podle nařízení z roku 1889. Reprodukce: Reichgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, Wien 1889
s. 121 10. Součásti slavnostního stejnokroje státních úředníků podle nařízení z roku 1889. Reprodukce: Reichgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, Wien 1889.


**Jitka Ludvová, Peníze nebo divadlo, Finanční osudy pražský ředitelů v 19. století**
s. 139 1. Amschel Neumann thut spekuliren..., Ze série Neumannových karikatur v Humoristických listech, 1885. Reprodukce: Humoristické listy, 1885.
s. 143 2. Johann Karl Liebich (1773–1816), kreslil August Bayer, ryl Jan Berka, 1808. Reprodukce: Prager Theater–Almanach auf das Jahr 1808.
s. 145 3. Plakát společnosti tanečníků a akrobatů pro představení ve Stavovském divadle, 1839. Divadelní oddělení Národního muzea v Praze, soubor cedulí Stavovského divadla, volně vloženo za dnem 27. 5. 1839. Snímek: Národní muzeum v Praze.
s. 147 4. Plán lóží a rezervací ve Stavovského divadle na rok 1847. Reprodukce: Jan Vondráček, Dějiny českého divadla, Praha 1957.
s. 152 5. Nové německé divadlo (dnešní Státní opera), dobová fotografie (asi rok 1910). Divadelní ústav, Praha. Snímek: Divadelní ústav, Praha.
Rudolf Wirsing, kolem roku 1870
Dobová fotografie. Divadelní ústav, Praha. Snímek: Divadelní ústav, Praha
s. 153 6. Angelo Neumann, (fotografie J. Šimáně asi rok 1890). Reprodukce: Almanach und Adressenbuch zum Jahre 1895. Königl. deutsches Landestheater in Prag.


**Jiří Kopecký, Urbánkové vydávají, prodávají a organizují. Komponují?**
s. 159 1. Obálka klavírního výtahu Bouře od Zdeňka Fibicha, Praha: František A. 1895. Národní knihovna v Praze. Snímek: KLP, Praha.
s. 160 2. Obálka čtyřručních skladeb Zlatý věk od Zdeňka Fibicha, Praha: František A. Urbánek1885. Národní knihovna v Praze. Snímek: KLP, Praha.
s. 162 3. Obálka písňového cyklu Láska od Josefa Bohuslava Foerstera, Praha: Mojmír Urbánek. Národní knihovna v Praze. Snímek: KLP, Praha.
s. 163 4. Obálka cyklu Ludvíka Vítězslava Čelanského Písně, Praha: Josef R. Vilímek 1896. Národní knihovna v Praze. Snímek: KLP, Praha.
s. 165 5. Obálka Motlitby panny od Tekly Badarzevské, Praha: Mojmír Urbánek b. r. Národní knihovna v Praze. Snímek: KLP, Praha.
s. 166 6. Záhlaví časopisu Dalibor XXIII, 1901, č. 1. 5. ledna. Národní knihovna v Praze. Snímek: Jiří Kopecký.
s. 166 7. Záhlaví časopisu Dalibor XXIV, 1901, č. 1. 14. prosince. Národní knihovna v Praze. Snímek: Jiří Kopecký.


**Ivo Hlobil, Firemní papíry**
II. Záhlaví firemního papíru Buchdruckerei Amende & Holaň, Witkowitz – Mähren, 1912 (dopis, 9. červen 1912). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
III. Záhlaví firemního papíru Aug. Strasilla = Troppau, Graphische Kunstanstalt, Buch & Steindruckerei, Placate & Etiquetten Fabrik, Verlagsgeschäft, 1910 (dopis, 9. říjen 1910). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 171 1. Záhlaví tiskopisu firmy J. C. Machanek & Comp., k. k. priv. Homboker Maschinnägel–und Blechwaaren–Fabriksgesellschaft, 1862 (faktura, 2. červen 1862). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 172 2. Záhlaví tiskopisu papíru firmy L. Grätzer, Holleschauer Patent Spodium Knochenmehl & Superphospat Fabrik, 1885 (dopis, 15. březen 1885). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 172 3. Záhlaví tiskopisu firmy E. Singer Pilsner Bierdepôt Olmütz, 1886 (faktura, 19. říjen 1886). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 173 4. Záhlaví dopisního papíru Brauberei der Brauberechtigten Bürgerschaft der Stadt Olmütz, 1901 (dopis, 16. září 1901). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 174 5. Záhlaví dopisního papíru obchodní společnosti Ostrauer Mineralöl–Raffinerie Max Böhm & Co., 1913 (dopis, 7. leden 1913). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 174 6. Záhlaví dopisního papíru firmy Severomoravská továrna na zápalky, bratři Scheinostové, Postřelmov, 1910 (dopis, 8. červenec 1910). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 176 7. Záhlaví dopisního papíru firmy Lambert Klabusaý, Litografický ústav uměl. fotochemigrafie, Holešov, 1913 (dopis, 27. květen 1913). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 177 8. Záhlaví dopisního papíru firmy Leopold Färber, Kresmiser, Erste Kremsierer Schuhwaren–Fabrik, Kremsier, 1918 (dopis, 1. srpen 1918). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 177 9. Záhlaví tiskopisu firmy Waldes a spol., Továrny na kovové zboží, Praha – Vršovice, 1919 (faktura, 26. červen 1919). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 178 10. Záhlaví dopisního papíru firmy Vladimír Konečný, Továrna na uzeniny a konservy, J. Simon, Hotel – Restaurace – Kavárna, Kroměříž, 1937 (dopis, 17. únor 1937). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.
s. 178 11. Záhlaví dopisního papíru firmy Olga, Továrny na dámskou obuv a kůže v Otrokovicích, ČSR, 1938 (dopis, 25. říjen 1938). Soukromá sbírka. Snímek: Ivo Hlobil.


**Taťána Petrasová, Anonymita stavebních úřadů**
IV. Martin Hausknech, Koňská brána, návrh předního průčelí, 1827. Národní archiv, Praha, fond Mapová sbírka A III 20/18. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Zdeněk Matyásko
V. Peter Nobile, Koňská brána, návrh předního průčelí, 1828. Národní archiv, Praha, fond Mapová sbírka 60 A III 20/2. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Zdeněk Matyásko
s. 189 1. Zemské stavební ředitelství, půdorys přízemí, asi rok 1841. Národní archiv, Praha, fond Mapová sbírka, 3018/1, F XX 13. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Zdeněk Matyásko
s. 190 2. Zemské stavební ředitelství, přední průčelí, 1844. Snímek: Ester Havlová
s. 192 3. Josef Pachel, Koňská brána, prováděcí plán, 1831. Národní archiv, 60 A III 20/6 Praha. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Zdeněk Matyásko


**Jitka Sedlářová, Blanenská litina a její průkopník starohrabě Hugo Franz Salm (1776–1836)**
s. 198 1. Hugo Franz starohraběte Salm, kreslil Moritz Daffinger, ryl Josef Lanzedelly, 1822. Státní zámek Rájec nad Svitavou, inv. č. 7121/86 a. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan.
s. 199 2. Interiér Mariánské huti, stav před rokem 1908. Reprodukce: Vratislav Grolich, Blanenská umělecká litina, Blansko 1991.
s. 199 3. Johann Martin Fischer, Illioneus, po roce 1783, (fotografie před rokem 1908). Moravský zemský archiv, Brno, pobočka Třebíč, Salmovské železárny H 998, kart. 3/60. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan.
s. 201 4. Franz Anton Zauner, Apollón Belvederský, 1777, (fotografie před rokem 1908). Moravský zemský archiv, Brno, pobočka Třebíč, Salmovské železárny H 998, kart. 3/60. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan.
s. 203 5. Franz Anton Zauner, Dva římští zápasníci, 1777–1781, patinovaná sádra. Moravské zemské muzeum, Brno, prehistorické oddělení, bez inv. č. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan.
s. 207 6. Novogotický kříž s Kristem, list č. 47 ze vzorníku blanenských železáren, litografovaná předloha, dvacátá léta 19. století. Moravský zemský archiv, Brno, pobočka Třebíč, Salmovské železárny H 998, kart. 3/59. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan.
s. 208 7. Franz Richter, Náhrobek Josefa Dobrovského na Starobrněnském hřbitově, 1831, kresba sépií, papír. Státní zámek Rájec nad Svitavou, inv. č. Ra 6247. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan.
s. 209 8. Kresba podle modelu Thorvaldsenova Lva, před rokem 1831 Moravský zemský archiv, Brno, G 150, inv. č. 371, kart. 53. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, Vlado Bohdan
s. 210 9. Josef Klieber, Císař Josef II. oře u Slavíkovic, 1833, Moravská galerie v Brně, inv. č. 12120. Snímek: Moravská galerie v Brně


**Pavel Šopák, Tradice et/versus moderní společnost: příklad architektury řádu německých rytířů na severní Moravě a ve Slezsku v 19. století a na počátku 20. století**
s. 213 1. Anton Onderka, Klášter sester řádu německých rytířů v Opavě, 1841–1842, (stav před rokem 1945). Zemský archiv v Opavě, fond Velmistr řádu německých rytířů. Snímek: Zemský archiv v Opavě
s. 214 2. Anton Onderka, Dívčí klášterní škola v Opavě, projekt 1838, (stav po roce 1950). Slezské zemské muzeum v Opavě. Snímek: Slezské zemské muzeum v Opavě, Arnošt Pustka.
s. 215 3. Anton Onderka (?), Klášter sester řádu německých rytířů v Andělské Hoře, 1843–1844, (stav před rokem 1945). Zemský archiv v Opavě, fond Velmistr řádu německých rytířů. Snímek: Zemský archiv v Opavě.
s. 221 4. Ignatz Wiesinger, Sladovna v Dolní Loučce, asi šedesátá léta 19. století. Zemský archiv v Opavě, fond Velkostatek Bruntál. Snímek: Zemský archiv v Opavě.
s. 222 5. Ferdinand Zdralek, kaple sv. Kříže u kláštera sester řádu německých rytířů v Opavě, pohled k presbytáři, 1907–1908. Zemský archiv v Opavě, fond Velmistr řádu německých rytířů. Snímek: Zemský archiv v Opavě.
s. 223 6. Dělníci u sanktusníkového kříže pro proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, asi rok 1902. Zemský archiv v Opavě, fond Velmistr řádu německých rytířů . Snímek: Zemský archiv v Opavě.


**Lukáš Fasora, Moderní podnikání v soukenictví 1770–1848 (Brno, Třebíč, Jihlava)**
s. 231 1. Mapa manufaktur západní Moravy 1770–1848. Kresba: Lukáš Fasora.


**Jana Nová, Jiný kraj, jiný mrav. Specifika Jablonecka v 19. století**
VI. Pamětní střelecký štít C. k. privilegovaného střeleckého sboru v Jablonci nad Nisou, asi rok 1861. Alegorická postava (pravděpodobně Průmysl a obchod) drží štít upomínající na Říjnový diplom z roku 1860 a patent z roku 1861, jehož vydáním vstoupila v platnost únorová ústava. Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou. Snímek: Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou.
s. 239 1. Josef Pfeiffer starší, rychtář Jablonce nad Nisou v letech 1820 – 1839. Snímek: Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou.
s. 240 2. Josef Pfeiffer mladší, starosta Jablonce nad Nisou v letech 1850 – 1867. Snímek: Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou.
s. 241 3. Pamětní střelecký štít C. k. privilegovaného střeleckého sboru v Jablonci nad Nisou, 1848. Panující Konstituci se přicházejí poklonit zástupci národů monarchie, pozadí vlevo jablonecký kostel sv. Anny. Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou. Snímek: Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou.
s. 244 4. Johann svobodný pán Wražda von Kunnwald, okresní hejtman Jablonce nad Nisou v letech 1874 – 1884. Snímek: Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou.


**Jan Mergl, Sklářští podnikatelé v Čechách v 19. století: hrabě, rytíř, papežský komoří a svobodný pán**
VII. Váza, barevně vrstvené sklo, malované emaily a zlatem, návrh Josefa Salbeho pro firmu J. & L. Lobmeyr, Vídeň. Provedení Meyrův synovec, Adolfov u Vimperka, 1873. Reprodukce: Heilbronner Kunst– und Auktionshaus Fischer, Heilbronn 2003, č. kat. 608.
VIII. Pohár s císařem Vilémem I., hnědé sklo malované emaily a zlatem, Josef Riedel, Polubný, 1881. Reprodukce: Riedel od roku 1756. 10. generací sklářů, Jablonec nad Nisou 1991.
IX. Váza, barevné, hutně tvarované a zdobené sklo, irisované, Johann Lötz Witwe, Klášterský Mlýn, 1900. Reprodukce: Jan Mergl – Ernst Ploil – Helmut Ricke, Loetz. Bohemian Glass 1880 bis 1940, Ostfildern–Ruit 2003.
s. 248 1. Jiří František hrabě Buquoy (1781–1851). Reprodukce: Helena Brožková – Margarete von Buquoy – Olga Drahotová – Rita Friedrichs, Buquoyské sklo v Čechách, Praha 2001.
s. 249 2. Číška, černý hyalit, broušený a rytý, Údolí u Nových Hradů, 1820–1825, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, inv. č. 94 334. Snímek: Gabriel Urbánek
s. 251 3. Wilhelm Kralik, rytíř z Meyrswalden (1806–1877). Reprodukce: Waltraud Neuwirth, Schöner als Bergkristall: Ludwig Lobemeyr, Wien 1999.
s. 252 4. Josef Riedel (1816–1894). Reprodukce: Riedel od roku 1756. 10 generací sklářů, Jablonec nad Nisou 1991.
s. 253 5. Max svobodný pán von Spaun (1856–1909). Reprodukce: Waltraud Neuwirth, Loetz Austria 1905–1918, Wien 1986.


**Martin Mádl, Johann Ignaz Eissner z Eisensteinu. Sklář šlechticem a jeho sklenička**
s. 258 1. Číška se znakem sklářského podnikatele Johanna Ignáce Eissnera z Eisensteinu, patrně východní Čechy, 1773 – 1792. Národní muzeum, Praha. Snímek: Jan Rendek – Martin Mádl.
s. 265 2. Číška se znakem hrabat Mac Nevin O’Kelly, patrně východní Čechy, druhá polovina 18. století. Národní muzeum, Praha. Snímek: Jan Rendek – Martin Mádl.
s. 266 3. Číška se znakem Sekorů ze Seckenbergu, patrně východní Čechy, druhá polovina 18. století. Národní muzeum, Praha. Snímek: Jan Rendek – Martin Mádl.
s. 269 4. Rytířský znak rodu Eissnerů z Eisensteinu. Reprodukce: Rudolf Johann von Meraviglia–Crivelli, Der Böhmische Adel. J. Siebmacher´s grosses und allgemeines Wappenbuch, Nürnberg 1886.


**Arno Pařík, Podnikatel a mecenáš Bohumil Bondy**
s. 295 1. Josef Václav Myslbek, busta Bohumila Bondyho, 1915, bronz. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, inv. č. 99 810. Snímek: Snímek: Židovské muzeum v Praze, Dana Cabanová.
s. 297 2. Bohumil Bondy, 1884–1885. Reprodukce: Kalendář českožidovský IV, 1884–1885.
s. 299 3. Bohumil Bondy, 1902. Reprodukce: Českožidovské listy VIII, 1902, č. 22, 15. 11.
s. 303 4. Josef Fanta, Náhrobek rodiny Bondy na Novém židovském hřbitově v Praze, 1907. Snímek: Židovské muzeum v Praze.


**Radim Vondráček, Fantasmagorie: zapomenutý zdroj imaginace**
X. Laternové obrazy pro fantasmagorie z Fyzikálního kabinetu A. W. Haucha, malba na skle, Francie, kolem 1806. Reprodukce: Mervyn Heard, Phantasmagoria, London 2006, http://users.telenet.be/thomasweynants/phantasmagorie–slides.html
s. 314 1. Jean Ouvrier podle Johanna Eliase Schenaua, Laterna magika (Promítání ve stodole), kolem roku 1770. Reprodukce: www.antiquariat-christoph.com/download/auction29/seite016-028.pdf
s. 315 2. Fantasmagorie Étienna–Gasparda Robertsona v klášteře kapucínů v Paříži, kolem roku 1800, ilustrace z knihy Mémoires récréatifs scientifiques et anecdotiques du physicien–aéronaute E. G. Robertson, Paris 1831.
s. 317 3. Kristián Kryštof Clam–Gallas podle Josefa Berglera, Novoročenka na rok 1808, lept. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, GS–19.371. Snímek: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Ondřej Kocourek.
s. 319 4. Plakát k představení Sebastiana von Schwannenfelda v Platýzu v Praze, 1826, knihtisk a dřevořez. Národní muzeum, Praha, Sbírka divadelního oddělení. Snímek: Národní muzeum, Praha
s. 322 5. Antonín Jan Gareis starší, Záhrobní galanterie, litografie ze série Phantasmagorien und englische Sachenbilder, kolem roku 1831, Národní galerie v Praze, inv. č. R 228345. Snímek: © 2007 Národní galerie v Praze
s. 323 6. Antonín Jan Gareis starší, Živá houpačka, litografie ze série Phantasmagorien und englische Sachenbilder, kolem roku 1831, Národní galerie v Praze, inv. č. R 228343. Snímek: © 2007 Národní galerie v Praze


**Jan Němec, Ferdinand Maresch a jeho trpaslíci**
s. 327 1. Plakát k výstavě v Muzeu města Ústí nad Labem v roce 2004. Reprodukce podle originálu.
s. 332 2. Firma Johann Maresch, keramický závěsný talíř s motivem Kolossea, kolem roku 1910. Soukromá sbírka. Reprodukce: HYPERLINK http://www.ebay.de
s. 333 3. August Otto, výjev z pohádky o Červené Karkulce z katalogu firmy Johann Maresch, kolem roku 1900. Reprodukce: http://home.earthlink.net/~artifactsco/maresch/id7.html
s. 334 4. Ukázky modelérských prací Augusta Otty z katalogu firmy Maresch, kolem roku 1900. Reprodukce: HYPERLINK "http://home.earthlink.net/~artifactsco/maresch/id7.html" http://home.earthlink.net/~artifactsco/maresch/id7.html
s. 335 5. August Otto, 1930. Reprodukce: Beiträge zur Heimatkunde des Elbetales, 1943.
s. 336 6. Firma Johann Maresch, Venuše, Mars, Amor, kolem roku 1895, terakota. Soukromá sbírka. Reprodukce: HYPERLINK "http://www.ebay.de" http://www.ebay.de
s. 336 7. Dóza na doutníky s plasticky vyvedeným logem pivovaru Velké Březno a její dno s vtlačeným reklamním textem, kolem roku 1910, terakota. Soukromá sbírka. Snímek: Jan Němec.
s. 337 8. August Otto, Figurální ženské plastiky a zrcadlo z katalogu firmy Johann Maresch, kolem roku 1900. Reprodukce: http://home.earthlink.net/~artifactsco/maresch/id7.html


**Štěpánka Běhalová, Vydavatel a vynálezce Jakub Hron Metánovský**
s. 341 1. Jakub Hron Metánovský, přelom 19. a 20. století
Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci. Snímek: Štěpánka Běhalová.
s. 343 2. Titulní list prvního Hronova vlastním nákladem vydaného díla Tři záhady měřicko–početné rozřešené ku popisu přírodojevů obecných, Hradec Králové 1894
Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci. Snímek: Štěpánka Běhalová.
s. 344 3. Výtah účtů Jakuba Hrona z nakladatelství a knihtiskárny Edvarda Beauforta v Praze, 1897. Městské muzeum v Počátkách. Snímek: Štěpánka Běhalová.
s. 345 4. Titulní list Hronova spisu Přípona tvorebná „ba“(Praha 1898) s vlastnoručními autorovými poznámkami z roku 1900. Městské muzeum v Počátkách. Snímek: Štěpánka Běhalová.
s. 346 5. Zápis z notesu Jakuba Hrona týkající se buňátu, po roce 1895. Městské muzeum v Počátkách. Snímek: Štěpánka Běhalová.
s. 347 6. Nakladatelský seznam Hronových prací s cenami vydaných spisů na zadní straně obálky posledního svazku Libomudravny, Praha 1920. Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci. Snímek: Štěpánka Běhalová.
s. 349 7. Reklama na prodej buňátu u Landfrasa syna v Jindřichově Hradci v týdeníku Ohlas od Nežárky, Jindřichův Hradec 1892. Muzeum Jindřichohradecka. Snímek: Štěpánka Běhalová.

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6