Anja Bunzel
The Prager musikalisches Album (1838) and the Nineteenth-Century Salon as Cultural Practice
Dne 26. dubna 1839, popsal Berlínský hudební časopis Iris im Gebiete der Tonkunst vydání hudebního alba Prager musikalisches Album, připraveného Ludwigem von Rittersbergem, jako "úctyhodné národní dílo" (ehrenwertes Nationalwerk) a jako "reprezentanta skutečně schopné německé umělecké školy čelícího moderním cetkám a především kýčovitému trendu, který se nedávno [...] stal populární ve Vídni". V tomto příspěvku se zabývám kontextem Prager musikalisches Album (vydaným roku 1838). Při zvažování konceptu hudebního díla zkoumám aspekt autorství i aktivity kulturního okruhu spjatého s albem. Čerpám z pojmu kulturní praxe a předpokládám, že autorství mohou formovat skladatelé, básníci, interpreti, publikum, tisk a prodej, zasvěcenci, kritici, objednavatelé a každý další, kdo má vliv na dodané dílo v době jeho vytvoření a publikování. V této perspektivě navrhuji chápat Prager musikalishces Album jako odraz a reprezentaci salonní kultury 19. století, v jejímž kontextu album přijímali a posuzovali v tehdejších tištěných médiích.
Klíčová slova: salonní kultura – Praha – Ludwig von Rittersberg – mediální reprezentace 19. století
design by Bedřich Vémola
