Lydia Petráňová
"V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len." Jak předkové svítívali
Opozitum světlo-tma patří k základním determinantám systému tradiční lidové hmotné i duchovní kultury. Osvětlení venkovského interiéru v českých zemích v 19. století užívalo stejných způsobů a prostředků jako po celý raný novověk, kdy se postupně otevřené ohniště přesunulo z jizby do černé kuchyně. Využívána byla jak svítidla přenosná (kahánky, otevřené lampy, pochodně, svíce), tak stabilní, mezi nimiž dominovalo osvětlení loučemi. Louče upevněné ve stojanech zvaných loučníky měly v interiéru vymezené umístění v krbu, menším výklenku ve zdi mezi dveřmi a kamny. K osvětlení shora sloužil jiný typ krbu, železný košík pod dymníkem upevněným na strop. Oba typy krbů od dob osvícenských reforem podléhaly stavebním předpisům, musely mít vlastní odvod kouře zděným komínem. Inovací první poloviny 19. století bylo rozdělávání ohně sirkami a koncem tohoto století šíření petrolejových lamp s cylindrickými stínítky.
Klíčová slova: tradiční lidová kultura - venkov - osvětlení interiéru - lampa - svíce - louč
design by Bedřich Vémola
