Jiří Pokorný
Dětská práce
Dětská práce existovala ode dávna. Pokud představovala způsob, jak si děti učily, jak poznávaly svět, byla přirozenou součástí dětského života. Pokud však byly děti prací přetíženy, navíc nedostatečně placeny a pokud kvůli práci nemohly navštěvovat školu, stávala se těžkým společenským zlem. Této podobě dětské práce se autor také věnuje. Konstatuje, že ze všech řemesel se děti nejvíce podílely na žebrání. Žebráci, tuláci a samozřejmě také jejich děti začali být také s oblibou využíváni v nově zřizovaných manufakturách. Zvláště děti byly v nich ve velkém počtu (až do 30%) zaměstnávány. V Bělé p. Bezdězem vznikla 1765 přímo „dětská“ manufaktura. Pracovní zapojení dětí byla v souladu i s pedagogickými představami osvícenců, kteří se především obávali svodů zahálky. V epoše osvícenství vznikly ale také první pokusy dát dětské práci určitý řád a přinutit zaměstnavatele k určité péči o své mladé pracovníky. Tyto snahy spojené s osobou Josefa II., pokračovaly i v předbřeznové době; především šlo od jakého roku mohou děti pracovat v továrnách a jak dlouho má trvat kolik hodin nesmí jejich pracovní směna překročit. I velicí liberálové, kteří byli pevně přesvědčení, že smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je záležitostí dvou rovnoprávných stran, začali dělat u dětí výjimku. Toto přesvědčení se prosadilo ale až v 80. letech 19. století. Mnoho chudých rodičů však stále nemohlo oželet (výdělečnou) práci svých dětí. Děti byly – jak se také říkalo – „kapitálem chudého člověka“.
design by Bedřich Vémola
