Ivan Jakubec
Velkorysá síť vodních cest jako "všelék" předlitavské společnosti?
Zákon o výstavbě vodocestné sítě představoval největší dopravně-technický plán Předlitavska 19. století. Pokud by se skutečně realizoval, stalo by se Rakousko středoevropským dopravním uzlem ve vnitrozemské plavbě, křižovatkou mezi severem (Labe – Hamburk) a severozápadem (Odra – Štětín), východní hranicí Haliče (Visla) a jihem a jihovýchodem (Dunaj – Černé moře). Znamenal by také rozvoj technické práce. Posílil by na jedné straně dopravně-technickou a ekonomickou soudržnost monarchie, na straně druhé by jistě znamenal nemalé dlouhodobé zatížení státního rozpočtu i na výstavbě zúčastněných zemí. Příspěvek se soustředil na věcnou (a do jisté míry schematickou) taxonomii hledisek jednotlivých příspěvků poslanců poslanecké sněmovny a členů panské sněmovny podporujících či zavrhujících stavbu průplavů a kanalizaci vodních toků. Příspěvky odrážely také stranickou, zemskou či národnostní příslušnost. V diskuzi zazněla argumentace domnělými (očekávanými a plánovanými) „pozitivy“, stejně jako domnělými (očekávanými, hrozícími) „negativy“ spojenými s výstavbou vodních cest především ekonomická a ekonomicko-sociální, dopravní, technická, vodohospodářská, národnostní. Z časového odstupu nelze zcela jednoznačně podpořit ani jednu ze zúčastněných stran. Naopak obě stanoviska obsahovala věcné, relevantní argumenty.
klíčová slova: české země, Předlitavsko, 19. století, vodní cesty, říšská rada
design by Bedřich Vémola
