seznam vyobrazení

Tomáš HERMANN: Antropologie, evoluční teorie, život národa
1. Gabriel Max – Ernst Haeckel: Apoteóza vývojové myšlenky, 1905. Reprodukce: Ernst HAECKEL, Wanderbilder. Nach eigenen Aquarellen und Ölgemälden. Die Naturwunder der Tropenwelt. Ceylon und Insulinde I-III. Gera-Untermhaus, M. Koehler'sche Verlagsbuchhandlung 1905 – 1906, in: erstes Beiheft zu der Sammlung, 1905, s. 30.



Lenka OVČÁČKOVÁ: Monistický světonázor Ernsta Haeckela a jeho recepce v Čechách
I. Tabule XVII: Siphonophorae (Medúzy); ilustrace z knihy Ernsta Haeckela Kunstformen der Natur, 1899–1904. Archiv Ernst-Haeckel-Haus.
1. Ernst Haeckel (vlevo) se svým asistentem Nikolausem Miclucho-Maclayem na Lanzarote, 1866. Archiv Ernst-Haeckel-Haus.
2. Tabule IX, obr. 1: Heliosphaera inermis; obr. 2: Heliosphaera tenuissima; obr. 3: Heliosphaera actinota; obr. 4: Heliosphaera echinoides; obr. 5: Heliosphaera elegans; ilustrace z knihy Ernst Haeckela Die Radiolarien (Rhizopodia radiaria), 1862. Archiv Ernst-Haeckel-Haus.
3. Tabule XXVI, obr. 1–3: Spongosphaera streptacantha; obr. 4–6: Dictyosama trigonizon; ilustrace z knihy Ernst Haeckela Die Radiolarien (Rhizopodia radiaria). Eine Monographie, 1862. Archiv Ernst-Haeckel-Haus.
4. Tabule XLII: Ostraciontes (Havýši); ilustrace z knihy Ernsta Haeckela Kunstformen der Natur, 1899–1904. Archiv Ernst-Haeckel-Haus.

Milena SECKÁ: Přednášky Jana Evangelisty Purkyněho o medicíně pro ženy
II. Didaktická tabule znázorňující řez hrtanem. Vydala společnost The Working Men’s Educational Union v Londýně v 60. letech 19. století. Kolorovaný tisk na plátně. Vojta Náprstek přivezl tabuli v roce 1862 z Londýna. Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, knihovna. Snímek: Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum.
1. Neznámý autor, Jan Evangelista Purkyně, 50. léta 19. století. Stereoskopická daguerrotypie se skládacím kukátkem v pouzdře. Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, knihovna, N 1731. Snímek: Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum.
2. Jindřich Eckert, MUDr. František Novotný, 1866. Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, knihovna – fotosbírka 72.37. Snímek: Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum.

Andrea POKLUDOVÁ – Hana SVATOŠOVÁ: Turneři, sokolové a obecní samospráva (Opava, Olomouc, Praha)
1. Turner – cvičení s tyčí, kolem roku 1911. Snímek: Ústřední knihovna SZM.
2. Turneři – cvičení na hrazdě, rok 1911 (Opava, 11. krajský turnerský slet). Snímek: Ústřední knihovna SZM.
3. Jan Podlipný s delegací francouzských gymnastů na II. všesokolském sletu, 1891. II. slet všesokolský v Praze 28.–30. června 1891. Praha b. d., s. 40.
4. Pozdrav Sokolstva Praze, 1901. IV. slet všesokolský pořádaný v Praze v dnech 28.–30. června a 1. července 1901. Praha b. d., s. 137.
5. Emil Halman, Vrhač břemene, sádrový model bronzové sochy, 1908. Cena Královského hlavního města Prahy pro Olympijské hry v Londýně 1908. AMP, Magistrát hl. m. Prahy I, Prezidium rady a magistrátu, 1906–1913, sign. 14/211, kart. 416. Snímek: AMP.

Eva UCHALOVÁ: „Rozkvět ženského šněrovačního umění“ ---(kurziva i uvozovky zachovat, je to citát!!
1. Dámské letní šaty z lněného batistu, Bazar IV, č. 7, 7. 4. 1874, s. 57, obr. 30,
Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Snímek: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Ondřej Kocourek).

2. Šněrovačka z bílé žíněné tkaniny, Bazar IV, č. 18, 15. 9. 1874, s. 145, obr. 47,
Turnýra z červeného kašmíru, Bazar IV, č. 13, 7. 7. 1874, s. 106, obr. 55,
Turnýra z látky „dimiti“, Bazar IV, č. 13, 7. 7. 1874, s. 106, obr. 60,
Turnýra ze žíněné tkaniny, Bazar IV, č. 13, 7. 7. 1874, s. 106, obr. 61.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Snímek: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Ondřej Kocourek).

3. Večerní toileta reformního střihu, Nové Pařížské Mody II, 1896, č. 23, nepag., obr. 34.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Snímek: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Ondřej Kocourek).

4. „Náprsní šněrovačka“, Bazar XXIII, č. 5, 3. 3. 1893, s. 35, č. 16 a 17,
„Nová spodnička a náprsní držadlo“, Bazar XXIX, č. 11, 2. 6. 1899, s. 86, obr. 39 a 40.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Snímek: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Ondřej Kocourek).

5. E. Libická, Historický přehled šněrovaček, Nové Pařížské Mody III, 1897, č. 8, nepag. Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Snímek: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Ondřej Kocourek).

Václav FRONK: Tělo a emoce v českých humoristických a satirických časopisech na přelomu 19. a 20. století
1. Karel Stroff, Scéna z rakouského „Quo vadis“, Humoristické listy LVIII, 1910.
2. Václav Hübschmann, Spalování, Kopřivy II, 1910.
3. Karel Stroff, Touhy jeho jasnosti, Kopřivy I, 1909.
4. František Ženíšek ml., Svatba v blízké budoucnosti, Humoristické listy LIV, 1911.
5. Šťastný a veselý nový rok!, Kopřivy V, 1913.

Taťána PETRASOVÁ: Anatomie a sochařský ideál 19. století
1. Frontispis knihy Jeana-Marca Bourgeryho a Nicolase-Henriho Jacoba Traité complet de l’anatomie de l’homme, Paris 1832. Akademie výtvarných umění v Praze. Snímek: Taťána Petrasová.
2. Johann Martin Fischer, Anatomická socha č. V (zepředu). Z knihy Johann Martin Fischer, Darstellung des Knochenbaues von dem menschlichen Körper mit der Angabe der Verhältnisse desselben, Wien 1806. Národní památkový ústav, Brno. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. (Vlado Bohdan).
3. Josef Bergler, Anatomická socha (zepředu), podle J. M. Fischera, asi 1804. Akademie výtvarných umění v Praze. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. (Zdeněk Matyásko).
4. Peter Cornelius, Snímání z kříže, kolem roku 1811–1813, kresba tužkou a křídou, papír. Reprodukce: Gisela Scheffer, Deutsche Künstler um Ludwig I. in Rom, München 1981.
5. Rekonstrukce torza Laokoon, ke studii Miroslava Tyrše, Laokoon, dílo z doby římské, 1873. Reprodukce: Miroslav Tyrš, O umění III. Úvahy a posudky o výtvarných pracích z výstav a porot z let 1872–1879, Praha 1935.

Martin PELC: Konstrukce sportu jako maskulinní domény: příklad alpinismu
1. Turisté u Payerovy chaty, sekce Praha Německého a rakouského alpského spolku, před 1895. Snímek ze soukromé sbírky.

Libuše HECZKOVÁ: Tělo v pohybu. Národní sokolské tělo od daltonismu k rytmice
1. „Dívenky rytmické“, Eva 1936, č. 17, s. 28.
2. Emanuel Siblík s tanečnicemi, Eva 1936, č. 20, s. 27.

Jan MERGL: Tělo v uměleckém řemesle 19. století
III. Eduard Stellmacher, Plastika Tanečnice (Loïe Fullerová), kostní porcelán, malba listry, Amphora, Trnovany u Teplic, 1896–1897. Soukromá sbírka.
1. Číška Allgemeiner Wunsch aller Völker, ryté bezbarvé sklo, severní Čechy, po 1848. Západočeské muzeum v Plzni.
2. Arnošt Popp, Alegorie Růže, kolorovaný biskvit, Krieglova porcelánka, Praha, po 1852. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
3. Eduard Stellmacher, Džbán s nymfou, kostní porcelán, Amphora, Trnovany u Teplic, 1892–1893. Soukromá sbírka.
4. Eduard Stellmacher, Váza Vlčí mák, malovaná kamenina, Amphora, Trnovany u Teplic, 1896–1897. Soukromá sbírka.


Tomáš WINTER: Krása a ošklivost divochů
IV. Gottfried Lindauer, Portrét náčelníka Harawiry te Mahikaiho, 1907, olej, plátno, 76 × 60 cm. Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Snímek: Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum.
1. Henri Charles Müller, Mumifikovaná hlava a fyziognomické studie Botokudů, list z alba Kupfer und Karten zum 1ten Band der Reise des Prinzen Maximilian von Neuwied nach Brasilien in den Jahren 1815–1817, 1820, lept, papír, 38 × 54 cm. Národní galerie v Praze, R 235176. Snímek: © Národní galerie v Praze 2009.
3. Paní Holubová ohrožena Mašukulumby, kresba z cestopisu Emila Holuba Druhá cesta po Jižní Africe: Z Kapského města do země Mašukulumbův. Cesty v Jižní Africe vykonané v letech 1883–1887 II, Praha 1890.
4. Paul Gauguin, Te arii vahiné (Žena z královského rodu), 1898–1899, dřevořez, papír, 42 × 53 cm. Národní galerie v Praze, R 144754. Snímek: © Národní galerie v Praze 2009.

Petr WITTLICH: Tělesnost a figurální kánony v sochařství 19. století
1. Edouard Dantan, Le moulage sur nature, 1887, olej na plátně. Konstmuseum v Goteborgu. Reprodukce: La sculpture française au XIXe siècle (katalog výstavy, Paris), Paris 1986, s. 70.
2. Eugène Appert, Carpeauxův Tanec potřísněný inkoustem, srpen 1869, fotografie, Bibliothèque Nationale Paris. Reprodukce: Anne M. Wagner: Jean-Baptiste Carpeaux – Der Tanz, Frankfurt a. M. 1989, s. 66.
3. Georges (Sem) Goursat, „Tangoville“ (Auguste Rodin fragmentující sochu), L’illustration, 16. srpna 1913. Reprodukce: Das Fragment – Der Körper in Stücken, Bern 1990, s. 29.
4. James H. Thomas, Lycidas, 1905, bronz z roku 1908, 161 cm. Tate Gallery, London. Reprodukce: David J. Getsy: Body Doubles – Sculpture in Britain 1877–1905, New Haven – London 2004, s. 144.

Petra KOLÁŘOVÁ: „Mnohovýznamné tváření obličeje“ Jana Evangelisty Purkyněho
1. Jan Evangelista Purkyně (model a režie) – Emanuel Lokaj (fotograf), Dobrá pohoda, Opovržení, Šibalství, před rokem 1861. Národní muzeum v Praze – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
2. Duchenne de Boulogne (režie) – Adrien Tournachon (fotograf), Falešné překvapení. École nationale des beaux-arts, Paris. Snímek: archivu École nationale des beaux-arts, Paris, sign. PC 1016 Fig. 33.
3. Oskar Rejlander (model a fotograf), Pohrdání, ilustrace z knihy Charlese Darwina The Expression of the Emotion in Man and Animals, London 1872, Tabl. IV. Snímek: Bibliothèque interuniversitaire de médecine, Paris.
4. Heřman Zeffi (model a režie), Písmeno „U“, Waltnerovo album lidových zpěváků. Národní muzeum v Praze, divadelní oddělení, sign. 74 F 188.
5. Josef Šváb Malostranský (námět a herec) – Jan Kříženecký (režie), Smích a pláč (1898). Národní filmový archiv, Praha. Snímek: NFA Praha.

Lubomír KONEČNÝ: Giovanni Morelli: historik umění jako znalec (namalovaného) lidského těla
1. Franz von Lenbach, Giovanni Morelli. Bergamo, Accademia Carrara. Reprodukce: Revue de l´Art 40–41, 1978, s. 209, obr. 1.
2. Wilhelm von Kaulbach, Giovanni Morelli, Mnichov 1834. Dříve ve sbírce Teodora Frizzoniho, dnešní lokace není známa. Reprodukce: Revue de l´Art 75, 1987, s. 51, obr. 5.
3. Daniel Chodowiecki, ilustrace v knize Johanna Kaspara Lavatera, Physiognomische Fragmente, 1775–1778.
4. Ivan Lermolieff [Giovanni Morelli], Kunstkritische Studien über italienische Malerei: Die Galerie Boghese und Doria Pamphili in Rom, Leipzig 1890, s. 99. Reprodukce: Revue de l´Art 75, 1987, s. 49, obr. 2.
5. Ivan Lermolieff [Giovanni Morelli], Kunstkritische Studien über italienische Malerei: Die Galerie zu Berlin, Gustav Frizzoni (ed.), Leipzig 1893, s. 58.

Jitka SEDLÁŘOVÁ: Winckelmannův ideál krásného těla a modely pro blanenskou litinu
1. Illioneus, odlitek římského mramorového torza doplněného Johannem Martinem Fischerem podle Josefa von Bartha, po roce 1783 (fotografie před rokem 1908). Moravský zemský archiv Brno, pobočka Třebíč, Salmovy železárny H 998, kart. 3/60. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. (Vlado Bohdan).
2. Diskobolos, model blanenských železáren, železná litina, v. 66 cm. Moravský zemský archiv Brno, pobočka Třebíč, Salmovy železárny H 998, kart. 1, i. č. 56 (Statuen nach echten antiken Modellen gegossen, Diskowerfer, Nr. 16). Snímek: Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i. (Vlado Bohdan).
3. Diskobolos k Winckelmannovým Dějinám starověku. Z knihy Abbildungen zu Johann Winckelmanns Sämtliche Werken, 1826, mědiryt. Knihovna Moravské galerie v Brně, i. č. E 6142. Snímek: Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i. (Vlado Bohdan).
4. Johann Martin Fischer, Kostra, mědiryt, 1806, 40, 5 × 23 cm, ruční papír, sign. J. Merz del. & sculpt. Z knihy Johanna Martina Fischera Darstellung des Knochenbaues von dem menschlichen Körper. Knihovna Státního zámku v Rájci nad Svitavou, i. č. 10.810/ 57 L 11. Snímek: Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i. (Vlado Bohdan).
5. Herkules v zápase s Antineem, model blanenských železáren, černě patinovaná sádra, v. 58 cm. Moravská galerie v Brně, i. č. E 5. Snímek: Moravská galerie v Brně.

Lubomír SRŠEŇ: Posmrtné masky a sochařské portréty
1. Tomáš Seidan, Posmrtný odlitek hlavy J. E. Purkyně, 1869. Národní muzeum v Praze, antropologické oddělení, sign. M 59.
2. Josef Václav Myslbek, Jan Evangelista Purkyně, model medailonu pro úmrtní dům, 1879.
3. Arnošt Popp, Prvotní posmrtný odlitek hlavy Bernarda Bolzana, 1848. Hrdličkovo muzeum člověka při katedře antropologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, inv. č. II. 165.
4. Arnošt Popp (autor odlitku Kattera), Druhotný, upravený posmrtný odlitek hlavy Bernarda Bolzana, 1849. Národní muzeum v Praze, oddělení starších českých dějin, inv. č. H2-185 125.
5. Taddeo Mayer, Bernard Bolzano. Litografie z roku 1846 podle vlastní kresby z roku 1844. Tisk František Šír. Národní muzeum v Praze, oddělení starších českých dějin, inv. č. H2-108 286.
6. Arnošt Popp, Model pro drobnou porcelánovou bustu Bernarda Bolzana, asi 1849. Muzeum hlavního města Prahy, inv. č. 22 755.

Markéta THEINHARDTOVÁ: Tance Františka Kupky: tělo v pohybu
V. František Kupka, Tanečnice se žlutým kruhem (Danseuse au cerceau jaune), 1900–1902, akvarel, kvaš, tužka, papír. Bibliothèque nationale de France, département des estampes et de la photographie, inv. č. A 11541.
VI. František Kupka, Dvě tanečnice (Deux danseuses), 1905, olej, plátno, 38 × 46,5 cm. Musée national d’art moderne, Centre Georges Pompidou, Paris, inv. č. AM 4160 P.
VII. František Kupka, Studie k Tanci – Tance moderní, 1904–1905, kresba barevnými křídami, částečně lavírovaná na papíře, 44,7 × 53,8 cm. Národní galerie v Praze, inv. č. K 12751. Snímek: © Národní galerie v Praze 2009.
1. Franz von Stuck, Fronstispis revue Jugend, č. 28, 1897. Soukromá sbírka.
2. František Kupka, Le déplacement à la 3e dimension, kolem 1911, barevné tužky, papír, 27 × 19 cm. Soukromá sbírka.

Lenka BYDŽOVSKÁ: Zlomky těla: surrealismus a 19. století
1. Jindřich Štyrský, Alabastrová ručička, 1940, tužka, frotáž, papír, 29 × 41 cm. Sbírka Maître Binoche v Paříži. Fotografoval Serge Veignant.
2. Théodore Géricault, Studie nohou a paže (Anatomická studie, Anatomické fragmenty, Údy z pitevny), kolem roku 1818 (1817–1819), olej, plátno, 52 × 64 cm. Musée Fabre, Montpellier, inv. č. 876.3.38. Reprodukce: Werner Hofmann: Das Irdische Paradies, München 1960. (Viz také barevná příloha VIII.)
3. Josef Mařatka: Studie ruky, 1903, bronz, v. 19,5 cm. Národní galerie v Praze. Snímek: © Národní galerie v Praze 2009.
4. Sádrový odlitek materializované ruky z pokusu Gustava Geleye s Frankem Kluským 15. listopadu 1921 ve Varšavě. Reprodukce: Viktor Mikuška: Fysikální mediumita, Praha 1923.
5. Jacques-André Boiffard: Palec u nohy, mužský, věk 30 let, 1929, fotografie. Musée national d’art moderne, Centre Georges Pompidou, Paris. Reprodukce: Documents I, 1929, s. 298.

Dita KOPÁČOVÁ HRADECKÁ: Na hranici fyzických možností: Mechanický aspekt klavírní virtuozity
1. Johann Bernhard Logier. Snímek: archiv autorky.
2. Logierův Chiroplast. Reprodukce: http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/
grove/music/16877.
3. Frédéric Kalkbrenner. Snímek: archiv autorky.
4. Jedna z verzí Dactylionu: L. E. Levassor, inzerát z roku 1888. Reprodukce: Robert Palmieri – Margaret W. Palmieri: Piano. An encyclopedia, New York – London, 2003, s. 200.
5. Přístroj (s největší pravděpodobností) Levanché-Duclerca na trénování nezávislosti čtvrtého prstu. Reprodukce: Beate Perrey (ed.): The Cambridge Companion to Schumann, Cambridge 2007, s. 12. V knize chybně uvedeno jako Logierův chiroplast.
6. Brotherhood Technicon, National Museum of American History, Division of Musical History, inv. č. 66 144. Reprodukce: Robert Palmieri – Margaret W. Palmieri: Piano. An encyclopedia, New York – London, 2003, s. 199.
7. Brotherhood Technicon, nákres, 1888. Reprodukce: Ridley Prentice: Brotherhood’s Technicon: The Necessity of a Systematic and Scientific Development of the Muscles of the Hand and Arm for Pianoforte Players, in: Proceedings of the Musical Association, 14. Sess. (1887–1888), s. 6.

Jiří KOPECKÝ: Ztělesněná hudba a strženost tělem
1. Čtyřlístek známý po celé Praze: Vladislav Florjanský, Bohumil Benoni, Vilém Heš, Augustin Berger (1893–1895). Reprodukce: Ladislav Hájek, Paměti Augustina Bergra, Praha 1943, mezi s. 144–145.
2. Vladislav Florjanský (hostování v Petrohradě – Komedianti, Lohengrin, Evžen Oněgin, Piková dáma), in: Illustrovaný Kurýr (obrázková část Hlasu národa), nedat. [duben 1895].

Věra BROŽOVÁ: Tělo a tělesnost v literární produkci pro děti ve druhé polovině 19. století
1.–2. Návodné ilustrace Adolfa Heyduka v příručce Bohdana Ardelta Tělocvik pro dívky (1862). Národní knihovna Praha, konzervační fond 19. století, sign. 54 E 621, sv. 1–6, přívazek.
3. Obálka českého vydání sexuálněvýchovné příručky pro chlapce od finského lékaře Maxmiliana E. G. Oker-Bloma (po 1905). Knihovna Národního muzea, sign. 66 d 234/VIII.
4. Vratislav Hugo Brunner, obálka knihy Pavla Suly Dolánka (1908). Národní knihovna J. A. Komenského, fond Sukovy knihovny, sign. S I – 107, V/1.