seznam vyobrazení

**Taťána Petrasová, Utopie a pragmatismus osvícenské architektury: klasicistní hrobky a hřbitovy**
s. 66: 1. Claude Nicolas Ledoux, Perspektivní pohled na hřbitov města Chaux, 1804. Reprodukce: C. N. Ledoux, L´Architecture considerée par le rapport de l´art, des moeurs et de la législation. Paris 1997.
s. 67: 2. Claude Nicolas Ledoux, Plán hřbitova města Chaux, řez a půdorys, 1804. Reprodukce: C. N. Ledoux, L´Architecture considerée par le rapport de l´art, des moeurs et de la législation. Paris 1997.
s. 71: 3. Johann Philipp Joendl, Hřbitovní brána s márnicí a domem hrobníka, před 1829. J. P. Joendl, Die Landwirtschaftliche Baukunst (1829), detail listu XLVI. Ústav dějin umění Akademie věd české republiky (dále ÚDU AV ČR), Praha. Repro KLP.
s. 71: 4. Johann Philipp Joendl, Návrh rodinných hrobek, půdorys, řez, před 1829. J. P. Joendl, Die Landwirtschaftliche Baukunst (1829), detail listu XLVII. ÚDU AV ČR, Praha. Repro KLP.
s. 73: 5. Heinrich Koch (?), Hrobka Ferdinanda Kinského, Budenice, 1836–1841. Reprodukce: Z. Wirth – A. Müllerová, Architektura v českém národním dědictví. Praha 1961.
s. 76: 6. Václav Levý, Anděl z náhrobku rodiny Feyreislovy, hřbitov Žebrák, 1869. Snímek ÚDU AV ČR (Josef Ehm).

**Pavel Zatloukal, Co spojuje chrám lásky s pyramidou? (Architekti Moreau – Esch – Engel)**
s. 82: 1. Karl von Moreau, Návrh na přestavbu zámku Kishmarton (Eisenstadt), kolem 1800. Maďarský státní archiv Budapešť. Snímek J. Sisa.
s. 85: 2. Josef Esch, Pavilon Františkova pramene, Františkovy Lázně, 1832. Soukromý majetek. Snímek I. Přeček.
s. 87: 3. Joseph Franz Engel, Návrh na liechtensteinskou hrobku, Vranov, 1819. Liechtensteinský archiv, Vídeň. Snímek J. Kräftner.
s. 87: 4. Franz Richter, Předsíň liechtensteinské hrobky, Vranov, 1834. Moravská galerie Brno. Snímek I. Armutidisová.
s. 88: 5. Anonym, Krypta liechtensteinské hrobky, Vranov, nedatováno. Soukromý majetek. Snímek I. Přeček.
s. 89: 6. Joseph Franz Engel, Návrh na mauzoleum G. Festeticse, Keszthely, 1820. Maďarský státní archiv Budapešť. Snímek J. Sisa.

**Marie Benešová, Funerální architektura v tvorbě českých architektů 2. poloviny 19. století**
s. 94: 1a. Antonín Barvitius, Návrh arkád pro campo santo na vyšehradském hřbitově, 1877. Národní technické muzeum, archiv architektury (dále AA NTM), Praha. Snímek AA NTM.
s. 95: 1b. Antonín Barvitius, Návrh arkád pro campo santo na vyšehradském hřbitově, 1877. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.
s. 96: 2. Antonín Wiehl, První návrh arkád pro campo santo na vyšehradském hřbitově, 1887. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.
s. 97: 3a. Josef Schulz, Návrh na campo santo v Hoříně, alternativa 1, 1895. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.
s. 98: 3b. Josef Schulz, Návrh na campo santo v Hoříně, alternativa 2, 1895. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.
s. 99: 4. Josef Schulz, Návrh na campo santo v Mnichově Hradišti, alternativa 1, 1895–1896. s.100: 5. Josef Schulz, Návrh na campo santo v Mnichově Hradišti, alternativa 2, 1895–1896. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.
s. 101: 5a. Josef Schulz, Návrh na campo santo v Mnichově Hradišti, alternativa 2, 1895–1896. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.
s. 104: 6. Josef Schulz, Návrh na náhrobek rodiny Mottlovy, kolem 1870. AA NTM, Praha. Snímek AA NTM.

**Roman Prahl, žal, melancholie a sepulkrální sochařství v Čechách kolem roku 1800**
s. 113: 1. Antonio Canova, Studie k Pokoře (Mírnosti) pro náhrobek Klementa XIV., 1783, Gipsoteca Possagno. Reprodukce M. Praz – G. Pavanello, Antonio Canova. Milano 1976.
s. 116: 2. Johann Fischer z Erlachu – Ferdinand Brokof, Náhrobek Jana Václava Wratislava z Mitrovic pro kostel sv. Jakuba v Praze, 1714–1716. Reprodukce: O. J. Blažíček, Barockkunst in Böhmen. Prag 1967.
s. 117: 3. Matyáš Bernard Braun, Náhrobek Anny Miseliusové, hřbitov v Jaroměři, po 1721. Reprodukce: E. Poche, Matyáš Bernard Braun. Praha 1986.
s. 118: 4. Antonio Canova, Studie k náhrobku malíře Tiziana, 1790–1792. Gipsoteca Possagno. Reprodukce: M. Praz – G. Pavanello, Antonio Canova. Milano 1976.
s. 119: 5. František Xaver Lederer, Náhrobek Antonietty Hartigové, zahrada zámku v Horních Beřkovicích, 1790. Reprodukce: R. Prahl (ed.), Prag 1780–1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Prag 2000.
s. 120: 6. Josef Malínský, Návrh náhrobku s plačícím hošíkem, před 1800. Národní galerie v Praze. Snímek Národní galerie v Praze.
s. 121: 7. Johann Heinrich Füssli, Mlčení, kolem 1800. Kunsthaus Zürich. Reprodukce: W. Hoffmann (ed.), Europa 1789 (kat. výst.). Köln 1989.
s. 122: 8. Josef Malínský, Náhrobek biskupa Erazima Kriegera, při kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi, 1793. Reprodukce: O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Praha 1958.
s. 124: 9. Jean Louis Desprez, Hrobka s korunovanou smrtí, kolem 1790. Cooper Hewit Museum, New York. Reprodukce: W. Hoffmann (ed.), Europa 1789 (kat. výst.). Köln 1989.
s. 125: 10. František Xaver Procházka, Noční krajina se sloupem a lampou, 1809. Národní galerie v Praze. Reprodukce: F. X. Procházka (kat. výst.), Praha 1983.

**Pavla Sadílková, Smrt hrdiny v historické malbě: mezi symbolickým příběhem a meditací o smrti**
s. 131: 1. František Tkadlík, Smrt Abelova, kolem 1819. Soukromá sbírka Praha. Reprodukce: R. Prahl (ed.), Prag 1780–1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Prag 2000.
s. 136: 2. Jakub Schikaneder, Vražda v domě, 1890. Národní galerie v Praze. Reprodukce: T. Vlček, Jakub Schikaneder (kat. výst.). Praha 1998.

**Petr Wittlich, Umělecké sebevraždy**
s. 140: 1. Édouard Manet, Sebevrah, 1881. Zürich, sbírka Buhre. Reprodukce: H. Lallemand, Manet. A Visionary Impresionist. New York 1994.
s. 142: 2. Alfred Kubis, Sebevzažda, nedatováno, kresba tuší, 19, 6 x 31, 2 cm. Graphische Sammlung Albertina. Snímek Graphische Sammlung Albertina.
s. 145: 3. Bohumil Kubišta, Oběšený, 1915, olej, plátno, 50 x 30 cm. Moravská galerie v Brně. Snímek Zdeněk Matyásko.

**Petr Kalač, Odraz evropského hermeneutického hnutí konce 19. století v českém periodickém tisku**
s. 201: 1. Adolf Franz baron Leonhardi ze Stráže nad Nežárkou (16. 5. 1856 Vídeň – 11. 2. 1908 Stráž nad Nežárkou). Snímek ÚDU AV ČR.
s. 202: 2. Život – časopis pro spiritism, po 1896. Knihovna Národního muzea, oddělení časopisů, Praha. Snímek ÚDU AV ČR.
s. 203: 3. Lotus – orgán Theosofického spolku v Praze, 1898. Knihovna Národního muzea, oddělení časopisů, Praha. Snímek ÚDU AV ČR.
s. 204: 4. Sborník pro filosofii, mystiku a okkultismus ve srovnání s francouzským vzorem – časopisem L´Intiation, 1899 a 1908. Knihovna Národního muzea, oddělení časopisů, Praha. Snímek ÚDU AV ČR.
s. 205: 5. Hvězda záhrobní – časopis pro spiritism a vědy okkultní. Knihovna Národního muzea, oddělení časopisů, Praha. Snímek ÚDU AV ČR.

**Věra Brožová, Popelka a Arnošt Biliánovi: „Obětinou v duši jinou“PP
s. 220: 1. Ukázky vázání tzv. národních navštívenek. Praha, poslední čtvrtina 19. století. Literární archiv památníku národního písemnictví, Praha (dále LA PNP). Repro LA PNP.

**Luboš Velek, Stáří, smrt a pohřeb politických vůdců**
s. 302: 1. Alegorie (předpunkční) Riegrovy politické smrti. Reprodukce: Šípy 13. 11. 1899.
s. 306: 2. Mladočeské nebe. Reprodukce: Šípy 8. 4. 1907.

**Arno Pařík, Z historie a činnosti Pražského pohřebního bratrstva**
s. 321: 1. Anonym, MUDr. Jonas Jeiteles, portrétní cyklus Pražského pohřebního bratrstva, 1772–1773, olej na lepence, 14,5 x 11 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 322: 2. Anonym, Návštěva u nemocného, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 322: 3. Anonym, Modlitby u umírajícího, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 323: 4. Anonym, Omývání mrtvého, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 323: 5. Anonym, Proslov nad mrtvým, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 324: 6. Anonym, Nesení mrtvého ke hrobu, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 324: 7. Anonym, Skupinový portrét představenstva pohřebního bratrstva, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 325: 8. Anonym, Výroční modlitba u horbu rabi Loewa, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 325: 9. Anonym, Výroční hostina pohřebního bratrstva, cyklus Pražského pohřebního bratrstva, po 1772, olej, plátno, 55 x 110 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 326: 10. Holba pro výroční hostiny Pražského pohřebního bratrstva, Praha 1786–1787, malované sklo, 18,7 x 13,8 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 327: 11. Detail holby pro výroční hostiny Pražského pohřebního bratrstva, Praha 1786–1787. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 327: 12. Hřeben a čistítka na nehty pohřebního bratrstva, Morava, Moše ben Itzeg, 1770. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.
s. 328: 13. Holba pohřebního bratrstva, Praha, 1798–1799, malovaná fajáns, zničeno FH (Franz Heidrich?), 21,7 x 15,6 cm. Židovské muzeum v Praze. Snímek Židovské muzeum v Praze.

**Vítězslav Štajnochr, Funerální nádoby – smrt a život post mortem v mytické skutečnosti**
s. 337: 1. Viscerální nádoba pro srdce kněžny Marie Anny Kateřiny, kněžny z Liechtensteinu, 1729. Kostel Narození Panny Marie, Vranov, zlacené stříbro, v. 19,5 cm. Snímek Státní ústav památkové péče, Praha.
s. 339: 2. Pohřeb z hrobu únětické kultury z Kolína s umístěním funerální nádoby v okrsku pupku. Reprodukce: Památky archeologické XXXV, 1926.
s. 340: 3. Rekonstrukce staroslovanského žárového pohřbu s nádobou uloženou na kůlu obsypaném mohylou. Reprodukce: M. Lutovský, Hroby předků. Sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha 1996.
s. 341: 4. Iniciační svatební číše užitá pro svěcenou vodu a pražená sousta chleba při iniciačním obřadu v umrlčí komoře, 1847. Reprodukce: Liebe und Heirat. Liège 1975.
s. 343: 5. Iniciační nádoba s vyobrazením Vídeňské Pravé tváře Panny Marie, používaná v posthumním iniciačním obřadu, Vídeň, kolem 1800, fajáns, průměr 12 cm. Reprodukce: H. Langer, Österreichischen Fayencen. München 1988.
s. 345: 6. Párové misky ve tvaru prsů pro francouzskou královnu Marii Antoinettu, asi 70. léta 18. století. Reprodukce: M. Yalomová, Dějiny ňadra. Kulturní a sociální dějiny prsou od starověku až po současnost. Praha 1999.

**Jan Hozák, Technika a smrt**
s. 371: 1. Vyzvedávání parníku František Josef I. po výbuchu kotle dne 19. 5. 1898, záběr ze 16. 6. 1898. Fotografoval Karel Maloch. Národní technické muzeum (dále NTM), Praha. Snímek NTM.
s. 373: 2. Srážka dvou osobních vlaků v Táboře dne 3. 7. 1895. Fotografoval E. Leschinger. Reprodukce: Album železničních nehod (Praha 1902–1903).
s. 374: 3. Katastrofa v Mostě 19.–20. 7. 1895. Fotografoval Lausmann. NTM, Praha. Snímek NTM.
s. 376: 4. Protržená údolní přehrada na Bílé Desné v Jizerských horách 18. 9. 1916. Fotografoval O. G. Springer. NTM, Praha. Snímek NTM.
s. 376: 5. Následky po protržení přehrady na Bílé Desné v Jizerských horách 18. 9. 1916. Fotografoval O. G. Springer. NTM, Praha. Snímek NTM.
s. 378: 6. Wolfgangi (?), Věrný průvodce, kolem 1920, litografie 43 x 43 cm. NTM, Praha. Snímek NTM.
s. 379: 7. Walter Draesner, Tanec smrti, 1922. Reprodukce: K. A. Schröder, Eisenbahn in der Kunst. Wien 1987.
s. 380: 8. Automatický přístroj k spouštění rakví do hrobů a hrobek formy Vilém Lovrek, Vídeň. NTM, Praha. Snímek NTM.

Obálka: Václav Prachner, Detail náhrobku Mariany Antonie Nepomuceny Veithové a Rosalie Veithové, asi 1818–1820, Olšanské hřbitovy Praha. Snímek Vlado Bohdan.

Vložené přílohy ke stati: **Eva Stejskalová, Memento mori jako dopis s překvapením a papírová hříčka**
1. Memento mori, Jindřichův Hradec, tiskárna Aloise Landfrase, 1860–1880, litografie, 185 x 235 mm. Knihovna Národního muzea, Praha. Repro KLP.
2. Memento mori, Čechy, 1830–1840, litografie, 260 x 215 mm. Knihovna Národního muzea, Praha. Repro KLP.