seznam vyobrazení

**Vít Vlnas, Panovnický cyklus Antonína Machka: „biedermeierský“ historismus mezi barokem a romantikou**
s. 51: 1. Antonín Machek, František II./I., 1828-1835, olej na plátně, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1960. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 54: 2. Josef Lanzedelli, Rakouský věvoda Otto Mírný s manželkami Alžbětou Bavorskou a Annou Českou, 1820-1822. Snímek: Archiv autora.
s. 56: 3. Dominicus Custos podle Giovanniho Battisty Fontany, Maxmilián II., před 1601, Archiv Národní galerie v Praze. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 57: 4. Antonín Machek, Maxmilián II., 1828-1835, olej na plátně, 36,5 x 27 sm, Národní galerie v Praze. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 58: 5. Elias Beck, Karel VII. v císařském korunovačním ornátu s alegoriemi Bavorska a říše, 1742. Snímek: Archiv autora.
s. 59: 6. Antonín Machek, Karel VI., 1828-1835, olej na plátně, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1943. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 60: 7. Antonín Machek, Marie Terezie, 1828-1835, olej na plátně, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1958. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 61: 8. Philipp Andreas Kilian a Johann Daniel Herz podle Martina van Meytens, Frantisek Štěpán Lotrinský s císařskou korunou, kolem 1745. Snímek: Archiv autora.
s. 62: 9. Johann Christian Berndt, Alegorická oslava císařské korunovace Leopolda II., 1790. Snímek: Archiv autora.
s. 63: 10. Antonín Machek, Josef II., 1828-1835, olej na plátně, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1944. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 65: 11. Antonín Machek, Václav IV., 1828-1835, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1934. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 66: 12. Antonín Machek, Krok, 1828, olej na plátně, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1922, Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 68: 13. Antonín Machek, Jaromír, 1828-1835, olej na plátně, 36,5 x 27 cm, Národní galerie v Praze, O 1905. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.

**Václav Větvička, Jak poznamenalo období mezi lety 1815-1848 (pžípadně 1820-1845) botaniku sensu latissimo**
I. Tzv. stolístka, Rosa centifolia: Pierre-Joseph Redouté, Váza s růžemi, 1817. Reprodukce: Catherine Donzel, The Book of Flowers, Paris – New York 1998.
II. Rostlinné motivy ve společenském oblečení: Théodore Chassériau, Marie-Therèse de Cabarrus, 1848. Reprodukce: Catherine Donzel, The Book of Flowers, Paris – New York 1998.
III. Průmyslově vyráběné rostlinné prvky byly nabízeny podle katalogů připomínajících skutečné herbáře. Reprodukce: Catherine Donzel, The Book of Flowers, Paris – New York 1998.
IV. Květinové detaily vyráběné porcelánkou ve Vincennes. Reprodukce: Catherine Donzel, The Book of Flowers, Paris – New York 1998.

**Taťána Petrasová, Aristokratický biedermeier**
V. Joseph Kornhäusel, nájemní palác Schottenhof, 1826-1828, obraz Ludwiga Schütze z roku 1835. Reprodukce: Robert Waissenberger (ed.), Vienna in the Biedermeier Era 1815-1848, London 1986.
VI. Pánský pokoj Kinských v zámku Kostelec nad Orlicí, po 1833, akvarel Alberta Deckena z roku 1837. Reprodukce: Květa Křížová, Šlechtický interiér 19.století v dobových zobrazeních zámeckých sbírek, Praha 1993. Otištěno se svolením Josefa Kinského.
s. 153: 1. Joseph Kornhäusel, zámek Weilburg, Baden u Vídně, 1820-1823. Reprodukce: Gerbert Frödl (ed.), Geschichte der bildenden Kunst in Österreich, 19. Jahrhundert, München – Berlin – London – New York 2002.
s. 155: 2. Heinrich Koch, vila Kinských, detail litografie Vincence Morstadta, 1835, Ústav dějin umění AV ČR, W-C-12/92/53. Snímek: Zdeněk Matyásko, Ústav dějin umění AV ČR.
s. 157: 3. Heinrich Koch, zámek Kostelec nad Orlicí, detail litografie Friedricha Adolfa Kunikeho, 1833, Ústav dějin umění AV ČR, W-E-31/46. Snímek: Zdeněk Matyásko, Ústav dějin umění AV ČR.´
s. 157: 4. Heinrich Koch, zámek Kostelec nad Orlicí, 1829-1833. Snímek: Taťána Petrasová.

**Lubomír Sršeň, Specifika biedermeierského portrétu v Čechách**
VII. Antonín Machek, Portrét Františka Škroupa, 1840, olej na plátně, 79 x 61,5 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Dagmar Landová.
VIII. Antonín Machek, Portrét Václava Pštrossa, 1815, olej na plátně, 80 x 63,3 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Dagmar Landová.
IX. Alexander Clarot, Portrét Kašpara Marii hraběte Sternberga, 1838, olej na plátně, 115 x 89 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Milan Posselt.
X. Antonín Machek, Portrét Vincence Havlíka, asi 1835, olej na plátně, 77,5 x 62,5 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Jan Rendek.
XI. Josef Vojtěch Hellich, Portrét Františka Palackého, 1846, olej na plátně, 57,2 x 44,2 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Milan Posselt.
XII. Václav Govič, Portrét Barbory Přibylové, 1843, olej na plátně, 70 x 54,3 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Jan Rendek.
XIII. Jozef Božetěch Klemens, Portrét Bohuslavy Rajské, 1840-1841, olej na plátně, 97,3 x 76,4 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Jarmila Kutová.
XIV. Antonín Machek, Portrét Barbory Hankové, 1826, olej na plátně, 81,3 x 65 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Radovan Boček.
XV. Jozef Božetěch Klemens, Portrét Barbory Procházkové, 1841, olej na plátně, 74,8 x 56,2 cm, Národní muzeum, Praha. Snímek: Jarmila Kutová.

**Stefan Bartilla, Niederlandismus im Biedermeier**
XVI. Cornelis Dusart, Dudelsackspieler vor einem Bauernhaus (Das Dorfconcert), 1686, Öl auf Leinwand, 52,5 x 48 cm, Národní galerie v Praze, O 136. Foto: © 2004 Národní galerie v Praze.
XVII. Michael Neher, Der Pulverturm in Bretten, 1845, Öl auf Leinwand, 53 x 42 cm, Národní galerie v Praze, O 201. Foto: © 2004 Národní galerie v Praze.
XVIII. Rekonstruirter Teil der ursprunglichen Hängung der Sammlung von Josef Hoser aus dem Jahre 1843 im Sternbergpalais. Reproduktion: Vít Vlnas (ed.), 200 let Národní galerie v Praze, 1796-1996, Praha 1995.
s. 181: 1. August Piepenhagen, Winterlandschaft, fünfziger Jahre des 19. Jahrhunderts, Öl auf Leinwand, 69 x 99 cm. Reproduktion: Taťána Petrasová – Helena Lorenzová (ed.), Dějiny českého výtvarného umění III: 1780-1890, Praha 2001.
s. 183: 2. Johann Conrad Seekatz, Vagabunden-Familie – Die Rast, zweites Drittel des 18. Jahrhunderts, Öl auf Holz, 24,2 x 32,1 cm, Národní galerie v Praze, O 344. Foto: © 2004 Národní galerie v Praze.

**Michael Huig, Parallele Welten: Anton Weiss und das Kunstleben in der Niederlande und Böhmen**
XIX. Anton Weiss, Blumenstilleben, 1847, Öl auf Leinwand, 57 x 46 cm, Národní galerie v Praze, O 5006. Foto: © 2004 Národní galerie v Praze.

**Tomáš Sekyrka, Kreslířská škola Josepha Fridricha Zwettlera a její žáci**
s. 199: 1. Joseph Zwettler, Chudí rybáři u řeky, 1808, kresba tužkou, papír, 46,3 x 59,5 cm, Národní galerie v Praze, K 2981. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 201: 2. Joseph Zwettler, Antická krajina, 1813, kresba tužkou, papír, 30 x 45,8 cm, Národní galerie v Praze, K 2982. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.

**Irena Bukačová, Západočeský malíř Taddeo Mayer a okruh manětínských malířů**
XX. Taddeo Mayer, Alžběta Lažanská, roz. Pálffyová, 1840, akvarel, 21 x 16 cm, Národní památkový ústav Plzeň – zámek Manětín, inv. č. 2219, MA 350. Snímek: Václav Podestát.
XXI. Taddeo Mayer, Jan Karel Lažanský, 1840, akvarel na papíře, 21 x 16 cm, Národní památkový ústav Plzeň – zámek Manětín, inv. č. 2217, MA 352. Snímek: Václav Podestát.
XXII. Taddeo Mayer, Rudolf Lažanský, 1840, akvarel, 21 x 19 cm, Národní památkový ústav Plzeň – zámek Manětín, inv. č. 2218, MA 351. Snímek: Václav Podestát.
s. 211: 1. Taddeo Mayer, Vlastní podobizna, 1843, miniatura na slonovině, 9,8 x 8,1 cm. Reprodukce: František Xaver Jiřík, Miniatura a drobná podobizna v době empirové a probuzenské v Čechách, Praha 1930.

**Ivana Horáková, K výstavě Styl biedermeier**
s. 223: 1. Antonín Machek, Podobizna ženy, nedatováno, olej na plátně, 75 x 58 cm, Západočeská galerie v Plzni, O 179. Snímek: Západočeská galerie v Plzni.

**Helena Brožková, Dar a vzpomínka: české sklo doby biedermeieru**
XXIII. Číše se třemi sudičkami – „Spinnet noch lange es gilt unserem besten Freunde“, dílna Friedricha Egermanna, Bor u České Lípy, kolem 1835, čiré sklo, broušené, kryté fialovým listrem, řezané, v. 13,3 cm, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, inv. č. 50.740. Snímek: Gabriel Urbánek.
XXIV. Číše s pohledem na Malou Stranu od Papouškových lázní, Bor u České Lípy, kolem 1835, čiré sklo, broušené, žlutě lazurované, malované transparentními barvami, v. 12,1 cm, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, inv. č. 79.921. Snímek: Gabriel Urbánek.
XXV. Kalamář a posypátko, dílna Friedricha Egermanna, Bor u České Lípy, kolem 1830, lithyalin, v. 11,1 cm, Národní muzeum, Praha, inv. č. H-17.582, H-17.583. Snímek: Gabriel Urbánek.
XXVI. Nádobka na pera s alegorií Víry, Naděje a Lásky, buquoyské sklárny, kolem 1835, červený hyalith, malovaný, v. 8,5 cm, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, inv. č. 101.302. Snímek: Gabriel Urbánek.
XXVII. Flakón, patrně dílna Friedricha Egermanna, Bor u České Lípy, kolem 1835-1840, čiré sklo, broušené, žlutě lazurované, kryté listry, v. 21 cm, Národní muzeum, Praha, inv. č. H-126.440/a-b. Snímek: Gabriel Urbánek.

**Pavel Zatloukal – Ondřej Zatloukal, Neměl snad biedermeier také metafyzické aspirace? (In memoriam měšťanské střelnice v Olomouci)**
XXVIII. Ernst Melnitzky, Návrh na dostavbu areálu měšťanské střelnice v Olomouci, 1877, tuš, akvarel, papír podlepený lepenkou, 69,4 x 75,2 cm, Muzeum umění Olomouc, A-5/1. Snímek: Ivo Přeček.
s. 237: 1. Výsek z plánu Olomouce se situací měšťanské střelnice, kolem roku 1840, lavírovaná kresba tuší, akvarel, papír podlepený plátnem, celek 59 x 93,7 cm, Muzeum umění Olomouc, A-2. Snímek: Ivo Přeček.
s. 239: 2. Měšťanská střelnice v Olomouci na vyobrazení Vincence Reima, 1842, kolorovaná kamenorytina, 12,7 x 18,1 cm, Státní okresní archiv v Olomouci, 112/VI, 38. Snímek: Ivo Přeček.
s. 239: 3. Měšťanská střelnice v Olomouci, detail z anonymní ocelorytiny – frontispis knihy Olmütz und seine Merkwürdigkeiten, Olmütz 1849.

**Jitka Bajgarová – Josef Šebesta, Hudba na karlovarské kolonádě v první polovině 19.století aneb Kterak se Čechy k besedě protancovaly**
s. 273: 1. Antonín Machek, Titulní strana k Rittersbergově sbírce České národní písně/Böhmische Volkslieder, 1825. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR.

**Vojtěch Lahoda, Domestikace kubismu: Kramářův biedermeier**
XXIX. Karl Friedrich Göser, Autoportrét v atelieru, 1835, olej na plátně, 46,4 x 46,8 cm. Repro: Georg Himmelheber, Kunst des Biedermeier 1815-1835, München 1989.
s. 405: 1. Pablo Picasso, Mandolína a sklenice pernodu, 1911, olej na plátně, 33 x 46 cm, Národní galerie v Praze, ze sbírky Vincence Kramáře, O 14818. Snímek: © 2004 Národní galerie v Praze.
s. 407: 2. Fotografie bytu Vincence Kramáře ve Studentské ulici v Praze-Dejvicích, 1931. Snímek: Ústav dějin umění AV ČR, fond Vincenc Kramář.
s. 409: 3. Pablo Picasso, Švadlenka, 1910, olej, plátno, 80 X 62,2 cm. Repro: William Rubin, Picasso and Braque, New York 1989.
s. 411: 4. Pablo Picasso, Interiér umělcova domu ve Fontainebleau: Olg au klavíru, 6. 7. 1921, olůvko, papír, 49 x 64 cm, Paris, Musée Picasso, MP 970. Snímek: Photo RMN – J. G. Berizzi.

**Jindřich Vybíral, Neobiedermeier mezi Prahou a Vídní**
s. 418: 1. Leopold Bauer, přestavba zámku ve Zlíně, interiér, 1905. Snímek: Archiv autora.
s. 419: 2. Leopold Bauer, Obchodní aživnostenská komora v Opavě, hlavní průčelí, 1908-1910. Snímek: Archiv autora.
s. 419: 3. Leopold Bauer, Obchodní aživnostenská komora v Opavě, interiér zasedacího sálu, 1908-1910. Snímek: Archiv autora.
s. 420: 4. Leopold Bauer, Obchodní a živnostenská komora v Opavě, detail fasády, 1908-1910. Snímek: Archiv autora.
s. 421: 5. Wunibald Deimimger, obytný dům Vincence Heinze a Gustava Kulky v Moravské Ostravě, 1912. Snímek: Archiv autora.