Vyhlášení tématu 45. ročníku / call for papers

Nový svět: Americká zkušenost v české a středoevropské kultuře 19. století

(Plzeň, 6. - 7. března 2025)

Charles Sealsfield (1793–1864), Clara Gerstner (1813–1881), Miroslav Tyrš (1832–1884). Tři jména středoevropských autorů – právníka, ženy železničního inženýra a estetika – jejichž díla jsou poznamenána pobyty v Americe nebo přemýšlením/čtením o Americe v letech 1822–1829, 1838–1840 a 1872. Zkušenost Nového světa jako přímá i zprostředkovaná představa o možnostech amerického kontinentu a jeho kultury, politiky i hospodářství ve srovnání s evropskou tradicí bude tématem 45. ročníku plzeňských konferencí.

Co znamenala americká zkušenost jako výzva a inspirace v české kultuře dlouhého 19. století ve středoevropském kontextu a jaké stereotypy jsme z ní zdědili? Jaké zážitky filosofů, podnikatelů, náboženských reformátorů a umělců utvářely středoevropský obraz Ameriky v dlouhém 19. století od představy "divokého" kontinentu k představě země technického pokroku a neomezených životních příležitostí? Jak se šířily a proměňovaly informace a představy o severoamerickém kontinentu v konfrontaci s jihoamerickými zkušenostmi a politikou Habsburské monarchie v jižní Americe? Jak se lišily postoje ke kolonizační politice ve Střední Evropě a jak se odrážely v umění, v sociopolitickém uvažování nebo v každodenní sféře?

Již první kontakty s novým kontinentem provokovaly v Evropě zvědavost. Setkání s novými zážitky, s původními národy a jejich kulturou vedlo k utváření obrazu Ameriky jako divokého kontinentu a posléze země nepoznaných možností, v pozitivním i negativním smyslu. Snaha vyrovnat se s novými zážitky a informacemi generovala inovativní pohledy a přístupy, ale také řadu stereotypních obrazů a postojů. Vedle nadšení a obdivu k nově objevované zemi se postupně utvářel také kritický pohled na sociální realitu a životní podmínky i na kolonizátorské vztahy.

Konference se zaměří na tato témata:

Demokratizace, sociální a kulturní otázky moderní společnosti vs. jiho-/severoamerická zkušenost

Idealizovaný i kritický pohled na kulturu a společnost Nového Světa

Rozvoj společnosti jako filozofická, hospodářská a kulturní konstanta

Trh s americkým zbožím, sběratelství a migrace předmětů

Etnologie, kolonialismus a vztah k původním národům a afroamerickému obyvatelstvu Nového Světa

Obrazy Ameriky a příslušníků původních národů ve středoevropské kultuře

Své návrhy na konferenční příspěvky zasílejte nejpozději do 30. září 2024 na adresy: machalikova@udu.cas.cz a petrasova@udu.cas.cz. Abstrakty zasílejte v rozsahu do 1800 znaků.

Program 44. ročníku Plzeňského sympozia

Trh a kapitál v české kultuře 19. století

44. plzeňské mezioborové sympozium

29. února až 2. března 2024

Pořádá:
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni, příspěvkovou organizací,
Plzeňskou filharmonií a Západočeskou galerií v Plzni

Místo konání:
Přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni
Kopeckého sady 2, Plzeň


Čtvrtek 29. února

9.00 Registrace účastníků

9.30 Zahájení

DOPOLEDNE (9:45–12:30)

Milan Hlavačka (Historický ústav AV ČR)
O trhu a kapitálu poprvé souhrnně, teoreticky a česky. Josef Kaizl a jeho učebnice Národního hospodářství

Jakub Raška (Historický ústav AV ČR)
Počátky a rozmach (evropského) kapitalismu pohledem čtyř vlivných historiografických děl

Petr Popelka (Filozofická fakulta OU)
Selfmademan. Sociální fenomén a umělecká figura kultury rodícího se kapitalismu

10:45 diskuse, přestávka

Jiří Pokorný (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy)
Rozpory a dohody kapitálu a práce: Odbory

Roman Kanda (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Děcko kapitál nevěrný matce své práci. Dělnické listy mezi kapitálem, prací a národem

Jan Budňák (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Dělnický čtenář. Výchova a skutečnost

12:15 diskuse

ODPOLEDNE (14:00–16:45)

Luboš Velek (Masarykův ústav a Archiv AV ČR)
Mediální byznys v Čechách na příkladu tiskového impéria Jana S. Skrejšovského

Martina Halamová – Bohumil Jiroušek (Filozofická fakulta JU)
Kritika literárního trhu v publicistice Vítězslava Hálka

Ladislav Futtera (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL)
„Knihy, jež poznamenány jsou hvězdičkou, vřele čtenářstvu poručeny činíme.“ Věstník bibliografický jako nástroj kultivace českého knižního trhu

15:00 diskuse, přestávka

Ľubica Schmarcová (Ústav slovenskej literatúry SAV)
Formovanie symbolického kapitálu slovenskej romantickej generácie

Michal Charypar (Katolická teologická fakulta UK)
Románová bibliotéka Kateřiny Jeřábkové jako vydavatelský podnik

Veronika Faktorová (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Kniha jako zboží. Karel Klostermann v péči nakladatele Vilímka

16:30 diskuse

Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století
18:00 Vernisáž výstavy, Západočeská galerie v Plzni, Výstavní síň 13



Pátek 1. března

DOPOLEDNE (9:00–12:30)

Jan Štemberk – Ivan Jakubec (Fakulta humanitních studií UK – Filozofická fakulta UK)
Návrat státního kapitálu do železničního podnikání. Okolnosti přípravy a aplikace tzv. sekvestračního zákona

Marie Malivánková Wasková (Archiv města Plzně)
Plzeňský kulturní kalendář v prvních desetiletích 19. století (ve světle účtů městského Ústavu chudých)

Martina Power – Veronika Knotková (Filozofická fakulta UK – Archiv hl. města Prahy)
Pražská městská pojišťovna jako první obecní finanční instituce

10:00 diskuse, přestávka

Josef Holeček (Fakulta architektury ČVUT)
Urbánní rozvoj druhé poloviny 19. století. Kapitál jako primární nástroj i kritérium výstavby?

Petr Šámal (Filozofická fakulta UK)
Architektonický dekor jako byznys. Podnikání a obchodní konkurence sochařsko-štukatérských dílen na přelomu 19. a 20. století

Jan Galeta (Filozofická fakulta MU)
Architektura pro národní a obecní kapitál. Budovy záložen a spořitelen do první světové války

11:30 diskuse

ODPOLEDNE (14:00–17:00)

Jan Mergl (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)
Řemeslo jako kapitál

Petra Trnková (Ústav dějin umění AV ČR)
Padělky ve věku mechanické reprodukce

Lucie Česká (Filozofická fakulta UP – Ústav dějin umění AV ČR)
Právo na obraz. Reprodukce jako business v rukou soukromy?ch galeristů

15:00 diskuse, přestávka

Petra Kolářová (Národní galerie Praha)
Monsieur Capital. K ikonografii mamonu a peněz v díle Františka Kupky (DP)

Eva Blinková Pelánová (Pedagogická fakulta UK)
Kapitál v kontextu literárního naturalismu u E. Zoly a K. M. Čapka Choda

Jana Lainto (Centre for Nordic Studies, University of Helsinki)
„Ibsenův apoštol“ a podpůrkyně „nepřátelského tábora“. Arnošt Kraus jako organizátor skandinávsky?ch návštěv v Praze na přelomu 19. a 20. století

16:45 diskuse

Bedřich Smetana a Plzeň
18:00 Vernisáž výstavy, Západočeské muzeum v Plzni

Sobota 2. března

DOPOLEDNE (9:15–12:00)

Marek Krejčí (Center for Art Studies Wroclaw)
Plzeňský průmysl Jindřicha Chylíka. Průmysl jako předmět historického průzkumu

Blanka Hemelíková (Praha)
Český průmyslník jako pohádkový chasník a krajánek. Způsob stylizace reprezentanta průmyslu v galerii zajímavých nám mužů a žen v Humoristických listech

Tomáš Dvořák (Muzeum hlavního města Prahy)
Kvelby, krámy, hokynáři. Rozmístění a fungování hokynářských krámů v Praze před rokem 1900 (DP)

10:15 diskuse, přestávka

Berenika Zemanová (Institut umění – Divadelní ústav)
Umělcové na pouti? Mezi uměním a živností: divadelní podnikání v dlouhém 19. století

Olga Mojžíšová (Národní muzeum Praha)
Jak dokázal zhodnotit své skladby Bedřich Smetana?

Livia Laifrová (EHESS Paris) – Alena Hönigová (Praha)
„Doufám, že pro Vás nebude problém zaplatit mi dvě zmíněné skladby nástroji.“ Inovativní působení českých klavíristů Jana Ladislava Dusíka, Ludovita Václava Lachnita a Františka Nikodima v centrech hudebního průmyslu (1801–1829)

11:45 závěrečná diskuse

Vychází 42. svazek sborníku plzeňského sympozia

V nakladatelství Academia (Praha) vychází 1. března 2023 42. svazek sborníku plzeňského sympozia věnovaného české kultuře 19. století Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století, který koncepčně i edičně připravily Taťána Petrasová a Pavla Machalíková z Ústavu dějin umění AV ČR. Více rubrika Sborníky těcho webových stránek.

K dostání u vašich oblíbených knihkupců, on-line a ve dnech 2.–4. března 2023 v Plzni, kde se koná 43. ročník plzeňského sympozia.

Program sympozia 2023

Čtvrtek 2. března 2023                                                              9:30 – 16:45

(přednáškový sál Západočeského muzea)

Zahájení sympozia                                                                       9:30 – 10:00

Proč se lidé vydávají na cestu, aneb mezi vzděláním

a zahálkou                                                                                     10:00 – 11:20

Miroslav Paulíček, „Kant málo cestoval, a přece se stal Kantem“ aneb Cestováním ke vzdělání?

Jan Pezda, Lázně jako nevědomí měťanskosti

Diskuse

Přestávka

Cestování v 19. století a jeho sociální limity                          11:20 – 12:10

Zdeněk Hojda, Cestování elit a jeho proměny

Marcela Zemanová, Španělské dobrodružství Karla Marii Chotka

Diskuse

Technické a epistemologické předpoklady cestování        12:10 – 13:00        

Eva Bendová – Václav Hájek, Dálka, rychlost, výška

Petra rnková, „Nikdy jsme necestovali s takovým nepohodlím jako tentokrát – s fotografem.“ Prozaické okolnosti romantického putování ve 2. polovině 19. století

Diskuse

Přestávka na oběd                                                                             13:00 – 14:30

Prameny a reflexe cest a poutí: podoby cestopisu              14:30 – 16:45

Daniela Tinková, Duchovní putování Peregrina Tichošlápka po osvícenských Čechách i vlastním osudu

Veronika Faktorová, Touha vidět: Ida Pfeifferová na cestě do Svaté země

Diskuse

Přestávka

Marianna Koliová, Problematika identity v cestopisoch Daniela Šusteka

Daniela Kodajová, „Pútnická cesta do Ríma“ Jozefa Kompánka

Jan Šejbl, Podivuhodné cesty Joe Hlouchy

Diskuse

Zahájení výstavy Umění předlouhého století

a paměť lidské chůze                                                                              17:00

(Západočeská galerie, výstavní síň „13“)

Pátek 3. března 2023                                                                 9:00 – 17:30

(přednáškový sál Západočeského muzea)

Putování umělců a za umělci                                                     9:00 – 10:30

Marta Ottlová, Proměny Smetanova putování za Lisztem

Michal Fránek – Jiří Kopecký, Česká putování za Richardem Wagnerem

Viera Bartková, Umelcova cesta do Ríma za poznaním a sebapoznaním 

Diskuse

Přestávka

Krajina a poutníci                                                                         10:30 – 12:00

Pavla Machalíková, Proč a kam putovali Josef Führich a Josef Mánes

Katarína Beňová, Slovenskí drotári ako sociálni nomádi a ich zobrazenie vo výtvarnom umení

Diskuse

Jana Mezerová, Německé putování po nejsevernějších Čechách. Anton (Amand) Paudler a August Frind a cesta z Ještědu na Růžovský vrch

Václav Maidl, Putující Šumavané v realitě a v literatuře

Tomáš Korbel, Lužickosrbská místa paměti v 19. století pohledem středoevropských cestovatelů

Diskuse

Přestávka na oběd                                                                             12:00 – 13:30

Služební cestování                                                                        13:30 – 15:30

Marie Macková, Cesty nařízené aneb úředník na cestách

Peter Macho, Úradné a súkromné cestovanie v živote slovenského evanjelického kňaza v dlhom 19. storočí (na príklade Pavla Štefánika)

Milan Hlavačka, Železniční cestovatel Eduard Bazika aneb Putování s manželkou

Ladislav Futtera, „Tu čert spískal železnice a – formanů není více“. Formané a jejich svět v české literatuře konce 19. století

Diskuse

Přestávka

Umělci, umělecká díla a podnikatelé s uměním na cestách         15:30 – 17:00

Jana Laslavíková, Múzy na cestách. Divadelný riaditeľ Emanuel Raul a jeho pôsobenie v Karlových Varoch, Prešporku a Temešvári na sklonku 19. storočia

Lucie Česká, Cesta galeristy a jednoho obrazu. Mikoláš Lehmann a evropské výstavní turné s obrazem Veraikon Gabriela Maxe

Lenka Merglová Pánková, Plzeňský Oblomov na cestě do Paříže a Petrohradu aneb Jak studijní cesta Josefa Škorpila do evropských metropolí skončila trvalým pobytem v plzeňském muzeu

Diskuse

Sobota 4. března 2023                                                               9:00 – 12:30

(přednáškový sál Západočeského muzea)

Cesty za moře a za prací                                                            9:00 – 10:30

Lenka Křížová, Motivace českých imigrantů k odchodu do USA

Jitka Cirklová – Václav Liška, Osobní a kolektivní cesty českých dobrovolných hasičů do Ameriky v epoše „velkých městských požárů“

Jana Vojtěšková, Z Klatov a Chrudimi do Hamburku a Guatemaly (Cesty bratrů Ludevíta a Josefa Procházkových) 

Diskuse

Přestávka

Exotika mezi realitou a mýtem                                                 10:30 – 12:00

Marcela a Filip Suchomelovi, „Tam v dálce za obzorem se nachází cíl naší cesty“. Cestovatelské deníky členů c.k. válečného námořnictva v 70. a 80. letech 19.století

Adriana Stříbrná, Cesta jako zdroj poznání a naplnění romantických snů. Život a cesty Eduarda (Eliase) Glasera

Tomáš Winter, S Prazdrojem do Afriky. Cesty Emila Holuba mezi realitou a mýtem

Diskuse

Call for Papers Plzeň 2023

Léta putování: Lidé na cestách v dlouhém 19. století

Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni. 2.–3. března 2023

Titul plzeňského sympozia 2023 jsme si vypůjčili od Ference Liszta (cyklus klavírních skladeb Léta putování). Ačkoliv se fenomén putování jako cesty – jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel – nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze. Ať už to byl romantismus se svým kultem poutníka a idealizací kočovníků na okraji společnosti, či druhá polovina století s překotnými změnami a novými možnostmi v oblasti lidské mobility, ale také s novými filozofickými a psychologickými objevy, jež nově tematizují také putování duchovní. Odvrácenou stránkou putování je pak bloudění, které můžeme chápat nejen jako cestu, která ztratila směr, ale též jako vědomé těkání odnikud nikam. Téma je ostatně aktuální pro každou dobu, v níž významná část společnosti ztrácí orientaci.

Tematické okruhy:

I. Individuální cestování a jeho podoby v 19. století: doznívání "kavalírské cesty", romantické putování, cestování ve věku techniky

II. Prameny a reflexe (cestovní deníky, korespondence, reportáž): poutník se rozhlíží a pozoruje (kreslíři, fotografové, fenomén rozhledny)

III. Kolektivní (společné i "společenské") putování: náboženská pouť a její proměny, národní a politické putování (národní pouti a vlastenecké výlety), putování za slavnými osobnostmi, k jejich rodným domům i jejich hrobům

IV. Sociálně a profesně motivované cesty: vystěhovalectví, cesty za prací, tovaryšské vandry, "krajánci", kočovná řemesla (např. slovenští dráteníci)

V. Lidé kočovní a neusedlí; cikání, vandráci, tuláci a vagabundi; jejich umělecká reflexe

VI. Bloudění jako metafora a symbol; bloudění pohádkové

Marta Ottlová – Zdeněk Hojda – Daniela Tinková

Návrhy svých příspěvků zasílejte organizátorům, Zdeňku Hojdovi nebo Martě Ottlové, nejpozději do 30. listopadu 2022 na adresy:

zd.hojda@gmail.com

bulda.ottl@seznam.cz

15/7/2022

Výzva k přihlášení příspěvků 42. ročníku Plzeňského sympozia

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století

2.–4. března 2022, Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni (v případě proticovidových omezení hybridní či online formou)

42. roční plzeňského sympozia k problematice 19. století pořádá Ústav dějin umění AV ČR Praha ve spolupráci se Západočeským muzeem, Západočeskou galerií v Plzni, Plzeňskou filharmonií. Uzávěrka pro zaslání abstraktů 30. listopadu 2021.

České země se nacházely po staletí v místě, kde se historie Evropy zastavila ve zlomových okamžicích, ale jen málo jim bylo dopřáno ovlivňovat chod Evropy svým ekonomickým, filosofickým, kulturním nebo vědeckým vkladem. Podle českého filozofa Ladislava Hejdánka tradiční model myšlení chápe vývoj jen tak, „že menší, méně originální a méně hlubocí tvůrci napodobují tvůrce výjimečného, nad ostatní velikého tak, že napodobují jeho dílo“ (Dílo jako událost, 1970). Jak však vyplývá z Hejdánkových úvah, dílo, jednou vytvořené, promění podstatně situace, v níž se ocitá každý příští tvůrce. Inspirace vede často i k popření toho, co bylo jeho zdrojem.

Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia budou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny. Zajímá nás i „otočení na obrtlíku“ a změna interpretace či zamýšleného směru, a také transfer, zprostředkování zahraničních děl v českých zemích prostřednictvím rakouské, resp. německé kultury.

Jednacím jazykem bude čeština; zapojení v němčině a angličtině je možné. Anotace příspěvků (15 minut) zasílejte nejpozději do 30. listopadu 2021 na adresu organizátorek: Pavla Machalíková, machalikova@udu.cas.cz a Taťána Petrasová, petrasova@udu.cas.cz.

18/10/2021

Program sympozia 2022

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století

42. plzeňské mezioborové sympozium

2. – 4. března 2022, Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni, Kopeckého sady 2 (v případě proticovidových omezení hybridní či online formou)

Pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni, Západočeskou galerií a Plzeňskou filharmonií.

středa, 2. března 2022

18:00–19:00 slavnostní přednáška

Josef Vojvodík, "Dílo" jako metafora a artefakt

čtvrtek, 3. března 2022

9:30–9:45

Slavnostní zahájení 42. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století

Jiří Orna, ředitel Západočeského muzea v Plzni

Lenka Kavalová, ředitelka Plzeňské filharmonie

Pavla Machalíková, Ústav dějin umění AV ČR

9:45–11:00

Dílo zakladatelské

Miloš Havelka, Plzeňské sympozium a dějiny idejí: historie vzájemnosti

Dalibor Tureček, Status literárního díla v 19. století. S glosou k podnětům a limitům sympozia

Taťána Petrasová, Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku

Diskuse

přestávka 11:00–11:10

11:10–12:15

Luboš Velek, Výtečníci a jejich dílo: k významové proměně jednoho pojmu

Michael Wögerbauer, Opera omnia: Sebrané spisy a jejich funkce v literárním poli

Ondřej Horák, „…avšak duše zákoníka je podstatně jiná.“ K významu a inspirativnosti Všeobecného občanského zákoníku (1811)

Diskuse

přestávka 12:15–14:00

14:00–15:15

Autonomie díla a kánon

Tomáš Murár, Od autonomie umění k individualitě uměleckého díla. Proměna uměleckohistorického výzkumu v posledních letech Rakouska-Uherska

Dalibor Dobiáš, Rukopisy a jejich evropský kánon

Václav Petrbok, Herderova "Slovanská kapitola" jako inspirační, motivační, útěšný či bojovný text českého národního hnutí?

Diskuse

přestávka 15:15–15:25

15:25–16:30

Tomáš Hlobil, Co tvoří recepci krásy? Kantovo a Bolzanovo pojetí „Betrachtung“

Claire Mádl, Ještě jednou k Voltairovu dílu v Čechách anebo proč nad jeho četbou Dobrovský váhal

Martin Profant, Otevřenost díla v těsném horizontu

Diskuse

17:00 vernisáž výstavy Dílo a proměna umělecké scény ve výstavní síni „13“, Západočeské galerie v Plzni, Pražská 13

pátek, 4. března 2022

9:30–11:00

Dílo a autor

Anja Bunzel, Žánr jako „dílo“? Nad kulturní praxí salonu 19. století na příkladu Prager musikalisches Album (1838)

Karel Šima, Performativita Autora a Díla v Shakespearovských slavnostech roku 1864

Markéta Theinhardt, Jak vzniká chef d’?uvre : pařížské Salony (Čermák, Brožík, Kupka)

Jan Mergl, Malí/velcí: aktualizace, míjení a inovace ve vztahu sklářských rytců a jejich předloh

Diskuse

přestávka 11:00–13:00

13:00–14:10

Nesoučasnost současného

Miloš Ševčík, Událost a indeterminovatelnost proměn (ve Focillonových úvahách o vztahu mezi uměním a prostředím)

Lubica Schmarzová, Romantické dielo ako konštrukt a dobová aktualizácia

Xavier Galmiche, Literární věda populistická? Příklad středověké legendy o krásné Mageloně v 19. století česky znovu vydávané, přepsané i komentované

Diskuse

přestávka 14:10–14:30

Veronika Vejvodová, Světové téma v českém hávu. Raná recepce Dvořákovy Rusalky

Jiří Zahrádka, Janáčkova Její pastorkyňa jako tzv. realistická opera

Veronika Králíková, Alois Jirásek optikou nové doby

Závěrečná diskuse a vyhlášení tématu příštího ročníku

15:35–16:30

22/12/2021, aktualizace 9. února 2022

Program sympozia 2022

Program 42. ročníku plzeňského sympozia, 2.–4. března 2022 zde

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století, Plzeň, Západočeské muzeum v Plzni,

Pořádá Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Plzeňskou filharmonií.

Podpořeno z programu Strategie AV 21, projekt Prostor výstav, http://databazevystav.udu.cas.cz

Součástí konference je výstava Západočeské galerie v Plzni, Dílo a proměna umělecké scény, galerie "13", Pražská 13, Plzeň, 4.3.–29. 5. 2022, která vznikla ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni a Ústavu dějin umění AV ČR.

Konference se koná prezenčně, za dodržení aktuálně platných protiepidemických opatření. Program bude možné sledovat také on-line na YouTube kanálu Ústavu dějin umění.

28/2/2022

Vychází 43. svazek sborníku plzeňského sympozia

V nakladatelství Academie (Praha) právě vychází 43. svazek sborníku plzeňského sympozia věnovaného českého kultuře 19. století: Zdeněk Hojda a Eva Bendová (eds), Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století.

K dostání u vašich obíbených knihkupců, v březnu 2021 pouze v prodeji on-line.

Program sympozia 2021

Výpravy k já

Projevy individualismu v české kultuře 19. století

41. plzeňské mezioborové sympozium

17.-19. června 2021

Pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.,

ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni,

Západočeskou galerií v Plzni

a Plzeňskou filharmonií.

Přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni

Kopeckého sady 2

Podmínky účasti na sympoziu mohou ovlivnit aktuálně platná opatření vlády a jednotlivých ministerstev. 

ČTVRTEK 17. června

dopoledne 9:30-12:30

od 9:00 Registrace účastníků

9:45 Slavnostní zahájení

Tereza Matějčková

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Paradoxy autobiografičnosti. Moderní Já - jeho ztráty a nálezy

diskuse

přestávka 10:45-11:00

Milan Ducháček

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

„Rozum mají realisti s Masarykem v čele - přeji jim ho." Jan Gebauer ml. - historik mezi romancí a cholerou

Michal Topor

Institut pro studium literatury

Problém individuality ve studentských zápiscích Emila Saudka

Martina Pachmanová

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Génius, gender, genealogie

diskuse

ČTVRTEK 17. června

odpoledne 14:00-17:00

Lenka Řezníková

Filosofický ústav AV ČR

(Ne)bytí v davu. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století

Jakub Raška

Historický ústav AV ČR

Mezi individualitou uměleckého řemesla a masovostí dělnické třídy. Typografičtí dělníci v kontextu sociokulturních změn 19. století a vzestupu socialistického hnutí

Ondřej Slačálek

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

„Societo! Útroby tvoje jsem prolezl mlád..." Individualismus v českém anarchismu

diskuse

přestávka 15:30-15:45

Petr Šámal

Národní galerie Praha

Pomník sobě samému, či skrytá připomínka? Portrétní individualizace ve výzdobě staveb druhé poloviny 19. a raného 20. století

Tomáš Sekyrka

Archiv hlavního města Prahy

Velikáni pražských uměleckých výstav 19. století

Petra Kolářová

Národní galerie Praha

„Čelem k sobě". K autoportrétům Karla Hlaváčka (DP)

diskuse

Já a oni. Jedinec a společenství v umění 19. století

18:00 Vernisáž výstavy, Západočeská galerie v Plzni

PÁTEK 18. června

dopoledne 9:30-12:30

Marcela Zemanová

Státní okresní archiv Děčín & Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně

Malý Hamlet, nebo snad dokonce hrabě z Rudolstadtu? O vnitřním boji mladého Františka Thuna (1809-1870)

Pavla Machalíková

Ústav dějin umění AV ČR

Autobiografie, sebeprezentace, kariéra (DP)

Berenika Zemanová Urbanová

Institut umění - Divadelní ústav

„Notoricky excentrický hrabě". Provokace a skandály hraběte Leopolda II. Lažanského

diskuse

přestávka 10:45-11:00

Otto Drexler

Institut umění - Divadelní ústav

Identita divadelního ředitele F. A. Šuberta. Habitus, nebo postura?

Tomáš Dvořák

Muzeum hlavního města Prahy

Muzeum jsem já. Činnost Břetislava Jelínka v Městském museu pražském (DP)

Katarína Beňová

Slovenská národná galéria & Filozofická fakulta Univerzity Komenského

Viktor Tilgner a jeho neosobný príspevok k výstave na Hummelov pomník v Bratislave

PÁTEK 18. června

odpoledne 14:00-16:00

Ľubica Schmarcová

Ústav slovenskej literatúry SAV

Romantická subjektivita versus obrodenecký kultúrny projekt

Ladislav Futtera

Ústav pro českou literaturu AV

Identity Josefa Jiřího Kolára

Jiří Kopecký

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Opera pro Národní divadlo, operní postava ve službách národa (DP)

diskuse

přestávka 15:00-15:15

Ivana Taranenková

Ústav slovenskej literatúry SAV

„Mužnosť" v kontexte problémov identity v slovenskej literatúre

Milena Lenderová

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice

Prožívání identity, konformita a rebelantství v ženských denících 19. století

Od daguerrotypie k digitálu. Příběhy plzeňských fotografů

18:00 Individuální prohlídka výstavy, Západočeské muzeum v Plzni

SOBOTA 19. června

dopoledne 9:30-13:00

Václav Smyčka

Ústav pro českou literaturu AV

Trauma v experimentálně-psychologické beletrii pozdního osvícenství

Daniela Tinková

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Sívíčko nemocné duše

Michal Charypar

Ústav pro českou literaturu AV

Psychologie umělcova nitra

diskuse

přestávka 11:00-11:15

Eva Bendová - Václav Hájek

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy - Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

Ustřižené kadeře, střevíčky a kalamáře. Sbírání moderních relikvií a kult osobností

Milan Pospíšil

Institut umění - Divadelní ústav

Institut primadony v české opeře (DP)

Ivan Klimeš

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Výpravy k jejich Já

Zdeněk Hojda

Shrnutí sympozia

závěrečná diskuse

Vražedná realita. Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800–1914

Výstava Západočeské galerie v Plzni k tématu letošní konference 19. 2. –16. 5. 2010, Výstavní síň "13", Pražská 13 připravili Eva Bednová (Národní galerie v Praze) a Tomáš Winter (Ústav dějin umění AV ČR v. v. i.)

Prodej sborníků z minulých ročníků sympozia

Prodej nejnověji vydaného sborníku "Naše Itáli" i starších ročníků sborníku bude zajištěn přímo v průběhu konference. Pozor změna: od čtvrtka dopoledne až do pátečního poledne. Na místě budou k vyzvednutí také autorské výtisky minulého ročníku.

Zločin a trest v dlouhém století

Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, Archivem města Plzně a Dominik centrem, s. r. o. v Plzni pořádají 25.–27. 2. 2010 30. plzeňské sympozium k problematice 19. století

 Organizátoři PhDr. Václav Petrbok, PhD., petrbok@ucl.cas.cz Mgr. Lucie Peisertová, peisertova@ucl.cas.cz PhDr. Jan Randák, PhD., randak.jan@seznam.cz Program

čtvrtek 25. 2. 2010

9:30 zahájení výstavy Zločin a trest – odraz v literatuře 19. století ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, Smetanovy sady 3. Úvodní slovo pronese PhDr. Ivana Horáková, ředitelka Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Výstava se koná od 25. 2. do 2. 4. 2010. Zločin a trest v dlouhém století... (předsedající Milena Lenderová)

10:00–10:15 Václav Petrbok: úvodní slovo 10:15–10:30 Daniela Tinková: Zločin a trest v občanské společnosti. Zrození „osvícené“ kriminální politiky v habsburské monarchii (1780-1852) 10:30–10:45 Petr Kreuz: Proměny organizace trestního soudnictví v Čechách od tereziánských reforem do roku 1848 10:45–11:00 Andrea Seelich: Pennsylvanský vězeňský systém v proměnách staletí 1821–2010 11:00–11:15 Alice Velková: Zločin za každou cenu 11:15–11:30 diskuze 11:30–11:45 přestávka Přečiny a zločiny komunální a státní (předsedající Zdeněk Hojda)

11:45–12:00 Milan Hlavačka: Kde jsou mé peníze podruhé. Zločin a trest na komunální úrovni 12:00–12:15 Marie Macková: Co měla společného fajfka tabáku s financovou kozou? 12:15–12:30 Magdaléna Pokorná: Atentát na císaře Františka Josefa I. (1853) a česká veřejnost 12:30–12:45 Robert Luft: Tschechische Parlamentarier vor 1914 und ihre Konflikte mit Polizei und Justiz 12:45–13:00 Luboš Velek: Stranický zločin a stranický trest. Disciplinace členů politických stran 13:00–13:15 diskuze 13:15–14:30 přestávka ...pohledy zdola (předsedající Milan Hlavačka)

14:30–14:45 Lukáš Fasora: Sociální demokraté a měšťanská justice. K vnímání spravedlivého soudního procesu v dělnickém prostředí 14:45–15:00 Jiří Pokorný: Přestupky, zločiny a tresty v prostředí nižších vrstev 15:00–15:15 Onřej Slačálek: Anarchismus proti trestu – od romantizace zločinu k přecenění morálky 15:15–15:30 Michal Jareš: Omladinářské a anarchistické vzpomínky z kriminálů 15:30–15:45 diskuze 15:45–16:00 přestávka Zločin, kritika, vyloučení

16:00–16:15 Jiří Kopecký: Divadelní ředitel mezi společenskými ideály a vlastní kariérou 16:15–16:25 Petra Ježková Pěstní opatření páně Kvapilovo aneb Národní divadlo trestá zločinnou kritiku (diskuzní příspěvek) 9:25–16:40 Marta Ottlová: Potíže se Smetanovým a Wenzigovým Daliborem 16:40–16:50 Milan Pospíšil: Operní pomsta (diskuzní příspěvek) 16:50–17:05 Luboš Merhaut: Literát v soudní síni (O. Wilde) 17:05–17:20 Katarína Beňová: Mednyánszky a démony jeho života a tvorby 17:20–17:45 diskuze 18:30 druhá vernisáž výstavy Vražedná realita: Zločin a trest v českém výtvarném umění

1800–1914 v Západočeské galerii v Plzni (autoři: Tomáš Winter, Eva Bendová; kurátor:

Ivana Jonáková; výstava se koná od 23. 2. do 16. 5. 2010 ve výstavní síni „13“, Pražská 13, Plzeň pátek 26. 2. 2010

...sebrala patrola (předsedající Daniela Tinková)

9:30–9:45 Milena Lenderová: Prostituce a veřejná moc v českých zemích od poloviny 19. do 20. let 20. století 9:45–10:00 Stanislava Klečáková: Ženská kriminalita v intencích menšího města 10:00–10:15 Libuše Heczková: Prodejnost ženy jako fyziologická náklonnost, zločin nebo sociální determinace? Zločin a trest mezi hrdinkami české literatury. 10:15–10:30 diskuze 10:30–10:45 přestávka Individuum versus zločin v literatuře 19. století (předsedající Marta Ottlová)

10:45–11:00 Hana Šmahelová: Čím je vinna Angelína? 11:00–11:15 Jiří Hanuš: Kdo je odpovědný za můj hřích? 11:15–11:30 Věra Brožová: Rozměr zločinu a trestu v prózách Zikmunda Wintra 11:30–11:40 Blanka Hemelíková: „Školou utrpení ošlechtěna a polepšena“: Konstrukce zločinu v ženském populárním románu – Marie Sofie Schwartzová: Ten pravý (diskuzní příspěvek) 11:40–12:00 diskuze 12:00–14:00 přestávka Mordy, kobky, vězení  

14:00–14:15 Josef Šebesta: Téma zločinu a trestu v české kramářské písni 19. století aneb Weliký laupežnjk babinský. Pjseň o jeho celém žiwobytj, jeho skutcjch a trestu 14:15–14:25 Zdeněk Hrbata: Poslední den odsouzence (próza Victora Huga), (diskuzní příspěvek) 14:25–14:40 Martin Tomášek: Rytíři a vrahové: Od K. H. Máchy ke K. M. Čapku-Chodovi 14:40–14:55 Dalibor Tureček: Vražda v obrozenské literatuře 14:55–15:05 Veronika Faktorová: „Strašlivé vězení benátské“ (diskuzní příspěvek) 15:05–15:15 Václav Vaněk: Klicperův vězeň na Přimdě (diskuzní příspěvek) 15:15–15:30 diskuze 15:30–15:45 přestávka Zločin, trest a národ

15:45–16:00 Róbert Kiss Szemán: Zločin a trest jako součást národní argumentace v díle Jana Kollára 16:00–16:15 Petr Kovařík: „Národní soud nad Karlem Sabinou“ ve světle archivních dokumentů 16:15–16:30 Jiří Rak: Odrodilci 16:30–16:45 diskuze 17:30 komentovaná prohlídka výstavy Zločin a trest v Plzni a na Plzeňsku v Západočeském muzeu v Plzni (kurátoři: Miroslav Hus, Jan Mergl; výstava se koná od 25. 2. do 18. 4. 2010 ve výstavním sále Kopeckého sady 2) a promítání filmu k tématu s úvodním slovem Ivana Klimeše sobota 27. 2. 2010

Zločin a vizualizace (T. Petrasová)

9:30–9:45 Tomáš Winter: Dokumentace zločinců jako umělecký princip 9:45–10:00 Pavla Machalíková: Abelova smrt: První zločin lidí v české malbě raného 19. století 10:00–10:15 Roman Musil: Zločin jako psychologické drama 10:15–10:30 Roman Prahl: „Vražda v domě“ jako prohřešek (Jakub Schikaneder, umělecká kritika a široké i kupující publikum 10:30–10:45 diskuze 10:45–11:00 pauza Podoby viny, všichni jsme vinni? (předsedající Jan Randák)

11:00–11:15 Michal Topor: Ústí „plamenného trestu“ aneb Dva příklady rozporu s estetikou úměrné odplaty 11:15–11:30 Vladimír Svatoň: Ruská vina trest: Všichni jsme vinni, všichni jsme nevinni 11:30–12:30 Závěrečná diskuze

Předběžný program sympozia Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století

33. ročník plzeňského sympozia

21.-23. února 2013

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Smetanovy sady 2, Plzeň

Pořádá Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje

ČTVRTEK 21. ÚNORA

9:30 Slavnostní zahájení sympozia

Mystifikace v českém 19. století

dopoledne 10:00- 11:00

PhDr. Jiří Rak, Ph.D. (FSV UK): Mystifikace v české vlastenecké společnosti

prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc. (ÚČL AV ČR): Vladimír Macura: mystifikace jako teoretický konstrukt a praktický čin

přestávka 11.00-11.20

Fiktivní světy výtvarného umění

dopoledne 11:20- 13:00

PhDr. Taťána Petrasová, CSc. (ÚDU AV ČR): Emoce a mystifikace - Schwanthalerovy sochy pro Slavín v Tupadlech

prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. (FF UK) - Mgr. Pavla Machalíková, Ph.D. (ÚDU AV ČR): František Horčička - malíř, restaurátor, konzervátor, falzifikátor

doc. PhDr. Markéta Theinhardt, CSc. (Université Paris - Sorbonne): Fiktivní světy a mystifikace kreslené umělecké satiry

diskuse

Středoevropské projevy ossianismu a jejich reflexe v epické poezii

odpoledne 14:00-15:40

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (ÚČL AV ČR): První ohlasy RKZ v české a českoněmecké literatuře

Mgr. Petr Píša (ÚČL AV ČR): Druhá část Rukopisu královédvorského a jeho nálezce Antonín Pfleger Kopidlanský

PhDr. Blanka Hemelíková (ÚČL AV ČR) DP: Bohdánečský rukopis a jiné satiry

doc. PhDr. Miloslav Vojtech, Ph.D. (Komenského univerzita Bratislava): Historická fikcia a epická poézia v slovenskej obrodeneckej literatuře

Mgr. Irena Bilińska (Ukrainskyj katolickij universitět Lviv)  DP: Historická mystifikácia v slovenskej romantickej poézii a jej pokračovanie v literárnej histórii

diskuse

přestávka 15:40-16:00

Hranice kulturních okruhů

odpoledne 16:00-17:30

Prof. PhDr. Xavier Galmiche (Université Paris - Sorbonne): Francouzské překlady RKZ

David L. Cooper, Ph.D. (University of Illionis): Author-translator-forger: Translation and Mystification in Hanka's Prostonárodní Srbská muza and Pushkin's Pěsni zapadnych Slavjan

prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc. (FF UK - ÚČL AV ČR): „Naši předci Galové" a „slovanovlašská" Itálie. Komparativní pohled na některé konstrukty keltománie a slovanománie

diskuse

Svět chce být klamán. Mystifikace a fikce v umění 19. století

18:00 vernisáž výstavy v Západočeské galerii v Plzni

PÁTEK 22. ÚNORA

Historické fikce jako nástroj budování kolektivní identity

dopoledne 9:00-13:00

PhDr. Václava Kofránková, Ph.D. (Literární akademie): Dějiny s nadhledem. Stručný dějepis Čech. Učená přednáška od Jana Nerudy

Mgr. David Venclík (PedF UK - DP): Domnělý strážce svatováclavské koruny. Symbolika hradu Karlštejna v kontextu českého státoprávního programu

Mgr. Martin Sekera, Ph.D. (NM Praha): Mystifikace v české žurnalistice

doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D. (Univerzita Pardubice) DP: Válečné zpravodajství 19. století - pocta hrdinům, nebo mystifikace?

diskuse

přestávka 10:30-10:50

Mgr. Martin Pelc Ph.D. (FF SU Opava): Schlaraffia: hledání Země Nezemě

PhDr. Milan Ducháček, Ph.D. (PedF UK): Idea čechoslovakismu na národopisné výstavě v Praze 1891

doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc. (FF UK - Archiv UK) - Krkonošské mystifikace Ludmily Grossmannové-Brodské (na okraj Krakonošova národnostního pojetí)

Mgr. Jana Mezerová (NM - DP): Ostrostřelecká paráda. C. K. privilegovaný střelecký sbor v Jablonci nad Nisou

diskuse

Konstituování věd mezi mýty a ideologiemi

odpoledne 14:00-15:40

PhDr. Michal Lutovský (Ústav archeologické památkové péče středních Čech): Archeologie 19. století: ráj mystifikací, či peklo omylů?

Mgr. Matěj Kratochvíl, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR): Nespolehliví zapisovatelé. Sběratelé lidových písní jako fabulátoři tradice

PhDr. Jiří Kopecký, Ph.D. (FF UP Olomouc) DP: Česká hudební věda a česká hudba: nechtěné soužití?

prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. (NG): Slavní a vymyšlení: praotcové českého výtvornictví

PhDr. Jan Mergl (Západočeské muzeum v Plzni): Téměř jako originál

přestávka 15:40-16:00

Teoretické úvahy o mystifikaci

odpoledne 16:00-17:00

Mgr. Lenka Pořízková (FF UP Olomouc): Mystifikace jako literárněvědný problém

Ass.-Prof. Mag. Dr. Peter Deutschmann (Universität Gratz): Mystifikace z prvního až n-tého sledu

Mystifikace a fikce v české kultuře 19. století

18:00  vernisáž výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, Kopeckého sady 2.

SOBOTA 23. ÚNORA

Autorství a mystifikace

dopoledne 9:00-10:40

doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. (FF UK): Ještě jednou o Jiřím z Dráchova aneb O jedné cestopisné mystifikaci

prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. (Univerzita Pardubice) DP: Marie Čacká v kontextu „ženských" mystifikací

prof. PhDr. Marta Ottlová (FF UK): Flamin, poslední (pražský) Davidovec

Mgr. Nina Milotová (NM - FF UP Olomouc) DP: „Dokuď národy - i pěvci pěti budou..." Dobře zatajená tvorba Ervína Špindlera

Mgr. Dana Hučková, CSc. (Ústav slovenskej literatúry SAV Bratislava): Funkcie a podoby pseudonymov v slovenskej literatúre poslednej tretiny 19. storočí

Přestávka

Mystifikace na počátku nového věku

dopoledne 11:00-13:00

PhDr. Lenka Řezníková, Ph.D. (FLÚ AV ČR): „Konečně co je taková krásná lež?" Symbolistické pojetí mystifikace mezi gnoseologickým entusiasmem a epistemologickou skepsí

Mgr. Eugen Brikcius (Praha - Wien): Politická travestie Jaroslava Haška jako „krátké spojení" mezi klasickou mystifikací 19. století a tzv. novou mystifikací

Josef Štogr - závěrečné shrnutí 

Téma příštího ročníku sympozia

Výpravy k „já“

Projevy individualismu v české kultuře 19. století

Zatímco v předkapitalistické společnosti, až po societas civilis 18. století nabýval jedinec svou identitu takřka jednorázově, narozením do určitého stavu a příslušností k němu, éra dominance měšťanstva vycházející z osvícenských projektů a doprovázená různými projevy sentimentalismu a romantismu se vyznačovala též rostoucí sociální mobilitou a skýtala člověku rozmanitější životní volby. Středoevropané 19. století byli v čím dál vyšší míře hybateli vlastních životních i pracovních trajektorií, učili se nakládat s volným časem a v neposlední řadě byli více osobně odpovědní i za svou spásu. Jinými slovy: „já“ bylo člověku čím dál méně dané, musel se sám sebou teprve stát. Objevila se možnost, někdy přímo nutnost být „originální“. Tradicionalistické přístupy k individualitě však nezmizely ze scény a nová uplatnění nacházely i v kontextu rýsující se masově demokratické společnosti 20. století, kladoucí proti vyhroceným projevům moderní individuality vize o soužití rovnocenných jednotlivců zcela osvobozených od stavovských vazeb a determinací.

Záměrem plzeňského sympozia připravovaného na rok 2021 je pojednat o různých manifestacích individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století a jejich soudobé reflexi. K diskusím se nabízí řada problémových okruhů, jako například:

•  klíčové koncepty související s individualismem (svoboda, rovnost, konvence, sebekontrola, genialita)

•  ideologické přístupy k problému individuality (konzervatismus, liberalismus, socialismus, anarchismus)

•  dobově příznačné projevy sebeprožívání, introspekce (emoce, spleen atd.)

•  vědecké přístupy k člověku a jeho nitru (psychiatrie, psychologie a sociologie)

•  umělecké reprezentace individuality (např. figury nezávislosti a odloučení od kolektiva – poutník, rozervanec…), jedinečnost uměleckého projevu (autorský styl)

•  jedinec v uměleckém provozu (pseudonymita, autorské právo, kult hvězd apod.), reprezentace individuality ve veřejném prostoru (např. pomníky)

•  střídání identit a hraní rolí (dandy), vzestup módy

•  kritické reflexe individualismu v kontextu různých společenských jevů (tradicionalismus, náboženské přístupy)

41. ročník plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století 25.–27. února 2021 pořádají Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. a Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK ve spolupráci se Západočeským muzeem a Západočeskou galerií v Plzni.

Kontakty:

Martin Hrdina             hrdina@ucl.cas.cz

Eva Bendová               ebendova@gmail.com

Kateřina Piorecká       piorecka@ucl.cas.cz

Publikace Zločin a trest v Plzni

Dne 24. 2. 2011 se díky spolupráci s nakladatelstvím Academia začne prodávat ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje publikace 30. ročníku plzeňského sympozia: Zločin a trest. Prodej loňského ročníku proběhne v rámci konference pouze ve čtvrtek 24. 2. 2011. Nezapomeňte si zajistit autorské i čtenářské výtisky! V prodeji budou i některé z předchozích ročníků z produkce nakladatelství Academia a Koniasch Latin Press.

PROGRAM 39. ROČNÍKU SYMPOZIA

Zrození lidu v české kultuře 19. století

Plzeň, 28. 2. – 2. 3. 2019

Pořádají Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. ve spolupráci se Západočeským muzeem a Západočeskou galerií v Plzni

Přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2

čtvrtek 28. 2.

9.00 registrace, ranní káva

9.30 zahájení sympozia, úvodní slovo (Pavla Machalíková, Tomáš Winter)

Zkoumání a sběry lidové kultury

10.00–10.15       Jiří Woitsch, Mezi ruchadlem a českou chalupou. (Ne)objevení „lidové“ invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury

10.15–10.30       Daniel Drápala, Od věcí veskrze škodlivých k národnímu pokladu. Složité cesty akceptace tradiční kultury jako součásti kulturního dědictví národa

10.30–10.45       Milan Ducháček, Zakladatelé Českého lidu a jejich německé inspirace na poli antropologie a etnografie

10.45–11.00       Martina Pavlicová, „Ve vlastní při.“ František Bartoš a jeho dílo v kontextech vývoje zájmu o tradiční lidovou kulturu 

11.00–11.30       diskuse

11.30–13.30       přestávka

Národní identita a identifikace

13.30–13.45       Alena Křížová, Role svérázového kroje v české společnosti

13.45–14.00       Michal Fránek, Sem nevnikla ta bledá nuda žití… Hledání moravského lidu v české literatuře 19. století

14.00–14.10       Jana Mezerová, Lidovost v německých regionálních vlastivědách na příkladu horního Ponisí (diskusní příspěvek)

14.10–14.25       Dana Hučková, Slovenská ľudovýchovná literatúra poslednej tretiny 19. storočia ako súčasť ideologického programu národného hnutia

14.25–14.45       diskuse

14.45–15.15       přestávka

15.15–15.30       Jan Galeta, Poučení z lidového stavitelství na stránkách architektonických časopisů v dlouhém 19. století

15.30–15.45       Věra Vostřelová, Moderní nebo národní? Vernakularismus v české a českoněmecké architektuře po roce 1900

15.45–16.00       Dana Bořutová, K otázke národného štýlu v podmienkách Uhorska (konstrukt uherského státního národa a jeho odraz v architektuře)

16.00–16.30       diskuse

17.00                                     Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960. Vernisáž výstavy, Západočeská galerie v Plzni, Masné krámy

pátek, 1. 3.

Lidový čtenář a vypravěč

9.00–9.15                            Claire Mádl, Co dějiny četby udělaly lidové kultuře

9.15–9.30                            Alice Jedličková, Orální vyprávění jako matrice vyprávění literárního. Lidovost původce nebo adresáta?

9.30–9.45                            Pavlína Dušková, Josef Kajetán Tyl a jeho „lidovýchovná“ periodika Pražský posel, Sedlské noviny

9.45–10.00                         Jakub Machek, Od jízdy vzduchem po řádění zvrhlého nemravy v Karlíně. Lidová kultura jako základ vznikající populární kultury na konci 19. století

10.00–10.30 diskuse

10.30–10.50 přestávka

Apropriace, citace, reinterpretace

10.50–11.05       Martin Hrdina, „Pro samé hrady a zříceniny neviděti kraj, lid, život…“ Napětí mezi historismem a regionalismem na příkladu Zbudovských blat

11.05–11.20       Pavel Šidák, Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky

11.20–11.40       diskuse

11.40–13.30       přestávka

13.30–13.45       Marta Ottlová, Lidová píseň na cestě k jedinečnosti národní hudby

13.45–14.00       Jiří Kopecký, Od lidové písně k Fryderyku Chopinovi

14.00–14. 15      Lenka Křupková, Lidová píseň jako záchrana skladatelské invence Vítězslava Nováka

14.15–14.45       diskuse

14.45–15.15       přestávka

15.15–15.30       Lucia Almášiová, České inšpirácie a podnety v činnosti slovenského etnografa a fotografa Pavla Socháňa

15.30–15.40       Katarína Beňová, Zhromaženie slovenského ľudu Petra Michala Bohúňa. Ľudové zoskupenie alebo pokus o historickú maľbu? (diskusní příspěvek)

15.40–15.55       Lenka Merglová Pánková, Cesty Koulova ornamentu

15.55–16.10       Lada Hubatová Vacková, Estetický socialismus, umění lidem a lidu: hnutí Arts and Crafts, vernakulární princip a ohlasy nás

16.10–16.40       diskuse

18.00                                    vernisáž výstavy Jan Koula – vlastimil a novorenesančník v Západočeském muzeum v Plzni

sobota 2.3.

Zpochybnění lidové kultury

9.15–9.30            Ivana Taranenková, Ľud jako ten „druhý“

9.30–9.45            Marcela Mikulová, Spochybnená paradigma národnej mytológie u Jozefa Gregora Tajovského

9.45–10.30                          diskuse, přestávka

10.30–10.40       Marek Krejčí, Folklorismus a komercionalizace lidové kultury (diskusní příspěvek)

10.40–10.55       Ludmila Hůrková, Podoba venkovské architektury 19. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

10.55–12.00       závěrečné shrnutí, závěrečná diskuse, zakončení sympozia

Nakladatelství Academia vydalo nový sborník sympozia

V nakladatelství Academia právě vychází sborník příspěvků z loňského sympozia: Martin Hrdina, Kateřina Piorecká, Eva Bendová (eds.), Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století (Praha 2019). Sborník bude jako obvykle ke koupi také v průběhu letošního sympozia.

Kniha přináší příspěvky k 38. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného tématu času v životě člověka a společnosti „dlouhého“ 19. století. Autoři jednotlivých studií věnují pozornost jak prožívání a vnímání času z pohledu různých společenských vrstev – aristokracie i neprivilegovaného obyvatelstva venkova a měst –, tak i různým významům či hodnotám přisuzovaným času minulému, přítomnému i budoucímu. Čas a jeho sledování zejména v pracovní sféře jsou zde nahlíženy jako účinné prostředky disciplinace, uměnovědné příspěvky však představují i rozmanité projevy snahy člověka 19. století vymanit se z diktátu přesně odměřovaného času.

Plzeň 2013: Historické fikce a mystifikace v kultuře českých zemí 19. století

Organizátoři 33. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století v českých zemích vyhlašují pro zasedání 21. – 23. 2. 2013 téma: Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století

Teze sympozia a tematické okruhy naleznete níže. Příspěvky s anotací (100 znaků) je možné přihlásit do 20. 11. 2012. Jejich zařazení do programu probíhá na základě výběru širšího organizačního výboru. Bližší informace o programu sympozia podají:

PhDr. Kateřina Piorecká, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.) piorecka@ucl.cas.cz

PhDr. Martin Hrdina, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.) hrdina@ucl.cas.cz

15. 10. 2012

TÉMA PŘÍŠTÍHO JUBILEJNÍHO ROČNÍKU

OD PRÁCE K ZÁBAVĚ. Volný čas v české kultuře 19. století

40. plzeňské mezioborové sympozium, Plzeň 20. – 22. 2. 2020

Slova/pojmy:

volný čas – otium – Freizeit / Muße – leisure – loisir

zábava / kratochvíle  – Vergnügen / Unterhaltung – amusement / pastimes – plaisir /divertissement

rekreace / odpočinek – Erquickung – recreation /relaxation – repos

zahálka – Müßiggang – idleness – oisiveté – dolce far niente

Dějiny volného času jsou průsečíkem několika oborů: kulturní historie, kulturní sociologie, sociálních dějin (resp. sociálních dějin umění, hudby, divadla…), dějin mentalit, dějin všedního dne (každodennosti) a sociologie všedního dne (Georg Simmel), estetiky. Jde o velmi pestrou škálu lidských aktivit, jež si vyžadují mezioborový přístup.

V čem spočívá nová kvalita trávení volného času v 19. století? Vzhledem k intenzívnímu nástupu industrializace a především urbanizace dochází ke zřetelnému vymezení, resp. oddělení pracovního a volného času. Současně společnost jako celek bohatne, což se projevuje výrazným posilováním střední třídy, která si „může dovolit“ organizovat svůj volný čas. Své nároky na volný čas začínají uplatňovat hlavně v poslední čtvrtině 19. století i námezdní vrstvy (dělnictvo).

Chronologická poznámka: chronologie výše popsaných trendů intenzívněji se projevujících zhruba od roku 1800 platí pro střední Evropu. Například v Anglii je patrný nástup modernizujících tendencí již okolo roku 1700.

Důsledky nových možností, jež se týkají stále početnějších skupin obyvatelstva:

-          komercionalizace volnočasových aktivit (nové obory podnikání), zábavní  konzumerismus

-          na jedné straně určité volnočasové aktivity slouží k potvrzování sociálního statusu a skupinových identit

-          na druhé straně se znejasňují hranice mezi elitní, populární a masovou kulturou; dochází k rekonstituci veřejného prostoru, který směřuje k větší otevřenosti (Habermas)

-          ve sféře volného času se mění tradiční genderové role, což vede k většímu uplatnění žen ve veřejném prostoru

Kulturní transfer a nacionální vymezování: volnočasové aktivity jsou typickým příkladem kulturního transferu, přenášení vzorců z Anglie (např. sport, zábavní park, turismus) nebo Francie (kavárna, móda), u nás často německým prostřednictvím. Ideálním prostředím pro recepci nových podnětů je (velko)město (tradiční obchodní a komunikační křižovatka, ekonomický tahoun, rychle rostoucí populace). V prostředí postupně se emancipujících národních společností dochází současně k selekci a adaptaci těchto podnětů; určité volnočasové aktivity se dokonce stávají prostředkem národního uvědomování (vlastenecké výlety, plesy, sokolská cvičení). Naopak jiné činnosti mají nacionálně neutrální povahu (koncerty, výroční výstavy).

Návrh tematických okruhů sympozia:

-          nové strukturování veřejného prostoru, který slouží odpočinkovým aktivitám a zábavě – promenáda a korzo (s tím spojené společenské normy a „dress code“), veřejné parky a zahrady; počátky zábavního parku;

-          návštěvníci (publikum) divadel, koncertů, výstav a muzeí;

-          městské zábavy a slavnosti, plesy a jiné taneční zábavy, ochotnické divadlo, domácí zábavy;

-          hostince a kavárny, čítárny; „zakázaná“ zábava: (nejen) nevěstince;

-          cestování – vycházky a výlety, lázeňské pobyty, letní byty, objevení hor, cesty k moři;

-          sportovní a herní aktivity (např. kuželky, kulečník), fyzická cvičení, plovárny;

-          volný čas v soukromí (ústraní) – četba, „deníčky“, procházky, (plodná) zahálka a nuda

Na Vaši účast se těší organizátoři

Marta Ottlová

Zdeněk Hojda

Eva Bendová

Návrhy svých příspěvků zasílejte, prosím, na adresy

zd.hojda@gmail.com;      bendova@zpc-galerie.cz;      bulda.ottl@seznam.cz

Plzeň 2012: Člověk a stroj v kultuře českých zemí 19. století

Organizátoři 32. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století v českých zemích vyhlašují pro zasedání 23.–25.2.2012

Téma: Člověk a stroj v kultuře českých zemí 19. století. Tematické okruhy naleznete v tezích připojených níže. Příspěvky s anotaci (100 znaků) je možné přihlásit do 20. 11. 2010, jejich zařazení do programu probíhá na základě výběru širšího organizačního výboru.

Bližší informace o programu sympozia podají:

PhDr. Taťána Petrasová, CSc. (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.) - petrasova@udu.cas.cz
PhDr. Pavla Machalíková, PhD. (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.) - machalikova@udu.cas.cz

soubor ke stažení - program

soubor ke stažení - anotace

PROGRAM LETOŠNÍHO ROČNÍKU SYMPOZIA: Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století

Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století

čtvrtek 20. 2. 2020          (přednáškový sál Západočeského muzea)                          9:30 – 16:45

Zahájení sympozia                                                                                                                        9:30 – 10:00                      

Od práce k volnému času                                                                                                            10:00 – 11:00

Miroslav Paulíček, Evoluce volného času – věčný ruch a civilizace

Milena Lenderová, „Volné chvíle použijme ku přerovnání spižírny.“

Ženský svět mezi prací a zábavou

Diskuse

Přestávka                                                                                                                                         11:00 – 11:15

Volný čas, nuda, zahálka                                                                                                            11:15 – 12:30

Martin Hrdina, Básníkovo okno do času. Nuda jako zamlčený činitel

uměleckého zrání Jaroslava Vrchlického

Milan Ducháček, Čechoameričanova práce a zahálka: jeden den

workoholického antropologa Aleše Hrdličky

Eva Bendová – Václav Hájek,  Zevloun, flaneur, zvědavec aneb zírání

do nikam jako volnočasová aktivita

Diskuse

Přestávka na oběd                                                                                                                        12:30 – 14:00

Měšťan se chce bavit. Fasety nejen pražské zábavy                                                        14:00 – 15:30

Pavla Machalíková, Podívaná v cirkuse: rozptýlení, (ne)pozornost, koncentrace

Martin Pelc, Kopaná jako podívaná. Zrození fotbalového diváka v Praze 1893–1914

Lucie Kořínková-Peisertová – Pavel Kořínek, O gejšách z Čakovic. Hlouchova

špetka exotiky jako příspěvek k zábavním možnostem metropole

Berenika Zemanová Urbanová, Zvířecí imitátor a specialista na role opic Eduard

Klischnigg a jeho vystoupení v českých zemích (DP)

Diskuse

Přestávka                                                                                                                                         15:30 – 15:45

Hry v domácím prostředí                                                                                                            15:45 – 16.30

Andrea Vítová, Hádanky a hříčky v obrozenských časopisech (DP)

Jan Mergl, Hádanky jako praktický úkol pro účastníky sympozia (DP)

Marcela Zemanová, Fotografování jako společná manželská kratochvíle (DP)

Diskuse

Vít Vlnas, Komentovaná prohlídka výstavy Sobě ke cti, umění ke slávě

(Západočeská galerie, Masné krámy)                                                                                    17:00 – 17:50

Vernisáž výstavy Od práce k zábavě (Západočeská galerie, výstavní síň „13”)       od 18:00

pátek 21. 2. 2020             (přednáškový sál Západočeského muzea)                            9:00 – 16:45

V zdravém těle zdravý duch? I.                                                                                                 9:00 – 10:45

Martin Klement, Tělocvičné výlety – výlety ve službách národa

Richard Moravec, Volnočasové aktivity v počátcích Dělnických tělocvičných jednot

Jan Pezda, „Ani Müllerův, ani Proškův, ani Sandowův systém není

pro všechny lidi a sokolský také ne”. Fitness okolo roku 1900

Vojtěch Pojar, Eugenický význam sokolských cvičení, 1910-1930

Diskuse

Přestávka                                                                                                                                         10:45 – 11:00

V zdravém těle zdravý duch? II.                                                                                               11:00 – 12:00

Michal Fránek, „Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá

člověk zábavy.“ Topos lázní v české literatuře 19. století,

Helena Hloušková, Sport v deníku hraběte Arnošta Chotka (DP)

Diskuse

Program plzeňského sympozia Člověk a stroj

V příloze naleznete program letošního plzeňského sympozia Člověk a stroj se všemi doprovodnými akcemi:

vernisáží výstavy Člověk a stroj. Strojová estetika v českém výtvarném umění 19. století v Západočeské galerii v Plzni a tematické výstavy v Západočeském muzeu v Plzni a ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje v Plzni. Nenechte si ujít rekonstrukci dobové přednášky se světelnými obrazy.

Přihláška k účasti a objednávka ubytování 2020

Přihláška k účasti a objednávka ubytování 2020

Jméno:

Instituce:

E-mail:

Konferenční poplatek ve výši 350,- Kč (důchodci a studenti 150 Kč) bude možné uhradit na místě. Od konferenčního poplatku jsou osvobozeni aktivní účastníci a zaměstnanci pořadatelských institucí.

Závazně objednávám ubytování v hotelu Slovan na dny: 20. 2. 2020 (nocleh ze čtvrtka na pátek) / 21.2 2020 (nocleh z pátku na sobotu – v tomto dni omezen počet jednolůžkových pokojů)

 Aktuální ceny pokojů (s příslušenstvím a včetně snídaně):

V kategorii A

jednolůžkový                                      1050,- Kč      

dvoulůžkový                                       1500,- Kč

dvoulůžkový užit jako single              1400,- Kč

V kategorii B  (spol. soc. zařízení na chodbě)

jednolůžkový                                       900,- Kč      

dvoulůžkový                                        550,- Kč

Parkování ve dvoře  150,-  / noc

V případě rezervace dvoulůžkového pokoje uveďte, prosím, s kým si přejete pokoj sdílet.

Děkujeme za vyplnění přihlášky (i v případě, že neobjednáváte nocleh!) a její odeslání obratem, nejpozději však do 10. února 2020 Evě Bendové nebo Zdeňku Hojdovi na adresu: ebendova@gmail.com nebo zd.hojda@gmail.com.

Sympozium v rámci festivalu Smetanovské dny v Plzni pořádá Západočeské muzeum a Západočeská galerie v Plzni a Katedra pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze.

Zásady úpravy textu pro plzeňské sborníky

Ve snaze dosáhnout standardní úpravy textů prosíme autory o dodržování následujících zásad. Týkají se citování časopiseckých a novinových článků, (1, 2, 3, 4) různých typů knih a statí v nich obsažených, (5, 6, 7, 8) neperiodických sborníků, (9) edičních řad, (10) katalogů, (11) diplomních prací, (12) recenzí (13) anebo nevytištěných textů, které jsou dostupné pouze na internetu či CD-ROMu. (14, 15) Namísto zdlouhavého výkladu seznamujeme přispěvatele s těmito pravidly prostřednictvím praktických ukázek, shrnujících typické příklady. Obecně platí, že ediční úpravy vycházejí ze zásad formulovaných v publikacích Editor a text: Úvod do praktické textologie (Praha 1971) a Textologie. Teorie a ediční praxe (Praha 1993). Základní texty příspěvků budou sjednoceny podle Pravidel českého pravopisu z roku 1993 s Dodatkem.

Při úpravě textů se řídíme zásadami pro vydávání novočeských autorů. Slova v originále podtržená zvýrazňujeme v kurzivě stojatě. Je-li některá práce citována v textu vícekrát, připomíná se číslem poznámky, kde byla uvedena poprvé. (16) Používáme mezinárodní ekvivalenty odkazů, jako "idem", (8) "eadem" (mn. č. "iidem", "eaedem"). Odkaz "ibidem" je možno použít pouze v téže nebo následující poznámce, není-li mezi ni a stať, k níž se odkaz "ibidem" vztahuje, vsunut jiný titul. (18) Místo vydání zahraničních publikací píšeme původním, nezčeštěným pravopisem. (5, 7, 10, 11) Kurzivu užíváme vždy u názvů časopisů, knih, katalogů nebo zpravidla také v textu. Citáty se vyznačují kurzivou a uvozovkami: "Výroky vynikajících tvůrčích individualit jsou vždy zajímavé, i tehdy, když zkreslují skutečnost... "(18) U odkazů na pramen bez uvedení roku uvádíme pro lepší identifikaci nakladatele (20) nebo alespoň přibližnou dobu vydání v hranatých závorkách.

(21) Odkazy na prameny uvádí buď inventární číslo nebo signaturu, podle způsobu zpracování jednotlivých fondů. (19) Je-li text proložen číselnými odkazy k vyobrazením, uzavíráme tyto číselné odkazy do hranatých závorek. U titulků k reprodukcím upozorňujeme na podobu pro díla neanonymní [1] a na trojí základní schéma pro díla anonymní, rozlišitelná prvotně podle lokace, [2] ikonografického typu, [3] nebo podle funkce [4]. Poznámky mohou být automatické nebo zadané ručně prostřednictvím horního indexu. Odkazy na poznámku pomocí čísel v závorkách uvádíme z důvodu formátování textu pouze na této webové stránce. Autoři rovněž odpovídají za zajištění autorských a reprodukčních práv svých ilustrací.

Poznámky

1. GEORGES DIDI-HUBERMAN, Rovina materiálu. Tvárnost, znepokojení, přežívání, Umění XLVI, 1998, s. 502–514.

2. HAL FOSTER, Convulsive Identity, October, č. 57, Summer 1991, s. 19–54.

3. PETR WITTLICH, Rouby dekadence, Ateliér X, 1997, č. 9, 30. 4., s. 1, 7.

4. R.[ICHARD] W.[EINER], Nadrealismus, Lidové noviny XXXII, 1924, č. 536, 24. 10., s. 7. – JAROSLAV GOLL, Desideria a desiderata, Athenaeum III, 1885/1886, s. 181–188.

5. ERNST GOMBRICH – DIDIER ERIBON, Ce que l´image nous dit, Paris 1991. – KARL R. POPPER, Věčné hledání. Intelektuální autobiografie (samizdat), Brno 1988.

6. JAROSLAV PEŠINA, Desková malba, in: JAROMÍR HOMOLKA – JOSEF KRÁSA – VÁCLAV MENCL et al., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha 1978, s. 318–386, cit. s. 326.

7. PZ [PAVEL ZATLOUKAL], heslo Meretta Gustav, in: ANDĚLA HOROVÁ (ed.), *Nová encyklopedie českého výtvarného umění* I, Praha 1995, s. 505. – WOLFGANG KEMP, Narrative, in: ROBERT S. NELSON – RICHARD SHIFF (edd.), Critical Terms for Art History, Chicago – London 1996, s. 58–69, zvl. s. 63–65.

8. VINCENC KRAMÁŘ, Nové umění a kritika (1932), in: idem, O obrazech a galeriích, ed. JOSEF KRÁSA, Praha 1983, s. 35–50. – Idem, Několik slov o objektivitě (1937), in: ibidem, s. 51–56.

9. VINCENC KRAMÁŘ, Čemu slouží umění, in: Sborník k šedesátinám Václava Jelínka, Brno 1938, s. 80–84. – KLÁRA BENEŠOVSKÁ, Meze uměnovědných metod aneb chvála „postvědeckého“ přístupu k předmětům uměleckohistorického zájmu, in: Opuscula seria atque iocosa. Sborník přátelských gratulací Josefu Krásovi k 50. narozeninám (nepublikovaný strojopis, přístupný v knihovně Národní galerie v Praze), Praha 1983.

10. MARTA OTTLOVÁ – MILAN POSPÍŠIL, Český historismus a opera 19. století. Smetanova Libuše, in: Historické vědomí v českém umění 19. století, Praha 1981 (= Uměnovědné studie III).

11. I. výstava Divokých (kat. výst.), Topičův salon v Praze 1909. – JIŘÍ KOTALÍK, Jan Preisler (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1964.

12. PAVLA SADÍLKOVÁ, Nová recepce gotiky v Čechách na příkladu Svatovítské katedrály (diplomní práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 1999.

13. LUBOMÍ KONEČNÝ (rec.), MILAN TOGNER, Sandro Botticelli, Umění XLV, 1996, s. 102–103. 14. MICHAELA OTTOVÁ (rec.), Poznámky k moravským výstavám Od gotiky k renesanci, Bazar, http://www.intimate.cz/bazar/index.asp, vyhledáno 20. 7. 2002.

15. MIROSLAVA HLAVÁČKOVÁ, Osobnost Augusta Švagrovského, in: Galerie moderního umění Roudnice nad Labem: Multimediální publikace o historii galerie s výběrem děl ze sbírkového fondu, CD-ROM, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2000.

16. Viz DIDI-HUBERMAN (pozn. 1), s. 504–506.

17. KRAMÁŘ, Nové umění (pozn. 8), s. 41. 18. Ibidem, s. 45.

18. Editor a text: Úvod do praktické textologie, Praha 1971.– Textologie. Teorie a ediční praxe (Praha 1993

19. Jaroslav Vlček Janu Jakubcovi 13. 2. 1899, Literární archiv Památníku národního písemnictví (dále LA PNP) Praha, fond Jan Jakubec, neuspořádáno. – Čeněk Zíbrt Jaroslavu Gollovi z Mnichova 14. 5. 1889. Archiv Akademie věd České republiky (dále A AV ČR), fond Jaroslav Goll, karton 5, inv. č. 360. – Josef Mocker, Návrh západního průčelí katedrály sv. Víta, nedatováno, Archiv Pražského hradu (dále APH), fond Josef Mocker, sign. M XXV.

20. Cesta Svato-Horská k zázračnému obrazu nejsvětější Panny Marie..., Vytištěná v Starým Městě Pražským... s. a. [= druhá polovina 18. stol.]

21. Nová Píseň k nejsvětější rodičce Boží Panně Marii Svato-Kopecké..., S. l., s. a. [= druhá polovina 18. stol.]

1. Emil Filla, Svatební košile 1939 Galerie hlavního města Prahy Foto: Galerie hlavního města Prahy

2. Řeznovice, kostel sv. Petra a Pavla první polovina 12. století pohled od jihovýchodu Foto: Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. – Prokop Paul

3. Dvanáct apoštolů začátek 16. století Chvalšiny, kostel sv. Máří Magdaleny, severní strana kněžiště Foto: Petr Odložil 4. Pastoforium kolem roku 1375 Praha, katedrála sv. Víta, kaple sv. Václava Foto: Jiří Hampl

Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století

Studijní a vědecká knihovna plzeňského kraje, Smetanovy sady 2, Plzeň, 26.–28. 2. 2009 29. plzeňské sympozium pořádá Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou plzeňského kraje a Dominik centrem, s. r. o. v Plzni Organizátoři PhDr. Taťána Petrasová, CSc. petrasova@udu.cas.cz Mgr. Pavla Machalíková, PhD. pavlamachalikova@yahoo.com K sympoziu připravila Západočeská galerie v Plzni ve výstavní síni „13“ stejnojmennou výstavu otevřenou od 17. 2. do 26. 4. 2009.

Program

Program Plzen 09 - PDF soubor ke stažení, cca 300 Kb

čtvrtek 26. února 2009, dopoledne 9.30–13.00

9.30 Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století - vernisáž výstavy, Foyer studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje Úvodní slovo pronese PhDr. Ivana Horáková, ředitelka Studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje

10.00–13.00 Tělo společnosti a tělo národa

Tělo a vidění: příklad Morice Merleau-Pontyho Miroslav Petříček, Ústav filozofie a religionistiky, Univerzita Karlova, Praha Antropologie – evoluční teorie – život národa: raná recepce darwinismu v českých zemích Tomáš Hermann, Ústav pro soudobé dějiny, v. v. i., Akademie věd ČR Studium člověka na konci 19. století Božena Škvařilová, Hrdličkovo muzeum člověka Univerzita Karlova, Praha diskuse

11.00–11.15 přestávka

Přednášky J. E. Purkyně o medicíně pro ženy Milena Secká, Národní muzeum – Náprstkovo muzeum, Praha „Duše outlá v těle čilém“ Jiří Rak, Ústav mezinárodních studií, Univerzita Karlova, Praha Germánské a slovanské stereotypy Václav Petrbok, Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR Sokolové, turneři a obecní samospráva (Praha, Opava, Olomouc) Hana Svatošová, Archiv hl. města Prahy, Praha – Andrea Pokludová, Ostravská univerzita, Ostrava

diskuse

čtvrtek 26. února 2009, odpoledne,

14.00–18.00 Tělo doby

Estetika a anatomie

Taťána Petrasová, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR Tělo a emoce v humoristických časopisech na přelomu 19. a 20. století Václav Fronk, Západočeská univerzita v Plzni Rozkvět ženského šněrovacího umění Eva Uchalová, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha

diskuse přestávka

15.00 –15. 30 Tělo nebožtíka a hygienická „disciplinace“ veřejného prostoru Daniela Tinková, Ústav českých dějin, Univerzita Karlova, Praha Sbírka Sodoma Jiřího Karáska ze Lvovic a literární cenzura Blanka Hemelíková, Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR, Praha Pohlavni choroby jako téma korespondence 19. století Vladan Hanulík, Univerzita Pardubice

pátek 27. února 2009, dopoledne,

9. 00–12. 00 Idea těla

Hromadná tělocvičná vystoupení aneb Rej těl ve víru ideí Marek Waic, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova, Praha Genderové aspekty konstrukce reálného a sympolického těla Jan Randák, Ústav českých dějin, Univerzita Karlova, Praha – Denisa Nečasová, Historický ústav, Masarykova univerzita, Brno Konstrukce sportu jako maskulinní domény: příklad alpinismu Martin Pelc, Ústav historických věd, Slezská univerzita, Opava diskuse přestávka

10. 00–10. 30 Tělo v pohybu Libuše Heczková, Ústav české literatury a literární vědy, Univerzita Karlova, Praha Tělo nebo sen? Romantický tanec 19. století Jana Návratová, Institut umění – Divadelní ústav, Praha Na vodě i na suchu. Tělo v uměleckém řemesle Jan Mergl, Ústav umění a designu, Západočeská univerzita v Plzni Krása a ošklivost divochů Tomáš Winter, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR, Praha

pátek 28. února 2009, odpoledne,

14. 00 –18. 00 Umělecký problém tělesnosti

Tělesnost a figurální kánony v sochařství 19. století Petr Wittlich, Ústav pro dějiny umění, Univerzita Karlova, Praha Fyziognomické studie ve fotografii 19. století Petra Kolářová, Ústav pro dějiny umění, Univerzita Karlova, Praha – Université Paris, Sorbonne-Paris I Morelliho metoda a dějiny umění 19. století Luboš Konečný, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR

diskuse přestávka

15. 00 –15. 20 Winckelmannův ideál krásného těla a modely pro blanenskou litinu Jitka Sedlářová, Brno Posmrtné masky a sochařské portréty Lubomír Sršeň, Národní muzeum, Praha „Tanec“ Františka Kupky Markéta Theinhardtová, Université Paris, Sorbonne-Paris IV. Fragment těla (diskusní příspěvek) Lenka Bydžovská, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR

diskuse

sobota 28. února 2009, dopoledne,

9. 00 –12. 00 Limity tělesnosti

Na hranici fyzických možností: Mechanický aspekt klavírní virtuozity Dita Kopáčová Hradecká, Ústav hudební vědy, Univerzita Karlova, Praha Duše, tělo a city v psychologii 19. století Roman Mlejnek, Ústav hudební vědy, Univerzita Karlova, Praha diskuse Poetika „písma“ těla: mezi nesmazatelnou stopou a jejím bělením Josef Vojvodík, Ústav české literatury a literární vědy, Univerzita Karlova, Praha Prozaické tělo šílencovo Michal Topor, Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR, Praha Tělo jako limit tvorby Dagmar Mocná, Katedra české literatury PedF, Univerzita Karlova, Praha Poučení o těle v literatuře pro děti Věra Brožová, Katedra české literatury PedF, Univerzita Karlova, Praha Upozornění: konferenční příspěvky mohou být předneseny maximálně v délce 20 minut (tj. 6,5 normostrany, 11 700 znaků), diskusní příspěvky v rozshu 4 normostran.

Odevzdání rukopisů pro publikaci Naše Itálie

Příspěvky pro připravovaný sborník z letošního 31. ročníku plzeňského sympozia odevzdejte v definitivní podobě, v rozsahu max. 15 normostran (27 000 znaků), diskusní příspěvky max. 10 normostran (18 000 znaků) a s poznámkami upravenými podle normy uvedené v této rubrice, do 15. června 2011.

Součástí odevzdaného rukopisu je také český podklad pro německé resumé (max. v rozsahu 1000 znaků), seznam vyobrazení (max. 5) s uvedením kontaktů pro vyřízení reprodukčních práv a heslář jmen s rozepsanými křestními jmény pro rejstřík.

Hodnocení základního výzkumu podle RVVI

Webové stránky plzeňských konferencí jsou připravovány v Ústavu dějin umění AV ČR v rámci podpory základního mezioborového výzkumu české kultury 19. století. Jeho hodnocení, tak jak bylo navrženo Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), znevažuje jak práci editorů, tak autorů. Jako účastníci sympozií, uživatelé těchto stránek i plzeňských sborníků můžete posoudit oprávněnost takto nastavených kriterií. Sledujte, prosím, kritickou situaci na www.udu.cas.cz a www.vyzkum.cz a podpořte změnu hodnocení základního výzkumu.

Člověk a stroj – teze

32. ročník plzeňského sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 23.–25. února 2012 Stroj slouží téměř za synonymum industriálního věku. Jeho existence a užívání odráží úroveň civilizací od nejstarších kultur. V euro-americké kultuře se pojí především s představou funkčnosti, výkonu a hospodářské soutěže. Avšak jedním z nejvýznamnějších strojů, který proměnil evropskou civilizaci, byl tiskařský stroj. Masovost, sériovost a reprodukovatelnost (opakovatelnost) jsou podstatné rysy rozvoje společnosti v 19. století. Jak vypadalo pojetí člověka a stroje před touto proměnou a co přinesl fenomén masové produkce? Kdy k ní v českých zemích došlo ke změně a jak se odlišovala od procesu, kterým prošly jiné části Evropy? Nové možnosti reprodukční techniky obrazu, zvuku a pohybu. Tato témata budou předmětem letošní mezioborové diskuse. Téma Člověk a stroj připomíná 5. ročník plzeňského sympozia, který se konal pod názvem Technika a průmysl v roce 1985. Narozdíl od tehdejšího zaměření příspěvků na pokrok či civilizační pohromy způsobené rozvojem techniky půjde v připravovaném ročníku sympozia a zachycení změny pohledu na stroj v hospodářských, politických a kulturních souvislostech.

• Mechanický svět 
• Idea technické vzdělanosti 
• „Technika rozhoduje vše“ 
• Fascinace funkčností 
• Opakovatelnost formy vytváří jedinečnost díla

Návrhy na 15 minutové příspěvky a diskusní vstupy (8 minut) zasílejte zároveň s anotací (min. 100 znaků) do 20. listopadu 2011 na adresu petrasova@udu.cas.cz machalikova@udu.cas.cz

PROGRAM 38. ROČNÍKU SYMPOZIA

Pochopit vteřinu

Prožívání času v české kultuře 19. století

38. plzeňské mezioborové sympozium

22. až 24. února 2018

Pořádají Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Národní galerie v Praze ve spolupráci se Západočeským muzeem a Západočeskou galerií v Plzni

Přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni

Kopeckého sady 2

Čtvrtek 22. února

DOPOLEDNE

9.00 Registrace účastníků

9.45 Slavnostní zahájení sympozia

Jiří Štaif

Čas, prostor a osvojený svět v názorech předbřeznových písmáků mezi kontinuitou a diskontinuitou

Tomáš Dvořák

Rozvoj paleontologie a vnímání historicity času

Václav Smyčka

Čas cyklický a lineární, apokalyptický a imperiální, metafyzický a temporalizovaný

diskuse

Ladislav Futtera

Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu (DP)

David Franta

Aorist a imperfektum jako příznak „minulejšího“ času v českojazyčné beletrii 19. století (DP)

Ines Koeltzsch

Nostalgie a reflexe času v literatuře o venkovských Židech na přelomu 19. a 20. století

diskuse

ODPOLEDNE

Dalibor Tureček

Koncepce času v obrozenské poezii

Zdeněk Hrbata

Čas prchavý, plynoucí, běžící, ničící... K typologii, genealogii a konstrukci obrazů a námětů v období romantismu

Jiří Kudrnáč

Čas v poezii Elišky Krásnohorské a Irmy Geisslové

diskuse

Dagmar Mocná

Čas přírody a čas lidského života v Prostých motivech Jana Nerudy

Karel Kolařík

Jiná doba. Podoby bezčasí Jiřího Karáska ze Lvovic

Ivan Štampach

Filozofické pojetí času a věčnosti v 19. století

diskuse

Pátek 23. února

DOPOLEDNE – OD 9 HODIN

Marcela Zemanová

„Lernzeit“ versus „Spielzeit“. Vnímání a prožívání času v dětství ve šlechtickém prostředí v první třetině 19. století

Katarína Beňová

Album kresieb zo života rodiny Odescalchi (DP)

Jan Pezda

Čas, prostor a pohyb v cestovních denících „éry zrychlování“

diskuse

Marie Fiřtová

„Pojďme se projít po pokoji!“ Fenomén Zimmerreise a prožívání času měšťanem

Markéta Dlábková

Dolce far niente. Nicnedělání jako motiv salonní malby a jeho odraz v ilustrovaných časopisech poslední třetiny 19. století (DP)

Milena Lenderová

Čas, práce a zahálka v ženské preskriptivní literatuře a ženských časopisech 19. století

Martin Franc

Čas v kuchyni (DP)

diskuse

ODPOLEDNE

Lenka Řezníková

„Deadline“ a „timing“. Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století

Milan Hlavačka

Čas píchacích hodin

Hana Svatošová

Veřejné hodiny (DP)

Marie Macková

Pracovní doba a úřední hodiny státní správy v Čechách 19. století

diskuse

Berenika Zemanová Urbanová

„Po dobu solárního roku…“ Čas v divadelní praxi ve druhé polovině 19. století

Jan Kachlík

Lidé, přístroje a manipulace s časem v hudbě 19. století (DP)

Milan Pospíšil

Struktura operního času aneb Proč Dalibor neutekl

Marta Ottlová – Martin Šochman

Zhudebněný čas v opeře

diskuse

Sobota 24. února

DOPOLEDNE – OD 9 HODIN

Petr Šámal

Grafika 19. století – pohotové, nebo zdlouhavé médium?

Petra Trnková

Fotograf pyrotechnikem. Pionýrská éra zábleskového světla ve fotografii

Petra Kolářová

Tělo a pohyb. Zachycení okamžiku ve výtvarném umění přelomu 19. a 20. století

38. ročník Plzeňského sympozia se blíží: nezapomeňte se přihlásit

Vážené kolegyně a kolegové, nezapomeňte co nejdříve odeslat letošním organizátorům plzeňského sympozia s názvem Pochopip vteřinu Vaši vyplněnou přihlášku potřebnou k zajištění ubytování ve dnech 22.–23. února 2018, nejpozději do 12. února 2018. Pokud potřebujete nocleh již 21. 2. 2018 můžete využít i přiložený formulář.

Standardní formulář přihlášky naleznete na těchto stránkách v kolonce Kontakt.

Těšíme se na Vás!

2. 2. 2018

Téma příštího ročníku sympozia (28. 2. - 2. 3. 2019)

 Zrození lidu v české kultuře 19. století

Tématem plzeňského sympozia pro rok 2019 je lid a lidová kultura a jejich role v dlouhém 19. století.

Teorie lidové kultury vs. konstrukt národních identit

Mýtus lidu jako základu národa tvořil páteř národního hnutí a obecné přijetí národní identity přímo určovalo úspěch utváření moderního českého národa. Venkovský lid byl většinou považován za uchovatele národního jazyka a odsud rostl kult lidu a venkova. Jak a proč se české pojetí lidu odlišovalo v interpretaci od anglosaské a francouzské představy politické, sociální a kulturní identity lidu resp. národa? Jak se vyvíjelo od prvního novodobého využití lidové kultury pro politické a jazykové požadavky při korunovaci Leopolda II. v Praze roku 1790 až po hledání ztraceného ráje a pramenů moderní evropské kultury?

Přijetí lidové kultury

Rysy lidovosti a venkovské atributy přestaly být od určité doby považované za krajovou exotiku a obdivovanou (a možná obávanou) jinakost, ale začaly být všeobecně vysoko hodnocené jako základ sounáležitosti určité skupiny lidí, od níž se odvíjí kulturní identita a hodnoty moderního národního kolektivu. Jak ukázal Vladimír Macura, tento zlom v přístupu k venkovu nastal v české kultuře od třicátých let 19. století. Nastupující obrozenská generace přestala venkov srovnávat s „vysokou kulturou“ jako její protipól a začala se jím zabývat jako nedílnou součástí současné společnosti a kultury. Umožnil tento přístup zrovnoprávnit úvahy o lidové kultuře s ostatními oblastmi teoretického uvažování a také vážně přistoupit k projevům lidové tvořivosti a umění?

Apropriace lidové kultury

Apropriace neboli přivlastnění si něčeho již existujícího patří k tradičním uměleckým strategiím. Projevuje se jak formou přímých citací jiných uměleckých děl v novém kontextu, tak jejich různorodými transformacemi. Cílem bude sledovat, jakými způsoby a především za jakým účelem umělci 19. století přebírali formální i námětové motivy z lidové kultury, jak s nimi zacházeli a jak je využívali v rámci vlastních záměrů. Tato problematika se týká v podstatě všech uměleckých médií včetně literatury, výtvarného umění, divadla a hudby.

Sběry, dokumentace, prezentace

Součástí zvýšeného zájmu o lidovou kulturu v 19. století se stalo její shromažďování, dokumentování a nakonec i veřejné prezentování. Tento jev lze sledovat na poli literatury, hudby i výtvarného umění. Úkolem je poukázat na styčné body, ale i rozdíly v přístupech ke sbírání a dokumentaci „lidových“ písemných, hudebních a výtvarných památek. Vedle čistě kulturních statků byl kladen důraz i na záznamy „lidových typů“ – tedy fyzické podoby obyvatel z různých oblastí. Neopomenutelnou úlohu přitom sehrála fotografie. Ve způsobech veřejných prezentací lidové kultury formou publikací, výstav nebo fotografických alb se odrážel dobový způsob její intepretace.

Na Vaši účast se těší organizátoři sympozia Taťána Petrasová, Pavla Machalíková a Tomáš Winter. 

Návrhy svých příspěvků zasílejte na adresy:

petrasova@udu.cas.cz

machalikova@udu.cas.cz

winter@udu.cas.cz

Téma příštího ročníku sympozia (22.-24.2.2018)

Pochopit vteřinu

Prožívání času v české kultuře 19. století

Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly nevyhnutelně k potlačení cyklického vnímání času ve prospěch linearity. Čas a jeho reflexe se z mysli filozofů a vědců přesunuly do každodenního života většiny lidí.

Pro sympozium uvítáme příspěvky ze všech vědních oborů, zaměřené především k těmto problémovým okruhům:

§  Existenciální dimenze času. Čas z pohledu aristokrata, sedláka, měšťana, dělníka.

§  Čas a jeho měření v ekonomické sféře lidského života.

§  Význam času v různých oblastech státní správy; unifikace času.

§  Modelování přítomnosti, minulosti a budoucnosti ve filozofii, vědě a umění.

§  Čas jako regulativ médií.

§  Manipulace s časem v různých oborech umění.

§  Každodenní prožívání času, okamžik, čas práce a fenomén volného času.

Na Vaši účast se těší organizátoři sympoziaKateřina Piorecká, Eva Bendová a Martin Hrdina.

Návrhy příspěvků zasílejte na adresy:

piorecka@ucl.cas.cz

hrdina@ucl.cas.cz

bendova@ngprague.cz

Program 37. ročníku sympozia

SVĚTLO, STÍNY A TMA V ČESKÉ KULTUŘE 19. STOLETÍ

37. mezioborové sympozium konané v rámci Smetanovských dnů pořádá Filosofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se Západočeskou filharmonií a Západočeským muzeem.
Přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni,
Kopeckého sady 2

Čtvrtek 23. 2. dopoledne / 10.00 – 13.00
I / SVĚTLA, STÍNY A TEMNOTY V IDEOLOGII A RÉTORICE

Zahájení a přivítání účastníků
Miloš Havelka (FHS UK), Úvodem. Poznámky k metaforice tématu
Jiří Žůrek (KKS FLÚ AV ČR), Pojem osvícenství u Františka Faustina Procházky
Zdeněk Nešpor (FHS UK), Světlo sociologie nad českou kotlinou
Diskuse a přestávka
Ivana Čornejová (ÚD UK), Kdo byli tmáři 19. století
Vít Vlnas (FHS UK), Temno před „Temnem“
Diskuse

Čtvrtek 23. 2. odpoledne / 14.00 – 17.00
II / SVĚTLO A TMA V DUŠI

Aleš Filip (ÚHV FF MU) – Roman Musil (ZČG), „Noční život duše“ v tvorbě malířů Gabriela von Maxe a Alberta von Kellera
Martin Hrdina (ÚČL AV ČR), Hledači světla v duši moderního člověka
Marta Ottlová (ÚHV FF UK), Česká varianta scény šílenství (diskusní příspěvek)
Diskuse a přestávka
Daniela Tinková (ÚČD FFUK), Podoby šílenství v 19. století
Kulatý stůl k tématu Světlo a tma v duši
Diskuse
(18.00 vernisáž výstavy Světla, šero a temnoty. Umění českého 19. století / Západočeská galerie)

Pátek dopoledne 24. 2. / 9.00 – 12.30
III/ TAJEMNO A SLOVESNOST

Pavel Šidák (ÚČL AV ČR), Vodník – „kníže smrti a temnosti“
Petr Janeček (ÚE FF UK), Duchové industriálního věku. Přízraky v dělnické kultuře 19. století
Kateřina Piorecká (ÚČL AVČR), Černá hodinka a její reflexe v literatuře
Lydie Petráňová, Tma pod lampou (diskusní příspěvek)
Diskuse a přestávka

IV/ OPTIKA A FOTOGRAFIE

Václav Smyčka (ÚČL AV ČR): Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Petr Kliment (NTM), K počátkům fotografie (diskusní příspěvek)
Petra Trnková (ÚDU AV ČR), Mikroskop dr. Schuha a "daguerrotypie v praxi"
Diskuse

Pátek odpoledne 24. 2. / 14.00 – 17.00
V/ SVĚTLO, STÍN A TMA VE VIZUÁLNÍ TVORBĚ A KULTUŘE

Petr Wittlich (ÚDU FF UK), Světlo a socha
Taťána Petrasová (ÚDU AV ČR), Koncept jeskyně a teorie architektury 19. století
Jindřich Vybíral (VŠUP), Tvrdý kámen a jeho svit. Pokus o interpretaci vídeňského díla Josipa Plečnika
Diskuse a přestávka
Jan Mergl (ZČM), Proti světlu. Dekorativní tabulové sklo v Plzni
Eva Bendová (NG v Praze), Svět mezi dnem a nocí. Balon-oko, slunce, zatmění
Marie Rakušanová (ÚDU FF UK), Ostré hrany světla a stínu. Kubištova polemika s kubismem
Diskuse
(18.00 vernisáž výstavy Plzeň ve století světla / Západočeské muzeum)

Sobota dopoledne 25. 2. / 9.00 – 12.30
VI / MĚSTSKÝ INTERIÉR A OSVĚTLENÍ

Andrea Pokludová (FF OU), Veřejné osvětlení ve městech a iluminace v čase "dlouhého" 19. století
Kulatý stůl k tématu Městský interiér a osvětlení
Diskuse a přestávka
Marta Ottlová (ÚHV FF UK) – Martin Šochman (Pražská konzervatoř), Světlo v divadle potřebuje tmu
Ivan Klimeš (KFS FF UK), Stíny na jevišti. Dobové pohledy na fenomén kinematografu
Závěrečná / všeobecná diskuse

PROGRAM LETOŠNÍHO ROČNÍKU SYMPOZIA

Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě

36. plzeňské mezioborové sympozium k problematice 19. století

25.–27. února 2016

pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. a Národní galerie v Praze

ve spolupráci se Západočeským muzeem a Západočeskou galerií v Plzni

v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni

ČTVRTEK 25. února

9:30     Slavnostní zahájení v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2

dopoledne 10:00–12:30

Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. (Filozofická fakulta Ostravské univerzity): Pokrokem ke katastrofě, katastrofou k pokroku

prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Fakulta humanitních studií UK v Praze): Změny, transformace, katastrofy

diskuse

přestávka 11:00–11:20

prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (Filozofická fakulta UK v Praze): Rakouský státní bankrot 1811 a jeho ohlas v Čechách

doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D. (Masarykův ústav AV ČR): Mouka z kůry a hlíny. Diskurz o katastrofální neúrodě 1817 mezi lidovými zkušenostmi a odborností

prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc. (Filozofická fakulta UK v Praze): Samospráva a katastrofa

diskuse

polední přestávka 12:30–13:30

odpoledne 13:30–16:45

Mgr. Ondřej Hudeček (Fakulta humanitních studií UK): Utváření systematické prevence před povodněmi v Čechách na konci 18. století

Mgr. Pavla Státníková (Muzeum hl. města Prahy): Ochrana před povodněmi v Praze 1898–1914 (dp)

prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. (Univerzita Pardubice): Povodeň v Paříži 1910, Paul Claudel a česká frankofilská solidarita

PhDr. Katarína Beňová, Ph.D. (Slovenská národná galéria Bratislava): Povodně a slovenští umělci

diskuse

přestávka 15:00–15:20

Mgr. Věra Velemanová, Mag. phil. (Institut umění – Divadelní ústav): Bouře na divadle. Iluze katastrof v divadelní inscenaci

PhDr. Milan Pospíšil, CSc. (Muzeum Bedřicha Smetany – Národní muzeum): Divadelní potopy (dp)

prof. Hubert Reitterer (Wien) PhDr. Vlasta Reittererová: Požár vídeňského Ringtheatru 1881

diskuse

Živly v nás: Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století

18:00   vernisáž výstavy v Západočeské galerii v Plzni,  výstavní síň „13“

PÁTEK 26. února

dopoledne 9:00–13:00

prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc. (Filozofická fakulta UK v Praze) – doc. JUDr. Jan Štemberk, Ph.D. (Vysoká škola obchodní v Praze): Dopravní neštěstí v 19. století

Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D. (Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem) – Mgr. Pavel Raška, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem): Reflexe přírodních ohrožení a kulturní dějiny

Lukáš F. Peluněk (Filozofická fakulta Palackého univerzity v Olomouci): Středoevropské zemětřesení z ledna 1858 jako předmět výzkumu přírodovědce Ludwiga Heinricha Jeittelese

Bc. Vojtěch Pojar (Filozofická fakulta UK v Praze): Proměny vztahu české společnosti k životnímu pojištění v průběhu dlouhého 19. století

diskuse

přestávka 11:00–11:20

PhDr. Jan Mergl, Ph.D. (Západočeské muzeum v Plzni): Požár chrámu sv. Bartoloměje v Plzni (1835)

Mgr. Zuzana Urválková, Ph.D. (Filozofická fakulta MU v Brně): Požárem k nápravě hříšníka. Nad Raisovou povídkou Sekáči (dp)

prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. (Filozofická fakulta UK v Praze): Podívaná na zkázu a zkáza podívané. Kolosální obraz „Císaři Maximiánovi se ve snu zjevují jeho oběti“ a závada elektrického osvětlení na pražském
Žofíně roku 1888 (dp) 

doc. PhDr. Ivan Klimeš (Filozofická fakulta UK v Praze): Řádění kinematografu

diskuse

polední přestávka 13:00–14:00

odpoledne 14:00–17:00

doc. PhDr. Jana Kepartová, CSc. (Kabinet pro klasická studia Filosofického Ústavu AV ČR): Vesuvská katastrofa a česká společnost 19. století

PhDr. Václava Kofránková, Ph.D. (Historický ústav AV ČR): Sopky v české odborné produkci a publicistice 19. století

PhDr. Pavla Machalíková, Ph.D. (Ústav dějin umění AV ČR) – PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (Národní galerie v Praze) – doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D. (Ústav dějin umění AV ČR): Sopky, výbuchy a láva v moderním umění

diskuse

přestávka 15:30–15:50

prof. PhDr. Dalibor Tureček DSc. (Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích): Poslední dnové Pompejí v překladech

Mgr. Michal Charypar, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR): Záhuba světa a zkáza jedné vesnice

prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc. (Ústav pro českou literaturu AV ČR): Morana čili Svět a jeho nicoty

diskuse

Plzeň pohromami stíhaná

18:00 vernisáž výstavy v Západočeském muzeu v Plzni

SOBOTA 27. února

dopoledne 9:00–13:00

prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc. (Ústav pro českou literaturu AV ČR): Koexistence války a umění v podání Vivanta Denona

PhDr. Markéta Holubová, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR): Obraz katastrofy v kramářské produkci 19. století

prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. (Moravské zemské muzeum – Univerzita Karlova): Války a fotografie

Mgr. Ľubica Schmarcová, Ph.D. (Ústav slovenskej literatúry SAV): Romantici, mesianisti a regenerační potenciál katastrofy

diskuse

přestávka 11:00–11:20

PhDr. Martin Hrdina, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR): Propast a chrám. Metaforika chaosu a řádu v české poezii sedmdesátých let

Mgr. Katarína Ihringová, PhD. (Trnavská univerzita v Trnavě): (De)humanizace umění jako malířský princip

doc. PhDr. Markéta Theinhardt, CSc. (Université Paris – Sorbonne IV): Kupka a chaos

Mgr. Lukáš Likavčan (Masarykova univerzita v Brně): Antropocén. Katastrofální politiky a politiky katastrof

závěrečná diskuse

Pořadatelé:

PhDr. Eva Bendová, Ph.D., Národní galerie v Praze                       

bendova@ngprague.cz

PhDr. Martin Hrdina, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

            hrdina@ucl.cas.cz

PhDr. Kateřina Piorecká, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

            piorecka@ucl.cas.cz

Sborník Neviditelná loajalita právě vychází

V nakladatelství Academia právě vychází 35. ročník konferenčního sborníku k problematice 19. století editorů Václava Petrboka - Taťána Petrasové - Pavly Machalíkové, Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století.

Vyzvednutí autorských výtisků a nákup starších ročníků tohoto sborníku uskutečněte, prosím, ve čtvrtek 25. února a v pátek 26. února 2015 od 10.00- 16.00 v předsálí Západočeského muzea. Zbývající autorské výtisky budou připraveny v nakladatelství Academia. Rozesílání výtisků je možné zajistit pouze na písemnou žádost s uvedením adresy na doručení.

Účastníky konference touto cestou upozorňujeme na doprovodný program:

čtvrtek 25. 2. 2015 v 18.00 vernisáž výstavy Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století v galerii "13" Západočeské galerie, Pražská 13, Plzeň. Na zahájení promluví ředitel Západočeské galerie Roman Musil, autorka výstavy Eva Bendová z Národní galerie v Praze a organizátorka letošního ročníku Kateřina Piorecká z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

pátek 26. 2. 2015 v 18.00 vernisáž výstavy Plzeň pohromou stíhaná v Západočeském muzeum v Plzni, promluví kurátor výstavy Jan Mergl.

Těšíme se na setkání.

Program 35. ročníku plzeňského sympozia: Neviditelná loajalita?

35. ročník mezioborového sympozia k problematice 19. století pod názvem Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století pořádají letos Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. ve spolupráci se Západočeským muzeem a Plzeňskou filharmonií ve dnech 26. 2.–28. 2. 2015.

NEPŘEHLÉDNĚTE ZMĚNU MÍSTA KONÁNÍ KONFERENCE: letos opět v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň, tel. 378 370 111.

Právě vyšel sborník Útisk, charita, vyloučení

V nakladatelství Academia právě vyšel 34. ročník konferenčního sborníku k problematice 19. století editorů Zdeňka Hojdy – Marty Ottlové – Romana Prahla, Útisk, charita, vyloučení.

K vyzvednutí autorských výtisků, k nákupu tohoto sborníku i starších ročníků je vyhrazen pátek 25. února 2015 od 10.00– 14.00 v předsálí Západočeského muzea. 

Účastníky konference touto cestou upozorňujeme na doprovodný program:

čtvrtek 24. 2. 2015 v 9.00 vernisáž výstavy Neviditelná loajalita ve Studijní a vzdělávcí knihovně Západočeského kraje

čtvrtek 24. 2. 2015 v 18.00  vernisáž výstavy Riziko loajálnosti v galerii "13", promluví ředitel Západočeské galerie Roman Musil a autorka výstavy Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění AV ČR

pátek 25. 2. 2015 v 18.00 vernisáž výstavy Neviditelná loajalita v Západočeském muzeum v Plzni, promluví kurátor výstavy Jan Mergl

pátek 25. 2. 2015 v 19.00 literární pořad Johannes Urzidil, Ich bin hinternational  v 19.00 v kavárně Artamo, Čelakovského 5

Lístky na koncerty Plzeňské filharmonie bude možné získat při registraci na konferenci se 30% slevou.

Těšíme se na setkání.

Historické fikce a mystifikace

V nakladatelství Academia právě vyšel sborník loňského ročníku plzeňského sympozia Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století. Autorské výtisky si mohou přispěvatelé vyzvednout ve dnech 26.–27. února 2014 v Západočeském muzeu v Plzni, kam se letos (poprvé během uplynulých 34 let) přesunulo jednání sympozia z Vědecké a studijní knihovny Plzeň.

V případě, že se letos do Plzně nedostanete, kontaktujte, prosím, editorku Kateřinu Pioreckou, piorecka@ucl.cas.cz

Plzeň 2015: Neviditelná loyalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století – teze

Organizátoři 35. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století vyhlašují pro pracovní setkání 26.–28. 2. 2015 téma Neviditelná Loyalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století.

Pojem loajalita užívají psychologové, sociologové, religionisté, právníci, kulturní a sociální historikové, spolu s politickými ekonomy nebo soudobými teoretiky managementu v souvislosti s poněkud nevyhraněnými termíny jako přísaha věrnosti, patriotismus, profesní loajalita, osobní integrita.

V klasickém vymezení filozofa Josiaha Royce The Philosophy of Loyalty (1908) se výklad loajality chápal jako povinnost, která klade neosobní (příp. nadosobní) závazky nad pocit osobní zodpovědnosti. Loajalitu, projev vnitřní důvěry a závazku, lze uplatňovat vůči jednotlivci, skupině i společnosti. Za stěžejní lze přitom považovat otázku týkající se forem jejího uplatňování stejně jako hodnotovou ambivalenci její realizace. V poslední době bývá tato analytická kategorie užívána jako plodný koncept v historických pracích německých bohemistů např. M. Schulze-Wessel (ed.), Loyalitäten in der Tschechoslowakischen Republik 1918-1938. Politische, nationale und kulturelle Zugehörigkeiten, 2004; Volker Zimmermann, Peter Haslinger und Tomáš Nigrin (ed.), Loyalitäten im Staatssozialismus: DDR, Tschechoslowakei, Polen, 2010), ovšem již předtím byl rozvíjen např. v americké sociolingvistice (Joshua Fishman, Language loyalty in the United States, 1966). O aktuálnosti problému loajality a loajálnosti v české společnosti svědčí mimo jiné i stálé debaty o vztahu Čechů k Habsburkům, katolické církvi, politickým institucím rakouské monarchie či šlechtě (a ovšem i směrem opačným), které však s pojmem loajalita vůbec nepracují, přestože vědomí její existence by vyjasnilo pozice jejích příznivců i oponentů.

Připravovaný 35. ročník plzeňského mezioborového sympozia se bude věnovat historickým kořenům vzniku a vývoje multinacionální česko-německo-židovské společnosti v rakouské monarchii „dlouhého“ 19. století. Bude si klást otázky po motivech a podobách jednání jednak stabilizujících a podporujících, jednak rozrušujících a destruujících politický, konfesijní, vojenský, společenský a kulturní systém českých zemí „dlouhého“ 19. století, které se odehrávaly prostřednictvím různých aktérů v různých kontextech, definovaných jazykovými, lokálními či časovými kritérii. Zvláštní pozornost přitom hodláme věnovat analýze loajality obyvatel českých zemí vůči habsburskému rodu, vůči české kultuře (ať již definované zemsky či jazykově) či „nadnárodním“ institucím monarchie (církve, vojsko, školství). Zajímají nás přitom pochopitelně i postoje těch, kteří loajální postoje odmítali z různých důvodů dodržovat.

Nad tímto provokativním tématem, zasahujícím svými otázkami i do dnešního, zdaleka ne harmonizujícího se globálního světa, je třeba uvažovat v širším rámci – jak napříč jednotlivými oborovými disciplínami, tak v debatě s kolegy z dalších, zejména německy mluvících zemí. Zvolená doba realizace sympozia – v roce 2015, kdy bude Plzeň evropským městem kultury  – potvrzuje tedy i (nejen) odbornou aktuálnost a závažnost naznačeného tématu.

Příspěvky s anotací (100 znaků) je možné přihlásit do 30. 9. 2014. Jejich zařazení do programu probíhá na základě výběru širšího organizačního výboru. 

Bližší informace o programu sympozia podají:

PhDr. Pavla Machalíková, PhD., Ústav dějin umění AV ČR, machalikova@udu.cas.cz

PhDr. Václav Petrbok, PhD., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., petrbok@ucl.cas.cz

PhDr. Taťána Petrasová, CSc., Ústav dějin umění AV ČR, petrasova@udu.cas.cz

25. 8. 2014

Program 34. ročníku plzeňského sympozia: Útisk – charita – vyloučení

34. ročník mezioborového sympozia k problematice 19. století pod názvem Útisk – charita – vyloučení / sociální 19. století pořádá letos Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se Západočeským muzeem a Plzeňskou filharmonií ve dnech 27. 2.–1. 3. 2014.

NEPŘEHLÉDNĚTE ZMĚNU MÍSTA KONÁNÍ KONFERENCE: letos poprvé v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň, tel. 378 370 111.

Pozvánka, přihláška - (DOC)

Naše Itálie: aktuální program ke stažení

[Stáhnout PDF]

Zločin a trest: aktuální program ke stažení

[Stáhnout PDF]

Vyhlášení tématu 45. ročníku / call for papers

Nový svět:

Americká zkušenost v české kultuře 19. století

Charles Seasfeald, Clara Gerstner, Miroslav Tyrš. Tři jména středoevropských autorů – právníka, ženy železničního inženýra a estetika – jejichž díla jsou poznamenána pobyty v Americe nebo přemýšlením/čtením o Americe v letech 1822–1829, 1838–1840 a 1872. Zkušenost Nového světa jako přímá i zprostředkovaná představa o možnostech amerického kontinentu a jeho kultury, politiky i hospodářství ve srovnání s evropskou tradicí bude tématem 45. ročníku plzeňských konferencí.

Co znamenala americká zkušenost jako výzva a inspirace v české kultuře dlouhého 19. století a jaké stereotypy jsme z ní zdědili? Jaké zážitky filosofů, podnikatelů, náboženských reformátorů a umělců utvářely středoevropský obraz Ameriky v dlouhém 19. století od představy divokého kontinentu k představě země technického pokroku a neomezených životních příležitostí? Jak se šířily a proměňovaly informace a představy o severoamerickém kontinentu v konfrontaci s jihoamerickými zkušenostmi a politikou Habsburské monarchie v jižní Americe? Jaký byl postoj Střední Evropy ke kolonizační politice?

Již první kontakty s novým kontinentem provokovaly v Evropě zvědavost. Setkání s novými zážitky, s původními obyvateli a tamním světem vedlo k utváření obrazu Ameriky jako divokého kontinentu a posléze země nepoznaných možností, v pozitivním i negativním smyslu. Snaha vyrovnat se s novými zážitky a informacemi generovala inovativní pohledy a přístupy, ale také řadu stereotypních obrazů a postojů. Vedle nadšení a obdivu k nově objevované zemi se postupně utvářel také kritický pohled na sociální realitu a životní podmínky i na kolonizátorské vztahy.

Konference se zaměří na tato témata:

Demokratizace, sociální a kulturní otázky moderní společnosti vs. jiho-/severoamerická zkušenost

Idealizovaný i kritický pohled na kulturu a společnost Nového Světa

Rozvoj společnosti jako filozofická, hospodářská a kulturní konstanta

Trh s americkým zbožím, sběratelství a migrace předmětů

Etnologie, kolonialismus a vztah k původnímu a černošskému obyvatelstvu Nového Světa

Obrazy Ameriky a jejích původních obyvatel ve středoevropské kultuře