Marek Krejčí
Slovanské umění? Mýtus, stereotyp nebo realita?
373–383, resumé s. 382–383
V českých dějinách umění byla slovanská otázka dosud chápána víceméně jako hledání slovanských motivů v tvorbě jednotlivých umělců. Předkládaný příspěvek oproti tomu akcentuje ty formy stálého zájmu, jež vedly k účasti českých malířů (Mrkvička, Věšín) na organizaci kulturního života v nově založených státech balkánských Slovanů. Úkolem pro budoucí výzkum jsou ambice Prahy, stát se centrem slovanského kulturního světa, realizované mj. i získáváním slovanských studentů a profesorů (plánované profesury na Akademii výtvarných umění pro Jana Matejka a Vlaha Bukovce). Práce z poslední doby, ozřejmující aktivity moravských umělců (S. V. U. M. – Spolek výtvarných umělců moravských) při pořádání slovanských výstav, zcela ignorují dřívější podobné aktivity nadnárodního spolku jihoslovanských umělců Lada. Ve svých úvahách o na rok 1915 plánované a vzhledem k vypuknuvší válce neuskutečněné všeslovanské umělecké výstavě autor rozlišuje mezi „shora“ plánovanými podniky s politickým rozměrem a přirozenými intenzivními kontakty a vzájemnými vztahy mezi samotnými slovanskými umělci. Skutečný význam slovanství ve umění spatřuje – tehdy stejně jako nyní, na prahu 21. století – v podpoře kulturní výměny mezi slovanskými národy na bázi jazykové příbuznosti a tudíž možnosti snazšího dorozumění.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
