Dita Kopáčová Hradecká
Na hranici fyzických možností: mechanický aspekt klavírní virtuozity
273–280, resumé s. 281
Příspěvek má za téma různé mechanické pomůcky, které měly v průběhu 19. století sloužit rychlejšímu a lepšímu zvládnutí klavírní techniky. Text začíná otázkou interpretační virtuozity, sleduje fenomén klavírního virtuóza (na příkladech A. Dreyschocka a F. Liszta) a ve své hlavní části probírá jednotlivé mechanismy, které měly „řešit“ postavení ruky a klavíristových prstů, prsty posílit, anebo dokonce dosáhnout jejich naprosté nezávislosti a maximální pohyblivosti (Logierův chiroplast, Herzův dactylion, Marksovo digitorium aj.). Aparáty, o nichž je řeč, jsou plodem doby, která věřila, že „nedokonalosti“ lidské ruky způsobené tím, že příroda nezamýšlela vytvořit z každého klavíristu, lze „napravit“. Napravit racionálním systémem mechanického procvičování, a docílit tak větší rychlosti, síly, pohyblivosti, rozpětí. Tento přístup zcela ignoruje individuální anatomii a vylučuje sluch jako nejdůležitější smysl pro tvoření tónu.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
