Dorota Gremlicová
Tělo, nebo sen? Romantický tanec 19. století
168–175, resumé s. 175
V příspěvku jsou charakterizovány stěžejní rysy tance první poloviny 19. století a s nimi spojené vnímání těla v tanci, dále jsou zachyceny obecné jevy (vliv valčíku, dvojpólové strukturování divadelního tance na „křesťanský“ a „pohanský“) i české zvláštnosti společenské reflexe tance a zejména tančícího těla v rovině symbolické, estetické, národní a ideologické, ale také zdravotní. Oporou pro úvahy jsou např. texty Jana Nerudy, Alfreda Waldaua, Antona Müllera, Karla Linka, novinové referáty o tanci, dobový divadelní taneční repertoár a jeho srovnání s repertoárem společenských tanců. V dnešním povědomí se zejména divadelní tanec 19. století pojí s představou odhmotněného tance baleríny v bílém mušelínu a na špičkách. Text si klade otázku, zda v realitě tento odhmotněný snový zjev, beztížné tančící tělo, skutečně ovládl dobové vnímání českého tance.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
