Blanka Hemelíková
Tělesnost jako přečin proti veřejné mravnosti (Sbírka Sodoma Jiřího Karáska ze Lvovic)
94–99, resumé s. 99
Na příkladu Jiřího Karáska ze Lvovic a jeho sbírky Sodoma (vydané 1895) vyvstává důležitost literárního zobrazení těla i „skandálnost“ tohoto zobrazení, a to v kontextu kulturního konfliktu básníka a cenzury. Sbírka byla v roce svého vydání zakázána jako přečin proti mravopočestnosti podle paragrafu 129b a 506 trestního zákoníku, jenž zakazoval homosexualitu a pohoršující zobrazení homoerotické lásky. Karásek usiloval psát stylizovanou exotickou erotiku v duchu dekadence a také provokovat literární veřejnost. Cenzura však přečetla „pohoršující“ obrazy tělesné intimity mezi muži zjednodušeně. Příspěvek chce podrobněji ukázat jednak vztah mezi cenzurou a literární produkcí, jednak pozitivní vliv cenzury: jak Karásek přepracovával zkonfiskovanou sbírku až k definitivnímu vydání (1905), jak přepisoval obrazy těla a tělesnosti, a tím jistěji propracoval svůj názor i formu dekadentní básně. V poznámce dále upozorňuji na dobovou literární reflexi a postoj žurnalistiky ke konfiskaci i Karáskovu obranu.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
