Marek Krejčí
Soukromé vzpomínky výtvarníků jako strážci paměti
139–150, resumé s. 150
Václav Javůrek (1815–1909) a Václav Sochor (1855–1935) jsou malíři rozdílných generací 19. století, kterým osud dopřál dlouhé stáří, byť ztrpčované nedostatkem uznání mladších kolegů a nepříliš utěšenými hmotnými poměry. Fragmenty jejich vzpomínek zaznamenávané v rodinném kruhu postrádají literární stylizaci, ověřování faktů i editorskou práci s prameny. Ve vzpomínkách se oba nostalgicky vracejí k šťastnějším dnům mládí: studiu v Paříži, prvním úspěchům v tamních salónech, společenským stykům se světem vysoké aristokracie, až po návrat a obtížné se prosazování v domácím prostředí. I když jsou plné subjektivních dojmů, drobnokresbou doplňují obraz vývoje českého výtvarného umění v 19. století a svojí optikou polidšťují i životní osudy vrstevníků, kteří se mezitím stali uznávanými klasiky. Javůrek i Sochor si zakládali na mravním étosu umělce, věrnosti zásadám jednou a provždy si osvojené školy; jejich mistrovství se nedávalo svést z nastoupené cesty proměnlivými módními trendy. Oba umělci ke konci svého požehnaného života zůstali živými svorníky reprezentujícími nadčasovou a nadgenerační kontinuitu výtvarné tradice.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
