Václav Petrbok
Junge Krieger – alte Kriecher? Vzpomínky na revoluci 1848–1849
117–130, resumé s. 129–130
Autor se pokouší analyzovat „kulturu paměti“ na příkladu revoluce 1848–1849 v českém prostředí prostřednictvím analýzy existujících memoárových textů současníků revolučních událostí 1848–1849 (W. Ernst, J. V. Frič, J. A. sv. p. Helfert, M. Hartmann, J. Ohéral, K. Sabina, J. E. Sojka, A. Springer), ale klade si i otázku po „neexistenci“ (ať již přirozené či aranžované) těchto textů u jiných čelných osobností tehdejšího společenského a kulturního života (E. Grégr, Luisa Kotz von Dobrsch, F. L. Rieger, J. K. Votka). Dochází přitom k závěru, že vyrovnávání se s minulostí se odehrávalo do značné míry v modalitě „biografické vzpomínky“, která se podle Jana Assmanna váže k vlastním zkušenostem a jejich rámcovým podmínkám. V českém národním politickém a kulturním prostředí 2. poloviny 19. století a počátku 20. století, zjitřeném navíc až hypertrofovanou touhou po historické kontinuitě a svérázu (manifestovanou v politické oblasti historickoprávní doktrínou), byly proto paměti, vzpomínky, (osobní) svědectví o revoluci chápány v prvé řadě jako autoritativní dokument. Snad i proto docházelo k vnitřní a vnější autocenzuře jejich potenciálních i skutečných autorů. Bránil tomu jistě i relativně nevelký časový odstup, ale především ambivalence politické a pseudopolitické angažovanosti české společnosti let 1848–1851, názorově nemálo rozrůzněné, a otevírající – pro recipienta druhé poloviny 19. a počátku 20. století až příliš troufale – vícero možností řešení problematiky politické, sociální a národnostní (srov. např. Palackého opuštění historickoprávní koncepce ve prospěch přirozenoprávní na Kroměřížském sněmu).
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
