Jindřich Vybíral
František Schmoranz a vynález orientalismu
435–442, resumé s. 442
Příspěvek se zabývá dílem Františka Schmoranze mladšího (1845–1892), jednoho z hlavních představitelů orientalismu ve středoevropské architektuře 19. století. Schmoranz strávil několik let v Egyptě a než se stal prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze, proslavil se zejména „egyptskou stavební skupinou“ na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Autor příspěvku na jeho příkladu zkoumá, jaké místo zaujímal orientalismus v pluralitě idejí a tendencí 19. století. Dokazuje, že podnětem ke studiu a tvořivému rozvíjení exotických forem nebyl nutně stesk po ztraceném ráji předindustriální společnosti, nýbrž že tento fenomén ilustruje pohyb Evropanů směrem k modernitě – na jedné straně zájmem o účinek podněcující subjektivní představivost, na druhé straně svým směřováním k analytickým, racionálním modelům. Evropský kulturní obraz islámu tehdy zároveň poskytl zásadní impulz k vymezení kulturní identity nově se formujících muslimských národů. Ambiciózní vládcové, ale i příslušníci otomanské inteligence se pokoušeli dle západního vzoru propojit historické dědictví a modernizační plány, aby se jejich země mohly platně začlenit do univerzální civilizace.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
