• Aktuality
• Sborník
• Odkazy
• O nás
• Kontakt

Roman Prahl

Česká apologie slovanské krásy: Ludvík Rittersberg roku 1848

Pod titulem Myšlenky o slovanském malířství uveřejněný esej Ludvíka Rittera z Rittersberka dlouho zůstával jedním z nejobsažnějších textů o výtvarném umění v českém jazykovém prostoru. Česky psaná úvaha, platící jako důkaz zralosti češtiny pro odbornou diskusi o výtvarném umění, byla ovlivněna jazykovými konotacemi a tradicí literární tematizace pojmu „krása“. Rittersberk se opíral o výsledky bádání dobové filosofie, estetiky, uměnovědy, etnografie a antropologie, stejně jako o stereotypy tehdejší doby a vlastní postřehy, které sesbíral především za svého pobytu v Haliči. Esej se týkal především fyzické krásy Slovanů („plastická znamenitost“), jejich oděvu („malířská znamenitost“) a jiných témat. Rittersberk poukazoval na nutnost uznání plnohodnotnosti Slovanů a povzbuzoval slovanské umělce k čerpání inspirace z domovské přírody, vlastního lidu a tradic. Maně tak vstřebával a dále rozvíjel stereotypy, které popisovaly tvář Slovanů a jejich zjev vůbec pomocí adjektiv jako oblý, měkký a ženský. Podrobná analýza eseje svědčí o Rittersberkově domněnce, že u Slovanů objevil jistou geopolitickou a genderovou disproporci ve výskytu krásy. V Čechách konstatoval převahu krásy žen v porovnání s muži. V konečném efektu se přikláněl k ideálu femininní krásy, mimo jiné i na základě potřeby, prokázat ve slovanském světě možnost zjemnělých forem, které pro rozvinutou kulturu považoval za podstatné. Rittersberk ve svém pojednání kombinuje římskokatolickou optiku s národní ideologií s liberálně buržoazní orientací. Aktuální politické důsledky textu odpovídaly tehdejší pozici Čechů v rámci monarchie, zatímco jeho estetické implikace souvisely s obhajobou jejich postavení v širším slovanském světě. Podobné názory jako Rittersberk zastával v českém umění Josef Mánes, uznávaný jakožto tvůrce českého národního typu v malířství. Ambivalentní genderová charakteristika krásy u Mánesa a Rittersberka byla později v českém jazykovém prostředí podrobena revizi a za změněné kulturně politické situace ve střední Evropě sedmdesátých let 19. století nově interpretována.