Růžena Havránková
Jak jsme budovali Bulharsko v 19. století
134–141, resumé s. 141
Po vzniku moderního bulharského státu (1878) se ve státní správě, v ekonomice, školství, v budování kulturních institucí i jinde nedostávalo kvalifikovaných sil a zkušeností. Z tohoto důvodu přišlo v osmdesátých a devadesátých letech 19. století do Bulharska mnoho Čechů. Předcházející vlna solidarity s balkánskými Slovany během jejich povstání proti Turkům a nadšení pro slovanství jako takové přitom sehrály významnou roli. Příspěvek zmiňuje četné bulharské studenty v Praze, navštěvující hlavně České vysoké učení technické. Mezi Čechy v Bulharsku prosluli především historik a ministr bulharské vlády Konstantin Jireček, archeolog a botanik Hermenegild Škorpil a jeho bratr, archeolog Karel Škorpil, zakladatel Přírodovědného a archeologického muzea v Sofii Václav Dobruský, malíř Ivan Mrkvička či hudebník Jindřich Wiesner. Svůj podíl na budování Bulharska měli i mnozí „bezejmenní“ čeští učitelé, právníci, architekti, pivovarníci, zemědělci a finančníci. Také formy společenského života, např. spolková činnost, byly do Bulharska přeneseny ze střední Evropy, jak vidíme na příkladu Slovanské besedy. Příspěvek se pokouší doložit, že pseudonymem, vystupujícím jako autor bulharské kapitoly v druhém dílu knihy Co daly naše země Evropě a lidstvu (1940), je Bohdan Prošek.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
