Helena Lorenzová
Proč musela je potkat neláska. (Ohlédnutí za čtvrtstoletím plzeňských sympozií)
13–18
Během dvacetipěti let trvání plzeňských sympozií byla témata „úředník“ a „podnikatel“ víceméně obcházena a zmiňována pouze okrajově. Přesto jsou důležitá. Příspěvek chce proto upozornit na některé názory Bernarda Bolzana, které se týkají uspořádání ideálního státu a důležitého postavení úředníka v něm.
Dále pak na málo známý fakt, že český národohospodář Albín Bráf velmi dobře znal zakázaný spis Bernarda Bolzana *Das Büchlein vom besten Staat* a vysoce oceňoval jeho „socialistickou“ podstatu.
Zajímavá je i Bráfova koncepce tří fází českého národního obrození: od konce 18. století do roku 1848 jazykového, literárního a estetického. Po roce 1848 pak došlo k obrození politickému, a to především díky aktivitám Karla Havlíčka Borovského a Františka Ladislava Riegra. Na samém sklonku sklonku 19. století nastala, podle Bráfa, třetí fáze českého národního obrození, kterou nazýval „národohospodářskou“. Jubilejní výstava v roce 1891 a Národopisná výstava v roce 1895 byly přehlídkou, čeho český národ v poměrně krátké době dosáhl. Přesto se Bráf domníval, že proces českého obrození nebyl ještě završen a vyzýval k národní svépomoci. Pod heslem „Svůj k svému“ žádal Čechy, aby kupovali jen české výrobky a tím pomohli oživit české hospodářství a obchod a dovršit tak proces českého národního obrození ve všech třech etapách.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
