Milena Lenderová
„… ušlechtilé sestřinky“ aneb Dívčí a ženské ctnosti v době předbřeznové
79–87, resumé s. 86–87
Biedermeier, tento nový životní styl, se nejvýrazněji projevoval v oděvní módě a bytovém zařízení. Jeho typickým znakem bylo zcela poklidné, intimní a nepatetické cítění a chování. Tento způsob života otevíral kultuře biedermeieru široká pole působnosti. Zároveň se prosazoval určitý model ženství, který se pro střední měšťanské vrstvy ve středoevropských zemích postupně stával závazným. K žádoucím, ba nezbytným ženským vlastnostem v českém vlasteneckém prostředí navíc přistupoval požadavek, osvojit si český jazyk.
Literatura, doporučovaná ženám a dívkám, přihlížela k oběma identifikačním aspektům této cílové skupiny: česká žena 19. století se ztotožňuje se svým jasně vymezeným ženským údělem, zároveň však – i když ne vždy zcela spontánně – přijímá skupinovou identitu češství. Ve sledovaných pramenech dominují dva cíle: vštípit čtenářce normy, spojené s jejím budoucím posláním manželky a matky a zároveň ji seznámit se základními pravidly chování. Tyto priority vypovídají o hodnotovém systému, o nějž se opírala dobová kultura měšťanských (eventuálně již buržoazních) vrstev, hlásících se k české společnosti. Z jazykového pojetí české národní společnosti pak vyplývá úzké spojení „ženského češství“ s jazykem samotným.
Vznik literatury, určené pro konkrétní společenskou skupinu, v našem případě pro ženy a mládež, je spjat s rozpadem původního synkretizmu, charakteristického pro česky psanou literaturu prvé poloviny 19. století. Žánrová diferenciace probíhá paralelně se zdokonalováním spisovné češtiny v době, kdy se rodí jazykový systém, odpovídající potřebám moderní společnosti. Právě tehdy, ve druhé fázi národního obrození, vznikají první díla, která je s jistými výhradami možno zařadit do žánru preskriptivní literatury pro dívky. .
Ve dvacátých letech 19. století se jedná o drobné prózy, určené dospívajícím dívkám. Jsou to povídky a mravoučné spisy Magdaleny Dobromily Rettigové, srovnatelné s českými překlady povídek německého filantropa a píšícího pedagoga Christiana Gotthilfa Salzmanna.
Zmíněná vyprávění uzavírají první etapu alfabetizace, onen důležitý přechod od prosté, účelové čtenářské způsobilosti ke schopnosti, číst „literaturu“.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
