• Aktuality
• Sborník
• Odkazy
• O nás
• Kontakt

Helena Lorenzová

Dietetika duše. K praktické filosofii (estetice) osvícenství a bidermeieru

Stať si klade za cíl, poukázat na tři typy praktické filosofie (estetiky), usilující o to, pomoci rodící se buržoazní (industriální) společnosti překonat sklíčenost, pramenící s poznání, že lidské bytí už není v rukou Božích, nýbrž že člověk nese plnou zodpovědnost za svůj život. Tato sklíčenost nezřídka vedla k duševním poruchám, lékaři konce 18. století konstatovali i znatelně zvýšený počet sebevražd. I z těchto důvodů se předmětem praktické filosofie (estetiky) stal sám lidský život a umění, začlenit jej do harmonického a smysluplného celku. Zakladatel makrobiotiky, osvícenec Christoph Wilhelm Hufeland, radil ve svém spise Die Kunst, das menschliche Leben zu verlängern (Umění, kterak prodloužit lidský život, Jena 1796), stejně jako svým racionálním „životním řádem“ / „Lebensordnung“/ , jak je možno žít déle. Wilhelm Bronn (pseudonym, patrně český Němec) vycházel v době vrcholného biedermeieru ve svých spisech Für Kalobiotik. Kunst, das Leben zu veschönern als neu aufgestecktes Feld menschlichen Strebens.. Winke zur Erhöhung und Veredlung des Lebensgenusses ( Za kalobiotiku. Umění, kterak zkrášlit lidský život jako nově vytýčené pole lidského snažení. Pokyny k pozvednutí a zušlechtění požitku ze života, Vídeň 1835-1.díl, 1938 -2.díl) a Kalobiotik oder Kunst, schön zu leben (Kalobiotika aneb umění, krásně žít, Lipsko 1844) z Hufelandovy teorie. Nabádal lidi, aby žili nejen dlouho, ale i krásně, aby harmonicky užívali rozumu, citu a fantazie a utvářeli svůj život jako umělecké dílo. Bronnova Kalobiotika byla oblíbená hlavně u českých Němců, kteří v letech 1845 -? vydávali zvláštní přílohu k časopisu Ost und West: Für Kalobiotik (Východ a Západ: Za Kalobiotiku) s podtitulem Schönlebenkunst (Umění krásného žití). Za vrcholné dílo filosofie (estetiky) biedermeieru je považován spis Zur Dietätik der Seele (K dietetice duše, Vídeň 1838), jehož autorem byl Ernst von Feuchtersleben. Tento lékař, jenž platí za zakladatele hlubinné psychologie, vychází také z Hufelanda. Zná rovněž Bronnovu Kalobiotiku, soustředí se však hlavně na problémy, jako je prevence duševních chorob v buržoazní společnosti, která – odcizená přírodě – podléhá melancholii a trpí hysterií.