Jan Mergl
Sklářští podnikatelé v Čechách v 19. století: hrabě, rytíř, papežský komoří a svobodný pán
247–256
Výroba skla v Čechách byla v 19. století více než kdy jindy spojena s osobnostmi, které toto průmyslové odvětví významně ovlivnily nejen z pohledu hospodářského rozvoje, ale také z hlediska uměleckořemeslné úrovně. Z řady jmen sledujme čtyři muže, na jejichž podnikatelské činnosti lze ukázat různé přístupy, které vedly k jednomu cíli - k rozvoji a obohacení umělecké podoby českého skla v průběhu celého 19. století.
Jiří František August de Lonqueval, hrabě Buquoy (1781–1851), od roku 1803 majitel pěti sklářských hutí na Novohradsku, vynikající ekonom i přírodovědec, se roku 1816 zasloužil o objev nového, pozdně empírovému stylu plně vyhovujícího skla – hyalitu. Ukázal tak cestu rozvoji barevných skel doby biedermeieru.
Wilhelm Kralik, rytíř z Meyrswalden (1806–1877) vytěžil z příbuzenského svazku s vídeňskými obchodníky sklem, firmou J. & L. Lobmeyr, příležitost realizovat ve své sklárně Meyrův synovec v Adolfově u Vimperka četné návrhy předních osobností vídeňské novorenesance.
Josef Riedel (1816–1894), „sklářský král Jizerských hor“, je čítankovým příkladem podnikatele-továrníka, který alespoň část své mnohostranné produkce cílevědomě zaměřil na dekorativní sklo vycházející vstříc tehdejší oblibě historizujících a orientalizujících tendencí.
Max svobodný pán von Spaun (1856–1909) přivedl ke světové proslulosti sklárnu
Johann Lötz Witwe v Klášterském Mlýně. Secesním sklem s názvem Phänomen, jehož nenapodobitelný vzhled lze považovat za výsledek Spaunova soustředěného a prozíravého zájmu o soudobé umělecké řemeslo, vyvrcholil umělecký vývoj českého skla 19. století.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
