Jonatan Vinkler
Biedermeier ve Slovinsku: poměry, vztahy, ideály a představy
364–376, resumé s. 376
Cílem příspěvku je ukázat krystalizaci kultury biedermeieru v zemích pod Alpami, především v Kraňsku, dnešním Slovinsku. I zde vládla v letech 1815-1848 radostná, z úlevy po skončení napoleonských válek pramenící atmosféra. Zvláště v Lublani se rozvíjel rušný společenský život, pěstoval se tanec a domácí muzicírování, vzkvétaly kavárny, rovnající se těm vídeňským. Vzdělanci se shromažďovali kolem Filharmonické společnosti (založena 1794), jež byla elitním spolkem milovníků hudby. Prováděla díla soudobých skladatelů a zároveň pečovala o hudební osvětu. Docházelo ke sbližování města s venkovem. To se projevovalo mj. i tak, že se venkované začínali oblékat po měšťansku a jejich tradiční kroje pozbývaly své znakové funkce. Radost ze života se odrážela i v uvolněné sexualitě, proti níž rozhodně vystupovali Rigoristé (někdy srovnávaní s Jansenisty), jejichž reprezentantem byl Janez Traven. Mohli se opírat o tradiční barokní zbožnost, která byla v Kraňsku silná. Pietistická orientace těchto fanatiků byla ovšem plnokrevnému baroknímu světu velmi vzdálená, takže vznikaly tlaky mezi nimi a věřícími. Jejich vliv však byl tak značný, že se jim podařilo, proměnit původně osvícensky uvolněný biedermeier v cudný, krotký biedermeier „domácího štěstí“.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
