Andrea Vítová
Vděčné srdce. Blahopřejné verše v 19. století
317–325, resumé s. 325
Blahopřejné básně, gratulace ve verších k narozeninám, svátkům, Novému roku atd., zaujímají v literatuře 19. století okrajové postavení. Pro poezii biedermeieru mají přesto význam, neboť se zrodily z dobového uctívání rodiny a idealizace vztahů mezi rodiči a dětmi, příbuznými a přáteli.
Ve formálním ohledu blahopřání vykazují širokou škálu variant, od jednoduchých dětských veršovánek až po obsažnější básnické skladby. Ryze písemná forma gratulace sice není vyloučena, primárně však byly tyto jednoduché poezie určeny k hlasitému přednesu v rámci domácí slavnosti, podtrhovaly oslovení oslavence gratulantem a jejich účelem bylo, celé setkání pozvednout.
Vznikající sbírky blahopřejných básní se svým charakterem od samého počátku přibližují společenským příručkám. Jejich přiřazení k hlavnímu literárnímu proudu však není v biedermeierovském období jednoznačné. V druhé polovině 19. století neztrácejí nic ze své obliby, je však stále patrnější, že se jedná o „pouhou“ společenskou konvenci. Literární žánr veršovaných blahopřání se dostává na literární periferii. Vlastní tvorba pak napodobuje textové vzory z doby biedermeieru a jde ruku v ruce se sběratelskou činností. Ideály lidí biedermeierovské éry se v průběhu času mění ve společností vyžadovaná klišé.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola