Jan Skolka
Sebevzdělání jako prazdroj osvěty: Umělecká anabáze Augustina Němejce z Nepomuku až na pařížský Montmartre
288–291, resumé s. 291
Chápeme-li osvětu a s ní spjatou výtvarnou tvorbu v interiérech i na fasádách budov a dále sbírkotvornou, přednáškovou, hudebně- popularizační a zejména literární činnost, nemáme jen na mysli onen podstatný aspekt těchto kulturních aktivit, jež jsou převážně orientovány do minulosti, zejména národní, krajové či dokonce místní – zde však na příkladu Augustina Němejce se zřetelem na uchování podoby osob a osobností, jejich zvyklostí i oděvů, životního prostředí, v neposlední řadě ideových a náboženských hodnot – docházíme k uzávěru, že Němejcovo dílo je orientováno především do budoucnosti jako svědectví přítomného času – jako pravý zdroj osvěty – s ohledem na jeho pomíjivost a proměnlivost v historickém dění celonárodním i krajovém.
Proto se zde zúčastňuje spolu s umělcem i jeho anabáze za vzděláním, jež od počátku cíleně směřovala k návratu do Plzně a na Plzeňsko. Zde nakonec v roce 1938 umírá a je pochován v Plzni na Ústředním hřbitově u kaple sv. Václava.
To je ona osudová časová spjatost místa a děje v jejich antikizující jednotě.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola