Jiří Rak
Kam zmizeli (z obrozeneckého mýtu) podnikatelé?
47–52
V obrazu českého národního hnutí 19. století dominují umělci, zejména spisovatelé, a idealizovaný venkov. Národ, který neměl elity rodové ani ekonomické si vytvořil autostereotyp založený na vlastní údajné lidovosti a z lidu vycházející tvořivosti. Typem vlastence byl člověk prostého původu, který nabyl vzdělání a svůj život zasvětil obětavé a nezištné práci pro vlast a národ. Tato práce pak spočívala v šíření osvěty českým jazykem a české literární tvorbě. Vzhledem k tomu, že vyšší společenské vrstvy komunikovaly převážně v němčině, pohlíželi na ně vlastenci přinejmenším s podezřením a vzestup mezi ně byl spojován s nebezpečím odnárodnění. Tyto představy vytvářené již prvními obrozenskými generacemi se pak staly pevnou součástí českého národního mýtu. V českých dějinách 19. století tím takřka nezbylo místo pro podnikatele, ačkoliv úspěch národních snah byl ve velké míře závislý právě na ekonomickém vzestupu českého živlu. Nepřátelský poměr vůči podnikatelským aktivitám byl pochopitelně po roce 1948 využit i komunistickou propagandou – v této souvislosti je třeba zmínit především Zdeňka Nejedlého – a s jeho přežíváním se můžeme setkat ještě dnes.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
