• Aktuality
• Sborník
• Odkazy
• O nás
• Kontakt

Miloslav Vojtech

Kollárov ideál slovanskej vzájomnosti a jeho modifikácie v slovenskej literatúre 19. storočia

Osobnost Jana Kollára (1793-1852) zaujímá klíčové postavení v úvahách k tématu panslavismus ve slovenském a širším česko-slovenském kontextu. Koncept vzájemných vztahů mezi Slovany se v jeho díle objevuje v různých podobách, různých žánrech a ve spojení s různými tématy. Teoreticky se tyto vztahy zakládají na principu integrace, eticko-filosoficky pak na principu humanity. Kollár tuto ideu viděl z evropského hlediska, jako prostředek, jenž by Slovany sblížil s myšlenkou kosmopolitního celku a jednoty všeho lidstva. Právě tato dimenze z pozdějších prací o slovanské vzájemnosti vymizela. Kolárova koncepce, apelující na humanistické, nadnárodní, všelidské a morálně univerzalistické principy, byla ve své době příliš idealistická, čímž narážela na partikularistické zájmy jednotlivých slovanských národních společenství, na veškeré animozity v rámci slovanského světa, především ale na utilitárně orientovaný prakticismus malých obrozujících se kultur, k nimž patřila i slovenská kultura 19. století. Příspěvek se zabývá právě těmito kritickými reakcemi na Kolárovu vizi (u Josefa Miloslava Hurbana, Ľudovíta Štúra) a jejím postupným přehodnocením. Zvláště se věnuje problémům, které v 19. století narušovaly koncepci slovanské jednoty, především rusko-polským vztahům a jejich literárnímu zobrazení v dílech Jána Kollára, Karola Kuzmányho a Sama Bohdana Hroboně. Závěr pak porovnává koncept slovanských vzájemných vztahů u Kollára s názory Ľudovíta Štúra tak, jak je formuloval ve své „politické závěti“ Slovanstvo a svět budoucnosti. Zatímco Kollár nechává politickou dimenzi eventuálního slovanského sjednocení stranou a sféru vzájemných vztahů spatřuje v kulturní a literární oblasti, Štúr staví otázku na rovinu politickou a navrhuje politické splynutí veškerých slovanských národů s carským Ruskem. Ve Štúrově konceptu se jedná nejen o politické, nýbrž i kulturně-civilizační sjednocení, a sice jako apriorní odvrácení se od Západu a jeho kulturních a civilizačních vymožeností a hodnot vůbec.