• Aktuality
• Sborník
• Odkazy
• O nás
• Kontakt

Petr Kovařík

Národní soud nad Karlem Sabinou. Proč znovu a právě dnes?

Příspěvek se zabývá tzv. národním soudem, při němž byl spisovatel a libretista Prodané nevěsty Karel Sabina 30. července 1872 odhalen jako konfident pražského policejního ředitelství. Na základě dosud nezveřejněných archivních dokumentů někdejšího zemského soudu trestního jsou uvedeny na pravou míru dosud opakované omyly. Ty se týkají především samotných účastníků oné schůze, na níž byl Sabina odhalen. Jednoznačně lze dnes určit, že jeho „soudci“ byli majitel Národních listů Julius Grégr a šest dalších osobností, mezi nimi např. básníci Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Soudu se naopak neúčastnili básník Josef Václav Sládek, spisovatel Servác Heller a novinář Karel Tůma, kteří jsou na základě omylu historika Zdeňka Tobolky z roku 1921 dodnes literaturou v této souvislosti uváděni. Na základě citací z dosud nezveřejněných výslechových protokolů zemského soudu trestního, který po Sabinově oznámení a na žádost policie událost vyšetřoval, lze vnést více světla do průběhu onoho „národního soudu“ i jeho následků. Ty spočívaly nejen ve vypovězení Sabiny z vlasti, ale také v jeho zostuzení v tisku, a to i přesto, že Sabinovi soudci slíbili věc udržet v tajnosti. Spolu s dalšími neznámými dokumenty z tajné agendy pražského policejního ředitelství lze doplnit dosavadní domněnky o tom, jak byla Sabinova vina odhalena, i o tom, že celá záležitost se Sabinovým prozrazením byla zřejmě iniciována z Vídně se záměrem kompromitovat celou českou národní stranu. V příspěvku jsou zmíněny souvislosti, v nichž se národní soud nad Karlem Sabinou jeví jako aktuální dodnes. Nejde jen o to, že dotyčné archivní materiály nebyly dosud využity, ale především o současný širší diskurs na téma vyrovnání se s obdobnými případy z období totalitního režimu, včetně problematiky jejich zveřejnění, jejich etických rozměrů a dopadů. V tom je otázka viny a trestu Karla Sabiny citlivá ještě dnes.