Tomáš Korbel
Mezi romantikckou imaginací a dokumentární cestou: Obraz lužickosrbské krajiny v 19. století pohledem středoevropských cestovatelů
Obraz lužickosrbské krajiny, v jejímž prostoru se v 19. století prolínala lužickosrbská (slovanská), saská (zemská) a pruská (státní) identita, nebyl jednotný a lišil se podle národní i socioprofesní příslušnosti pozorovatele. Z textu je patrné, že každý z cestovatelů do svého zobrazení promítal vlastní úhel pohledu a akcentoval ty komponenty, které pro něj byly podstatné s ohledem na cíle jeho snažení. Ľudovít Štúr sledoval na konci třicátých let prizmatem slovanské vzájemnosti situaci zanikajícího slovanského národa v Německu, a proto se ve svém líčení soustředil především na současnost a potlačuje emocionální i mýtickou složku vyprávění. Boj Lužických Srbů proti germanizačnímu tlaku na mnoha úrovních politického, společenského a kulturního života se pro něj stal inspirací a srovnáním se situací národně sebeuvědomovacích procesů slovenského etnika. To ovlivnilo i výběr míst paměti, která upomínají na někdejší slavnou slovanskou minulost. Podobně jako u Štúra, převládá také u anonymního „poutníka", člena Klubu českých turistů, o více jak půlstoletí později motiv hledání ideální „slovanské" krajiny. Ta je však již s ohledem na autorovu pozici i aktuální národně-politické potřeby českého národního hnutí posunuta do roviny nalézání společných „protestanských" tradic starobylé Lužice, která byla až do období třicetileté války součástí zemí Koruny české. Středobodem jeho popisu se tak stává protestantská osada Hernnhut/Ochranov a její okolí, založená českými exulanty na počátku 18. století. Zcela odlišný pohled na krajinu nabízejí práce německých vědců a cestovatelů, které se v 19. století proměňují od neutrálního „vědecko-osvícenského" přístupu (Johann Wolfgang Goethe) přes „národně-buditelský" zájem (Karl Benjamin Preusker, Alfred Moschkau) až po vědomou snahu o „poněmčení" a asimilaci lužickosrbské krajiny (Richard Andree). Tyto změny v pohledu na Lužici de facto kopírují Hrochovu třífázovou typologii národního hnutí.
Klíčová slova: Horní a Dolní Lužice - Lužičtí Srbové - místa paměti - obraz krajiny - cestopis - turismus - národní hnutí - nacionalismus - Ľudovít Štúr - Klub českých turistů - německá reflexe Lužice
design by Bedřich Vémola