Václav Maidl
Putující Šumavané v reálu a v literatuře
Téma putování a cestování je v textech autorů šumavského regionu zachyceno jak v literatuře memoárové, tak fikční. Z memoárů Josefa Ranka Erinnerungen aus meinem Leben a Karla Klostermanna Červánky mého mládí se příspěvek soustředil na jejich pěší cesty z domova do sídel vzdělávacích institucí a zpět a běžné problémy, které při nich museli řešit: fyzická zátěž, počasí, shánění ubytování, geografická i sociální orientace v zpočátku neznámém světě.
Rovněž tak Josef Meßner vyšel v oblasti fikční literatury z vlastní životní zkušenosti vandrujícího tovaryše na zkušené v autofikci Handwerksburschen. Meßner spřádá svou story z osvědčených prefabrikátů: milostný příběh se zápletkou, která se však šťastně rozřeší - nebezpečí naverbování chudých tovaryšů italskými verbíři, jimž však uniknou. Próze psané v duchu lidové četby dominuje happy end (s výjimkou romanticky rozervané hlavní postavy), specifický tón jí dodává přítomnost konkrétních reálií z tovaryšského světa. Několikerou podobu nabývá putování v díle Adalberta Stiftera. Může se jednat o putování za účelem dosažení cíle (Horský křišťál, postava vypravěče v Lesním poutníkovi), ale také o únik před nebezpečím do nepřístupných míst (Hvozd, vedlejší motiv v povídce Žula), při putování může ovšem člověk také vědomě poznat geografii i historii procházené krajiny (Žula). V metaforickém smyslu slova lze pak označit za zobrazení pouti, tentokrát životní, i Stifterův román Vítek či jeho povídku Abdiáš. Příspěvek věnuje pozornost i Nešumavanu Karlu Hynku Máchovi a hypotetickému umístění jeho básně Cesta z Čech na pomezí Šumavy a Mühlviertlu.
Klíčová slova: Šumava - putování v literatuře - Josef Rank - Karel Klostermann - Josef Meßner - Adalbert Stifter - Karel Hynek Mácha
design by Bedřich Vémola
