Daniela Tinková
Duchovní putování Peregrina Tichošlápka po osvícenských Čechách i po vlastním osudu. Fiktivní cestopis v kontextu josefínské společensko-politické satiry
Studie se soustřeďuje na pozoruhodný román předčasně zesnulého pražského kazatele a publicisty Augustina Zitteho (1752-1785) Peregrina Stilwassera duchovní putování po Čechách (Peregrin Stillwassers geistliche Reisen durch Böhmen. Oder: Kapitel übers Mönchswesen, und Beyträge zur Geschichte des Cälibats, der Taxa Stolae, wie auch der nöthigen Seel und Leibessorge. Samt allerley andern kuriosen und abentheuerlichen Pastoral und Liebsaffären, item hie und da ein paar Züge der geistlichen Leibeigenschaft, údajné místo vydání Nimburg 1783), které vyšlo autorovým vlastním nákladem.
Toto satirické dílo kritizující zejména poměry v řeholních řádech popisuje tři cesty mladého hrdiny po středních Čechách. Živou dialogickou formou líčí různé typy a postoje řeholních i světských kněží, s nimiž je mladík určený pro vstup do kláštera, konfrontován. „Cesta" zde představuje jednak reálné putování po vybraných středočeských lokalitách, jednak putování symbolické, mezi různými postoji, názory a sociálními prostředími. V druhé rovině jde o putování po soudobých církevních zlořádech: najdeme zde v podstatě všechny praktiky kritizované josefinisty: zhýralý život mnichů a kněží včetně chamtivosti, alkoholismu, obžerství a chlípnosti, „pověrečný" charakter lidové zbožnosti a magie, vyprázdněný obsah modliteb, ale také zneužívání práce mladých kaplanů. V neposlední řadě je i „putováním" ve smyslu osobního zrání hlavního hrdiny, do jehož života tak zasáhne nejen postupná deziluze ze života řádového a z (katolického) náboženství obecně, ale také láska a první erotická zkušenost.
Dílo jsem nejprve zasadila do dobového kontextu proměn náboženského života (josefínské rušení klášterů, protimnišské nálady, uvolnění publikačního trhu a „brožurová válka" o katolické osvícenství). Na závěr jsem se pokusila přiblížit několik satirických děl Zitteho vrstevníků, kteří pocházeli z českých zemí nebo v nich nějaký čas strávili (F. K. Guolfinger von Steinsberg, Leopold Alois Hoffmann, Franz Xaver Huber, resp. Johann Friedel a Johann Friedrich Ernst Albrecht) a motiv cesty a putování rozpracovali do alegorické podoby fiktivní cesty do pohádkové říše ovládané zvířaty, případně Měsíčňany. Tyto dystopické příběhy, často publikované anonymně či pod pseudonymem a ve fiktivních lokalitách, napadaly rakouský politický systém a jeho sociální uspořádání, a nezřídka kritizovaly také některé josefínské reformy - především jejich autoritativní charakter, rozbujelý byrokratický aparát či utopičnost, která ve svých důsledcích společnost a její členy poškozuje.
Klíčová slova: Augustin Zitte - Franz Karl Guolfinger von Steinsberg - josefinismus - osvícenství - literární satira - církevní řády
design by Bedřich Vémola
