Luboš Velek
Výtečník. K významové proměně jednoho pojmu
Příspěvek se zabývá vznikem a překvapivými významovými proměnami termínu výtečník. Termín vznikl jako neologismus v polovině 19. století jako zvláštní označení pro významné a zasloužilé politické představitele českého národa, jmenovitě pro Otce národa Františka Palackého, Vůdce národa Františka L. Riegra a několik jejich nejbližších spolupracovníků. Termín odvozený od adjektiva výtečný měl zprvu ryze adorující kontext a sloužil jako ocenění práce jmenovaných předáků ve prospěch národa. Již v první polovině 60. let 19. století však konkurenční liberálně demokratická politická frakce tzv. mladočechů začala v dobovém tisku prosazovat zcela opačný hodnotový význam slova výtečník, které se v mladočeském diskurzu stalo zesměšňujícím označením pro autoritativní politické vůdce z převládající liberálně konzervativní frakce tzv. staročechů. Z hojně frekventovaného výrazu ocenění se stala neméně hojně frekventovaná nadávka. Ta ovšem v průběhu dalších desetiletí zcela opustila jazyk politiky a uchytila se jako specifický slangový výraz ve školním, případně i policejním prostředí. Příspěvek sleduje nejen tyto významové proměny dokreslující vznik moderní české politické kultury, ale rovněž nástroje a procesy, které se při této proměně uplatnily.
Klíčová slova: mladočeši - staročeši - politická kultura - František Ladislav Rieger
design by Bedřich Vémola