Claire Madl
Ještě jednou k Voltairovu "dílu" v Čechách aneb Proč jeho četbu Dobrovský odložil
Definice díla jako události přiléhavě charakterizuje Voltairovo psaní. Nejen kvůli tomu, že můžeme sledovat dopad jeho textů na historické události, ale také považujeme Voltaira samotného jako jednoho z prvních intelektuálů, kteří vstotupili do veřejného kolbiště, aby změnili "stav věcí". Avšak tato aktuálnost jeho díla je určitě problematická, pokud ji zkoumáme v českých zemích v generacích jeho současníků, tj. aktéhu českého sovícenství a později českého národního obrození. Hlubší analýza této látky (minář, Kopal, Vodička 1964) vysledovala popularitu Voltairových her a narážky na voltairianismu jako kritickýnebo dokonce ironický přístup ke klášterním řádům, pověrám, klerikalismu a fatalismu. Zaznamenala však také, že místní autoři pouze deklarovali věrnost Voltairovy, aby ho výslovně odmítali jako postavu, která ztělesňovala theismus a volnomyšlenkárství. Často komentované váhání Josefa Dobrovského před četbou Voltairova díla se zdá bý zvláště záhadné. Díky současné větší dostupnosti informací o importu knih do českých zemích a s použitím dvou konceptuálních přístupů, chceme přistěp do této diskuse a následně definovat "dílo" a jeho dopad na společnost. Nejprve vezmeme v potas materiální povahu díla, jehož šíření závisí na jeho fyzikálních rysech. V případě Voltaira se zná rozhodující otázka jazykového šíření jeho spisů a povaha knižního trhu v českých zemích ve druhé polovině 18. století. Navíc, úhel pohledu na Voltairovo dílo byl silně ovlivněn sociálním kontextem jeho reputace. Konečně musíme připomenou praxi cenzury, která byla nevyhnutelnou, ale dvojakou překážkou. Tento přístup pracuje s momenty recepce díla v jeho časovosti a nikdy nekončící konstuovanoci, který, podle Pierra-Michela Mengera, představujeme jako proces "řídnutí, upevňovaní a růstu".
Klíčová slova: české osvícenství – dílo – recepce – knižní trh – Josef Dobrovský – Voltaire – Karl Zinzendorf – Ladislav Hejdánek
design by Bedřich Vémola
