Milan Pospíšil
Institut primadony v české opeře
Na příkladu zpěvaček tří generací se ukazuje úloha primadony - první zpěvačky operního souboru a představitelky hlavních rolí - na pražských divadelních scénách 19. století, kde se hrály opery v českém jazyce. Hned při prvním provedení opery Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1823), které mělo ukázat, zda se čeština hodí k opernímu zpěvu, se zrodila také primadona, nezbytný předpoklad plnohodnotného uměleckého a společenského fungování české opery. Stalo se tak díky účasti začínající sólistky Kateřiny Kometové-Podhorské (1807-1889), která se vypracovala mezi nejlepší síly pražské opery. Už její první vystoupení v českém operním představení provázely obvyklé projevy kultu primadony jako bouřlivé emoce v publiku a publikování oslavných básní. Pražské obecenstvo si ji trvale přivlastnilo jako svou primadonu, třebaže tehdejší smlouvy se Stavovským divadlem určovaly pouze základní obor zpěvačky německých a českých představení. Obdobnou pozici ručitelky za kvalitu operních představení zaujala v šedesátých letech v Prozatímním divadle Eleonora z Ehrenbergů (1832-1912). Zpěvačka s praxí na německých divadlech trvale zakotvila v českém operním souboru Prozatímního a později Národního divadla jako vynikající a nepostradatelná interpretka sopránových koloraturních partií. Své postavení první koloraturní pěvkyně českého operního souboru a trvalou přízeň obecenstva si udržela přesto, že jako přítelkyně dirigenta a divadelního ředitele Jana Nepomuka Maýra byla zatahována do sporů o vedení české opery mezi ním a Smetanou a tábory jejich příznivců. Primadona třetí generace Marie Sittová (1852-1907) byla v českém divadle angažována zprvu jako první dramatická zpěvačka. Díky svým hlasovým schopnostem získala takové zařazení i v koloraturním oboru, který po odchodu Eleonory z Ehrenbergů převzala úplně. Jen jednou se Sittová dostala do konfliktu s částí veřejnosti a tisku. Odmítla totiž vystoupit ve Smetanově opeře Hubička. Protestovala tím proti ředitelství divadla, které umožnilo v plné sezóně 1877 hostovat anglické zpěvačce Emilie Chiomi. Sittová tím přišla o možnost zpívat častěji a konkurovat jí ve velkých rolí světového repertoáru. Privilegia v pozdějších smlouvách svědčí o neotřesitelném postavení Sittové a o mimořádném zájmu ředitelství, aby v českém divadle setrvala. Všechny tři zpěvačky se staly primadonami české opery svou volbou. Přestože byly nejlépe placenými silami, na německých divadlech by byly bývaly placeny daleko lépe. Pro české operní divadlo v Praze byly životně důležité a hlavně vzácné.
Klíčová slova: Kateřina Kometová-Podhorská (Comet-Podhorsky, Katharina) – Eleonora z Ehrenbergů – Marie Sittová – primadona – česká opera 19. století – divadla – Praha
design by Bedřich Vémola
