Jiří Kopecký
Opera pro Národní divadlo, operní postava ve službách národa
Otevření Národního divadla roku 1881 předcházel operní konkurz, který si klad za cíl získat reprezentativní dílo vhodné k zahájení provozu tak významné instituce. Do soutěže byly anonymně přihlášeny čtyři kompozice, ovšem autorství Libuše, Blaníku a Černohorců bylo porotě známo (zejména předehry ke Smetanově Libuši a Fibichově Blaníku byly před zadáním oper do soutěže veřejně provedeny). Karel Bendl zadal vedle Černohorců také komickou zpěvohru Starý ženich, která však nebyla z ryze uměleckých důvodů oceněna. Libuše získala podle očekávání první cenu, Fibichovi a Bendlovi byla rozdělena částka za neoceněnou komickou operu. Představy o opeře, jež by měla na nejvyšší umělecké úrovni zastupovat národ, se projevily volbou těch nejnáročnějších operních vzorů (Wagnerovo hudební drama, francouzská velká opera). Jeden z důsledků této volby se projevil i ve formování hlavních postav, jež místo obvyklých sólových projevů osobních citů značně potlačily vlastní individualitu. Zatímco vedlejší postavy mohou prožívat svůj soukromý život, v případě prvních rolí ukazuje kompoziční proces na záměrnou redukci individuálních pohnutek a naprosté odevzdání se službě národu (viz škrty v libretech a skicách, reakce na kritiku a přepracované verze).
Klíčová slova: Bedřich Smetana - Libuše - opera
design by Bedřich Vémola
