Milena Lenderová
Prožívání identity, konformita a známky rebelie v ženských denících 19. století
Korespondence a osobní deníky jsou některými zahraničními badateli označované za žánry ryze „ženské“. Bez ohledu na pohlaví autora je ale osobní deník unikátním pramenem k dějinám každodennosti a dějinám mentalit, je vynikajícím pramenem dokládajícím hledání vlastní identity a místa v životě. To dokazuje jedenáct deníků dívek a mladých žen z jazykově českých středních či (v pouhých dvou případech) dolních středních vrstev, narozených mezi léty 1829 a 1865, s jejichž deníky jsme pracovali. Navzdory nestejnému rozsahu, různé frekvenci psaní a různému rozsahu zápisků mapují intimní život svých pisatelek, odrážejí jejich vzdělání, zájmy, vztahy k blízkému i vzdálenějšímu okolí. Jsou zajímavé a pro obraz 19. století důležité, třebaže ne vždy odpovídají realitě. Z velké části jsou obrazem, který vytváří sama o sobě autorka. Deníkové záznamy jsou stylizací a také tak trochu exhibicí, jež má představit pisatelku v podobě, jakou by si sama přála být či v jaké podobě si ji přeje mít její okolí. Pokud se bouří, je její vzpoura většinou časově ohraničená, je reakcí na svazující praktiky nejbližšího okolí, většinou rodiny. S ambicemi vlastenecky aktivního prostředí, v němž pisatelky vyrůstaly, i panujícím genderovým konstruktem byly – snad až na jednu výjimku – smířeny a počítaly s tím, že se provdají. Jiná životní cesta byla spíše výjimkou.
Klíčová slova: 19. století, osobní deník, ženská historie, genderový konstrukt
design by Bedřich Vémola