Blanka Hemelíková
"Byli jsme čtyři – George, Vilém Samuel Harris, já a Montmorency." Odezva díla Jeroma Klapky Jeroma, oslavovatele výletů a zahálky, v české literatuře
Ve svém příspěvku se soustřeďuji na odezvu prvních překladů knížek Jeroma Klapky Jeroma (1857–1926) do češtiny. Jerome Klapka Jerome přispěl české literární kultuře obrazem jednoho typu zábavy, rozptýlení a trávení volného času. Je to veslování a výlety na veslici po řece Temži, v knize Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) z roku 1889. Do češtiny knížku přeložili v roce 1902 bratři Emil a Theodor Háchové. Zároveň Jerome Klapka Jerome pěstoval a oslavoval jako způsob užívání volného času lenošení a zahálku, kterážto idea k nám připutovala v autorově knížce Lenivé myšlénky lenivého člověka (The Idle Thoughts of an Idle Fellow: a Book for an Idle Holiday, 1885) v českém překladu Boženy Šimkové vydaném v roce 1912. Je s podivem, že v době prvních překladů nelze nalézt přímé inspirace, ani příliš bohatou kritickou reflexi. Neobjevil se žádný „český Jerome Klapka Jerome“. Žádný kritik nevyvolal literární polemiku o užitečnosti a plodnosti zahálky, případně o užitečnosti knížky o zahálce. Rozmach Jeromovy obliby nastal až s další nastupující generací po první světové válce. Tehdy literární kritika oceňovala „typický anglický humor“ Tří mužů, bystrost postřehu a psychologie v Lenivých myšlenkách a výjimečně také postihla motiv zahálky a argumentovala, že lenivost není záporná vlastnost, ale naopak může být „plodná a užitečná“. V době prvních překladů zachytíme zajímavou filiaci Tří mužů, a to v díle Ignáta Herrmanna Otec Kondelík a ženich Vejvara (knižně 1898) s grandiózní komikou tří výletů „po suché zemi, po železnici a po vodě“.
Klíčová slova: Jerome Klapka Jerome – volný čas – veslování – lenošení – anglický humor – Ignát Herrmann
design by Bedřich Vémola