Václav Matoušek
Do mlýna, na pilu nebo do rasovny? Variace na letní byty na venkovských samotách v "dlouhém 19. století"
K charakteristickým rysům společenského, ekonomického a kulturního vývoje 19. století patřil proces postupného nárůstu moci a významu měšťanských podnikatelských a intelektuálních elit na úkor tradiční pozemkové šlechty. Průvodním jevem zmíněného procesu byla snaha některých příslušníků měšťanských elit napodobovat životní styl aristokracie včetně zakupování venkovských sídel, kde provozovali jak hospodářské, tak rekreační aktivity. Trávení volného času na venkovské nemovitosti však nemuselo vždy nutně souviset s hospodářskými aktivitami. Nejpozději od poloviny 19. století pozorujeme rozmanité variace na rekreační pobyty na „letním bytu“. „Letním bytem“ mohla být vlastní i pronajatá honosná vila, skromnější dům, ve 20. století i chata nebo prosté venkovské stavení. Jednu z možností představovaly i venkovské samoty, často mlýny.
Soubor devíti mlýnů ze středních Čech, Plzeňska a Šumavy, které byly v 19. století a v prvých desetiletích 20. století využívány k rekreaci, je možné rozdělit do několika skupin. Chronologicky nejstarší skupinu tvoří tři mlýny z první poloviny 19. století. Jejich využívání mělo primárně hospodářský smysl: mletí obilí, mlýn druhotně upravený na hamr nebo pilu. K rekreaci využívala mlýn, nebo blízký s ním související objekt, jen rodina majitele. Další dva mlýny byly kolem poloviny století zakoupeny primárně k rekreačním účelům a proto přestavěny na rekreační objekty. Třetí skupinu tvoří mlýny, které sloužily primárně stále k mletí obilí, sekundárně však byly na konci 19. století a ve 20. a 30. letech 20. století mlynářem upraveny a rozšířeny tak, aby mohly souběžně sloužit pro rekreační vyžití letních hostů z měst.
Kromě mlýnů byly nabízeny k rekreačním účelům letním hostům i jiné typy venkovských samot – např. lesovny, provozní budovy zaniklých železáren, rasovny nebo přívozy. Většina obyvatel měst se však ve 2. polovině 19. století a v prvých desetiletích 20. století rekreovala v rekreačních vilových, vilo-chatových nebo chatových koloniích. A ovšem také v hotelích, penzionech, hostincích a v lázních.
Klíčová slova: volný čas – venkovská sídla měšťanů – letní byty – mlýny – venkovské samoty
design by Bedřich Vémola
