Ladislav Futtera
"Láska budiž naším vodítkem a české hory naší láskou." Krkonošská turistika mezi romantismem, realismem a nacionalismem
Studie si z imagologické perspektivy klade otázku po vztahu mezi rozvojem a zmasověním krkonošské turistiky kolem poloviny 19. století, šířící se nacionální ideou v kontextu vícejazyčné česko-německé reality území Krkonoš a v neposlední řadě proměnami literárního obrazu Krkonoš v kontextu postupného překrývání poetiky romantismu. Klíčovým textem pro výklad je humoristický almanach na rok 1860 Krakonoš, v němž jsou v české literatuře poprvé výrazněji zobrazeny Krkonoše jako cíl kolektivních turistických výprav. Důsledkem proměny poetiky a příklonu k literárnímu realismu, jenž je v almanachu patrný, je též nacionální zobrazení multietnické krajiny. Její zkonkrétnění a s ním spojená reference fikčního světa k aktuálnímu světu přinesla též nárok na absolutní ovládnutí území českou jazykovou kulturou, který se v předchozích desetiletích skrýval do mytické minulosti, jako tomu bylo v Rukopisu zelenohorském, který Krkonoše vykreslil jako integrální součást vyspělého českého státu, či se odehrával na mapě, kdy krkonošská krajina během doby předbřeznové získala nová, česká toponyma. Vyměřený, jasně vymezený a pojmenovaný prostor byl následně zalidňován, v prvé řadě prostřednictvím literárního ztvárnění turistiky. Právě fenomén turismu též významně napomohl k proměně literárního obrazu Krkonoš od stereotypů romantického prostoru k odkouzlené krajině atraktivní pro masovou turistiku. Na této proměně vnímání hor a jejich obrazu v literatuře měli přitom zásadní podíl domácí, krkonošští autoři, k nimž náleželi též redaktoři almanachu Krakonoš, František Karel Drahoňovský a Josef Kouble.
Klíčová slova: Krkonoše – Krakonoš – turistické výpravy – Rukopis zelenohorský – František Karel Drahoňovský – Josef Kouble
design by Bedřich Vémola