Vojtěch Pojar
Eugenický význam sokolských cvičení 1910–1930
Eugenika měla zkoumat činitele, které zušlechťují těla jednotlivců i kolektivu. Ve střední Evropě si první eugenikové mnoho slibovali od Sokola. Studie sleduje jejich strategie před i po rozpadu Habsburské monarchie v komparativní perspektivě na případě eugeniků spojených s akademickým prostředím v Praze, Lublani a Kluži. Pro Karla Weignera a další české eugeniky se zdejší silná sokolská organizace stala nástrojem propagace jejich učení. Sokol měl nadto zavést některé eugenické principy. Ve slovinském prostředí byly naděje, které eugenikové se Sokolem pojili, ještě větší. Podle autora nejranějších eugenických textů ve slovinštině, France Dergance, se měl zdejší Sokol proměnit v eugenickou organizaci, a v jeho středu měla vzniknout nová, defenzivní, slovanská eugenika. Antropolog Božo Škerlj prováděl na cvičenkách antropologická měření, jež sloužila jako empirický základ jeho eugenickým doporučením. Zatímco v českém a slovinském případě se eugenikové snažili uzpůsobit již existující sokolskou organizaci eugenickým potřebám, v Transylvánii byla situace opačná. Byla to zdejší eugenická společnost, jež stála za vznikem sokolské organizace nazvané Karpatští Sokolové. Kromě eugeniky, jež měla prostupovat všemi aktivitami organizace, ji provázali také s rumunským nacionalismem, agrarismem a regionálními zájmy transylvánských Rumunů. Srovnání těchto případů naznačuje, že míra, do níž se eugenikové pokoušeli Sokol transformovat a propůjčit mu eugenickou úlohu, byla nepřímo úměrná síle a tradici sokolské organizace v daném kontextu. Analogie mezi třemi studovanými případy jsou výsledkem transferů v rámci Habsburské monarchie a mezi jejími nástupnickými státy. Studium eugeniky, které se zaměřovalo na jednotlivé národní případy, je tak třeba doplnit výzkumem těchto transnacionální vazeb.
Klíčová slova: Eugenika – Sokol – Ljubljana – slovinský Sokol – Cluj – Karpatští Sokolové – Karel Weigner – Franc Derganc – Božo Škerlj – Iuliu Moldovan – nacionalismus
design by Bedřich Vémola