Milan Ducháček
Z letních bytů do dělnické jídelny. Pragmatizace odpočinku "duševních pracovníků" od Jaroslava Golla k Aleši Hrdličkovi
Příspěvek se zaměřuje na proměnu odpočinkových aktivit české akademické inteligence závěru devatenáctého století. Nečiní si nárok na autoritativní teze. Pokouší se pouze na "vzorku" několika českých badatelů z oblasti věd o kultuře zachytit příznaky proměny pojetí volného času. Od tradičnějšího prolínání práce s dolce far niente (Jaroslav Goll, Josef Pekař) se zde přechází k příznakům nástupu technologizace (Lubor Niederle) a systematické racionalizace volnočasových aktivit dle anglosaského, především amerického vzoru (Aleš Hrdlička). V závěru 19. století se představa o trávení volného času vědců a duševních pracovníků odvíjela od běžných kontur práce a zahálky vzdělaného a lépe situovaného předlitavského měšťanstva coby součásti „zahálčivé třídy“. Duševní práce a volný čas se zde vzájemně a často k nerozeznání prolínaly. Konec století však již ohlašoval nástup "amerikanizace" a pragmatizace denního rozvrhu. Na základě vzpomínek etnografa Karla Chotka, který v roce 1919 navštívil Čechoameričana Aleše Hrdličku na Smithsonian Institution ve Washingtonu DC a absolvoval u něj krátkodobou studijní stáž, si lze učinit představu o denním rozvrhu humpoleckého rodáka, který se v USA z námezdné dělnické profese vypracoval k vlivné badatelské pozici na prestižní vědecké instituci. Hrdličkův pracovní rytmus, podstatně odlišný na terénní expedici a v pracovně, včetně začlenění střídmého stravování a běžného pohybu do pracovního rozvrhu, může sloužit za příklad až překvapivě systematického oddělování pracovní doby a času věnovaného duševnímu odpočinku. V meziválečných letech se pak otázka účelného trávení volného času i racionalizace pracovní doby v „hrdličkovském” duchu staly nejen inspirací a vzorem Hrdličkovým žákům, ale též předmětem úvah sociologů, například Inocence Arnošta Bláhy, o efektivním modelu životního stylu „inteligence”.
klíčová slova: volný čas, intelektuální dějiny, antropologie, Jaroslav Goll, Aleš Hrdlička, Lubor Niederle
design by Bedřich Vémola