Alena Křížová
Role svérázového kroje v české společnosti druhé poloviny 19. století
V průběhu druhé poloviny 19. století obyvatelé českého a moravského venkova odkládali tradiční lidový oděv a nahrazovali jej konfekčním oblečením. Tento příklon k internacionální módě kritizovali milovníci lidové kultury s odůvodněním, že s krojem zaniká česká identita. Snahy o vytvoření jednotného českého národního kroje, vrcholící po roce 1848, nebyly završeny úspěchem. Přesto i v dalších desetiletích se doporučovaly při společenských událostech nosit oděvní součástky, které měly vyjadřovat příslušnost k českému národu: u mužů to byl kabátec „čamara“, u žen „slovanská šněrovačka“. Ke konci století se rozšířila stylizovaná podoba ženského svérázového kroje sestavená z halenky, sukně a šněrovačky v barvách trikolóry, která byla finančně dostupná nejširším vrstvám. Tento komplet získal obecnou oblibu a udržel se přes 20. století až do současnosti, a to nejen ve městě, ale i na venkově.
design by Bedřich Vémola
