Vlasta Reittererová – Hubert Reitterer
Požár vídeňského Ringtheateru roku 1881
Divadelní požáry patřily v devatenáctém století k nejobávanějším a nejhroznějším katastrofám z hlediska ekonomického (zničení budov, fundusů, archivů, existenční postižení členů divadelních souborů) a nezřídka přinášely oběti na životech. Prevence podobných událostí, bezpečnostní opatření divadelního provozu a vposledku i směrnice pro organizace záchranných akcí se však prosazovaly zvolna a nedůsledně, také proto, že technický pokrok, který přes své výhody přinášel nová nebezpečí, se rozvíjel rychleji, než příslušné instituce stačily reagovat. Příspěvek se konkrétně věnuje jednomu z největších divadelních neštěstí vůbec, požáru Divadla na Okružní třídě (Ringtheater) ve Vídni 8. prosince 1881. Požár vypukl před představením na jevišti a neobyčejně rychle se rozšířil do hlediště. Neštěstí si vyžádalo téměř 400 obětí. Na rozsahu tragédie se podílela řada faktorů – nevýhodné stavební dispozice budovy, zanedbávání platných bezpečnostních opatření, zmatené a nekompetentní jednání personálu i špatná koordinace záchranných prací. Soudní proces s osmi obžalovanými sledovaný širokou veřejností vynesl pět osvobozujících rozsudků, největší trest postihl ředitele divadla Franze Jaunera. Bezprostředním důsledkem neštěstí bylo založení dobrovolné záchranářské organizace Wiener freiwillige Rettungsgesellschaft. Roku 1887 pak vstoupil v monarchii v platnost zákon, určující pravidla pro stavby nových divadelních budov. Nařizoval stavbu ve volném prostoru, oddělení prostor pro účinkující od prostor pro diváky, užití nehořlavého materiálu pro jevištní konstrukce, pomocné lávky a žebříky v provazišti a v postranních portálech, celokovovou železnou oponu, impregnaci dekorací, zvláštní východ z orchestřiště, otevírání vchodových dveří ven a další opatření, platná leckdy až dodnes.
Key words: Vídeň – Ringtheater – požár
design by Bedřich Vémola
