Martin Škabraha
Pokrokem ke katastrofě, katastrofou k pokroku
Text hledá souvislosti mezi pojmy revoluce a katastrofa. Ačkoli katastrofou v běžném slova smyslu zpravidla míníme přírodní pohromu nebo například průmyslovou havárii, tedy události vůči lidské existenci nahodilé a vnější, naratologický význam pojmu jej výslovně spojuje s lidským jednáním a uvědoměním si lidského údělu. Slovo revoluce bylo zase používáno i pro popis přírodních dějů, od oběhu nebeských těles až po dramatické přechody mezi geologickými epochami. Jako podstatný prvek se zde ukazuje cykličnost, související s přírodními procesy. Pro další úvahy o tématu je použit koncept moderní ústavy Bruno Latoura, operující s přísným oddělováním, ale současně hybridizací dvou sfér – reprezentace věcí v přírodních vědách a reprezentace občanů v politice. Katastrofa je pak nahlížena jako vpád času přírodních cyklů (ne nutně vypočitatelných) do lineárního času lidské historie. Tímto prizmatem jsou pak interpretovány dvě klíčové ekonomické koncepce devatenáctého století – Malthusova a Marxova. Obě varují před blížící se katastrofou, které však lze předejít – resp. využít ji – vhodnou politickou intervencí a udržet tak lidstvo na lineární cestě pokroku. Malthusovská i marxovská otázka jsou palčivé i dnes, kdy čelíme sociální a ekologické neudržitelnosti našeho ekonomického systému. Směřujeme ke katastrofě jako rozuzlení tragédie, v níž je člověk předurčen k nevyhnutelnému konfliktu s přírodou?
Key words: revoluce – katastrofa – cyklický a lineární čas
design by Bedřich Vémola