Hana Svatošová

Veřejné hodiny v Praze

s. 123–140, resumé s. 138–139 (English), 139–140 (Deutsch)

Proces industrializace změnil způsoby vnímání a měření času v moderní společnosti. Hodinám, a to i těm veřejným, byla přisouzena role důležitého prvku oněch zásadních změn. S veřejnými hodinami se setkáváme v Evropě od konce 13. století, a to především v městském prostředí, kde měly významnou praktickou i symbolickou úlohu. Pro dějiny pražských veřejných hodin nemáme dosud oporu v literatuře. K roku 1842 bylo v Praze 15 veřejných hodin, s výjimkou staroměstského orloje to byly hodiny na věžích, větší část z nich spadala do správy města Prahy. Omezené finanční možnosti města měly dopad na minimální investice do veřejných hodin v Praze až do 2. poloviny 19. století. V roce 1865 byly na Staroměstské radnici zřízeny transparentní (průsvitné) hodiny osvětlené plynem. Teprve od 80. let 19. století se město Praha pustilo do rozšiřování počtu veřejných hodin v Praze, především transparentních. Podrobněji je popsána situace týkající se hodin na Prašné bráně a na domě čp. 771 na Novém Městě. Pozornost je věnována také tehdejší nejvýznamnější pražské hodinářské firmě Ludvíka Hainze a její dominantní pozici při komunálních zakázkách. Na přelomu 19. a 20. století se v Praze začaly prosazovat hodiny na elektrický pohon. V tomto případě byla největší část realizace svěřena švýcarské firmě Magneta. V závěru studie je pozornost věnována určování přesného času v Praze v minulosti a přechodu na středoevropský čas v roce 1912.

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6