Marie Macková

Pracovní doba a úřední hodiny státní správy v Čechách 19. století

s. 115–122, resumé s. 121 (English), 122 (Deutsch)

Úřednictvu státní správy habsburské monarchie se v průběhu 19. století neustále zpevňovala pracovní doba. Zároveň se odpoutávala od proměnlivosti vázané na roční dobu. Pravidelné nedělní volno ovšem získali jako první zaměstnanci, ať už se jednalo o tovární dělníky, nebo pracovníky v živnostech a obchodě. Základní pravidla pro to jsou v novele živnostenského řádu z roku 1885. Akceptování takového stavu však bylo komplikované, doprovázené protesty a stanovením dlouhé řady výjimek. Ty se týkaly především nepřetržitých provozů. Jako nepřetržitá byla definována i služba finanční stráže, ozbrojeného sboru finanční správy v oboru nepřímých daní. Mužstvo i úřednictvo sboru muselo ve službě strávit mnoho hodin, které navíc byly děleny na denní a noční. Opožděný nástup do služby i její předčasné opuštění byly trestány. S takto stanoveným časem ve finanční správě se museli srovnat i všichni, kdo s úředníky přicházeli do styku. Shodné vnímání času se stalo nutností definovanou úřední normou.

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6