Jan Mergl
Proti světlu aneb Dekorativní tabulové sklo v Plzni
Změny, které poslední čtvrtina 19. století přinesla do vnější architektonické podoby i do vnitřního uspořádání městského domu, se promítaly i do způsobu osvětlení jeho prostor. Okna i vstupní dveře vestibulů a hal, skleněné výplně dveří v prostorách měšťanských bytů, stejně jako velké skleněné tabule obchodních výkladů či přepážek úředních místností výrazně napomáhaly pronikání světla do interiéru. Vedle praktického účelu se však souběžně nabízela i další možnost využití optických vlastností skleněných ploch, role ozdobná, počítající s efektním vyniknutím transparentní dekorace v pohledu proti světlu. Působivého efektu bylo docilováno použitím tabulového skla s leptanými dekory. K širšímu rozvoji jejich používání k zakládání firem zaměřených na jeho výrobu dochází kolem roku 1890. Výrobci poskytovali možnost výběru z četných, stylově soudobým vkusem ovlivněných ornamentálních, žánrových i figurálních motivů. V Plzni působily v devadesátých letech dvě takové firmy - První plzeňský závod pro dekorativní leptání tabulového skla, založená Františkem Rehwaldem, a Rafinerie tabulového skla Kopecký & Svátek. Obě přikládaly značný význam uměleckořemeslné hodnotě leptaných skel a úzce spolupracovaly se školenými umělci. Jedinečným pramenem k detailnějšímu poznání této spolupráce jsou dobové tiskoviny, kresebné návrhy i vzorky prací uložené ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Z osobností, jejichž návrhy zde najdeme, jmenujme například malíře Bedřicha Wachsmanna ml., Láďu Nováka a Emanuela Nováka či architekta Antonína Beneše.
Klíčová slova: leptané tabulové sklo - 1890 -1910 - Plzeň - Rehwald - Kopecký & Svátek
design by Bedřich Vémola