Stanislava Musilová (Klečáková)
„Padlé ženy“ v mikrosondě. Emancipace versus pauperizace
Z hlediska sociálního postavení žen v období dlouhého 19. století bývá tradičně zmiňována emancipace jakožto pozitivně vnímaný posun možností realizace žen ve veřejném prostoru. Na druhé straně však v prostředí rozvíjejících se měst dochází k trendu opačnému a to častému pádu žen na morální i společenské dno. Lze na konkrétních osudech „padlých žen“ demonstrovat druhou stranu emancipační mince? Je vůbec možno vidět přímou souvislost emancipace a pauperizace žen a zároveň se vyhnout jednoduchému odsouzení celého emancipačního procesu v intencích dobových traktátů? Pomocí trestně právních pramenů vzniklých působností ženské věznice v Řepích bylo poukázáno na některé emancipační strategie, které lze v chování trestaných žen pozorovat. Jako základní kritéria byla zvolena samostatnost ženy v materiální i sexuální rovině a schopnost organizovat zločinné jednání jiných osob. Přes tyto ojedinělé případy však lze konstatovat, že vzorce chování a způsoby jednání trestaných žen namnoze spíše odrážejí rigiditu kriminalizovaných vrstev, které si i v době postupující modernizace společnosti zachovávají zcela předmoderní charakter a jimž je proto ženská emancipace principiálně uzavřena.
design by Bedřich Vémola
