Nina Milotová
„Dokuď národy – i pěvci pěti budou…“ Dobře zatajená tvorba Ervína Špindlera
Autorka se v této studii věnuje ve své době zatajované tvorbě Ervína Špindlera (1843–1918), spisovatele, básníka, novináře, překladatele, vynikajícího řečníka, mladočeského poslance a starosty města Roudnice nad Labem. Z hlediska způsobu zveřejnění identity tvůrce je možné rozdělit Špindlerovu tvorbu do tří oblastí. Kromě prací, které Špindler publikoval pod svým vlastním jménem nebo pod pseudonymem Jaroslav Květenský, se jednalo o díla, u nichž musela zůstat existence jeho spoluautorství utajena. Předkládaný text se tak zaměřuje především na jeho podíl při vzniku oper Bedřicha Smetany Dalibor a Libuše, u nichž nemohla být v kontextu tehdejšího českého národního hnutí přiznána existence původně německých libret. Sledován je tvůrčí proces vzniku těchto operních děl, vzájemná spolupráce mezi skladatelem, autorem původně německých libret Josefem Wenzigem a překladatelem těchto libret do češtiny Ervínem Špindlerem. Kromě Špindlerova autorského podílu na zmíněných dvou Smetanových operách také autorka zmiňuje v odborné literatuře dosud neznámou skutečnost Špindlerova podílu na vzniku opery Karla Richarda Šebora Nevěsta husitská. Špindler, který přeložil její původně německé libreto Eduarda Rüffera, však tentokrát inicioval utajení svého spoluautorství sám. Důvodem byla nedostatečná kvalita díla samotného.
Bedřich Smetana – operní tvorba – libreta
design by Bedřich Vémola
