Jana Mezerová
Ostrostřelecká paráda. Mystifikační akty a instrumentalizace historie, jejich motivace a způsoby uplatnění v činnosti ostrostřeleckých spolků
Ostrostřelecké sbory byly bezpochyby jedním z nejmalebnějších projevů veřejného života v 19. století a historizující převleky, stejně jako občas i mystifikací vylepšené tradice k nim neodmyslitelně patřily. Střelecké sbory v sobě velmi zajímavým způsobem spojovaly minulost se současností. Původní odhodlání k obraně obce, které jim dalo vzniknout, dobře souznělo s moderními občanskými principy, jako byla ochrana soukromého vlastnictví, ale také svépomoc a odpovědnost majetného měšťana vůči obci. Tak byly v historii nalézány prvky modernity, k nimž se bylo možno odvolávat jako k nejlepší tradici měšťanstva. I proto se střelci v měšťanském prostředí těšili velké vážnosti, navzdory skutečnosti, že se jejich role s reorganizací společnosti postupně, ale nezvratně měnila z obranné na převážně reprezentativní, případně sportovní. Vnímání historické tradice i aktuální funkce střeleckých sborů vykazovalo ale i odlišnosti v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých měst. Důležitou roli hrálo jazykové prostředí a stupeň industrializace. V českém a německém prostředí byl společenský vývoj reflektován odlišně a odlišný byl i vztah k historii.
ostrostřelci – střelecké spolky – historismus
design by Bedřich Vémola
